What? neboli Největší kravina, co jsem kdy napsala

Tak jo, tohle je blbost! Příšerná blbina, ale zatraceně mě to bavilo psát. :D Nemá cenu o tom ještě něco říkat, prostě si to přečtěte a posuďte sami. Dodám akorát, že je to TOMKI. Ano, prostě Tomki... Kdyby to alespoň bylo normální porno, ale ne, je to šílený, úchylný a strašně praštěný porno. Nicméně i tak doufám, že mi dáte vědět, co si o tom myslíte.
15+

Jo a ještě něco. Vystupuje tu postava jménem Luke Windsor. Pokud ho neznáte, tak je to v podstatě Tomův asistent, který je mimochodem docela sladkej, ale to zde není podstatné. :D
PS: Vím, že Tom nemá úplně klasický blond vlasy, spíš takový rezavý (pokud teda nemá černý), ale snad nevadí, že tam píšu jednoduše BLOND.

Maya

   Blonďatý muž seděl na gauči a popíjel víno. Měl puštěnou televizi, ale děj filmu vůbec nevnímal, protože si prohlížel dokumenty a smlouvy, kterých se mu za posledních pár týdnů docela nahromadilo. Pokojem se nesly zvuky slovní přestřelky z puštěného přístroje a Tomovo občasné zamručení, když se zamyslel nad nějakou částí textu.

   "Končím," zamumlal sám pro sebe a na jeden ráz vypil zbytek nápoje. Už se mu klížily oči. Nebylo divu, už bylo něco málo po půlnoci a to znamenalo, že u čtení proseděl několik hodin. Papíry položil na stůl vedle rozpité láhve vína, vypnul televizi a po tmě došel do ložnice.

   Tom Hiddleston měl celý tenhle týden volný, takže se hodlal zbavit těch spisů co nejdříve, aby si pak mohl užívat zasloužený klid. 

   Posvítil  si alespoň noční lampičku u své postele, aby se mohl převléct do nočních kalhot. Pak vzal oblečení a donesl jej do koše na prádlo. Byl už moc unavený, takže sprchu odložil na ráno.

   V slabém světle se vrátil zpět do ložnice a u toho přemýšlel, jestli může člověk usnout za chůze, když se kolem něj něco prudce mihlo. Zastavil se na místě a srdce mu hlasitě rozbušilo. Vylekaně se rozhlížel kolem sebe. Cítil otravný knedlík v krku, přes záda mu přejel mráz a tak jako malé dítě skočil do postele.

   "Jsi hloupý, Tome, hloupý," zanadával si. Vysvětloval si to tehdy tak, že prostě už spí. Zhasnul lampičku a zavřel oči. Po celou dobu, než usnul- což trvalo docela dlouho na to, že se před chvíli málem zhroutil na zem a vyspal se tam- se nemohl zbavit toho strašného mrazení v zádech.

   Užíval si toho, že nemusí ráno brzo vstávat a klidně může vyspávat až do deseti. Potom se došoural do sprchy a za zpěvu na sebe nechal téct teplou vodu. Potom nahý vylezl ven a hledal něco na usušení.

   "Oh, how high we will be, ´Cause the blue- sakra, kam jsem dal ten ručník?" přerušil svou píseň a hledal, kam ho položil. Začínala mu být zima a jeho veselá zpívající nálada byla brzy pryč.

   "Nehledáš tohle?" zeptal se někdo kousek od něj a mladý herec málem leknutím vyskočil až do stropu, přičemž hlasitě zaječel.

   Vedle něj stál vysoký černovlasý muž oblečený do zeleno- černého brnění a v ruce svíral bílý kus látky. Na tváři s několika světlými jizvami mu hrál pobavený úsměv.

   Tom byl úplně paralyzovaný, zapomněl na to, jaká mu teď byla kosa a s otevřenou pusou na návštěvníka zíral.

   "C- co... J- jak..."

   Nechtěl jsi se čistě náhodou osušit?" zeptal se vetřelec s temným uchichtnutím. Blonďák roztřeseně natáhl ruku k němu, aby mu mohl ručník předat. Cítil, že si jej zelenooký muž prohlíží a zrudnul. Své intimní partie si okamžitě zakryl a o krok ucouvl.

   Hlavou mu probleskla vzpomínka, jak ho vždy přestrojili za Lokiho a on se pak sám sebe lekl, když omylem prošel kolem zrcadla. Chris si ho kvůli tomu dost dobíral, ale za to nemohl, nikdy si na tuhle proměnu pořádně nezvykl. Ale teď... Teď před ním stál bůh lsti ve své plné kráse a Hiddlestona okamžitě napadlo, že se zbláznil.

   "T- ty..."

   "Ano já, Thomasi," uchechtl se. "Rád tě konečně poznávám."

   "Ale..."

   Nebyl schopen se sebe dostat nic smysluplného, mohl tam jen stát a připitoměle naň zírat.

   "T- tohle n- nedává žádný smysl," hlesl herec tiše a ignoroval Lokiho úšklebek.

   "Nevidím důvod, proč by vše mělo dávat nějaký smysl. Nesmíš se na vše dívat tak přísně, Thomasi." Pomalu se k němu přibližoval a když se blonďák trochu vzpamatoval, začal před ním couvat, až narazil zády na stěnu sprchového koutu a tiše zasykl.

   "V tom ručníku vypadáš neskutečně sexy," olízl si bůh rty. Už byl úplně u něj.

   "J- jdi pryč!"

   "Proč na nervozita, příteli?"

   "Nejsem tvůj... Jsi jen má halucinace, jistě! Jenom halucinace, kruci!" Zavřel oči a divoce zatřepal hlavou přičemž mumlal stále dokola "halucinace, blázen, spánek, rána do hlavy, šílenství."

   Když po delší době zvedl zrak, před ním už nikdo nestál. Byl v místnosti sám. Když mu srdce přestalo bít jako o závod, přidržel si ručník a sprintem doběhl do ložnice a třisknul tam sebou zpátky o postel. Tohle se mu opravdu muselo jen zdát!

...

   Seděl teď v kavárně s Lukem Windsorem, který si u kávy spokojeně četl noviny, ale Tom se nedokázal soustředit a stále ťukal lžičkou o malý talířek. Luke už to nemohl déle vydržet.

   "Co se děje, Tome? Nestěžuju si, ale nevím, proč si mě sem vytáhl. Vím, že jsi říkal, že budeš ten volnej tejden doma, takže chci vědět, co je... Přestaň s tou lžičkou, prosím." Chytil ho za ruku a opřel ji zpátky o stůl. 

   "Nic mi není, jen jsem nemohl spát a... ehm... nudil jsem se," zdvořile se usmál a napil se. Bylo to hořké a vůbec mu to v téhle situaci nevyhovovalo. 

   "Ale něco se děje?"

   "Neříkej, že jsi Sherlock Holmes, protože vím, že nejsi, Luke," snažil se obrátit rozhovor jiným směrem a nasypal si až přehnaně moc cukru do své kávy, nad čímž jeho asistent jen pozvedl obočí.

   "Nikdy si kafe nesladíš."

   "Tak jsem začal."

    Menší muž si ho nevěřícně prohlédl a Tom si povzdychnul. Sakra, měl raději přeci jen zůstat doma.

   "Dobrá, já... asi jsem měl nějakou halucinaci. Bylo to jako sen, jen o dost živější a... tak."

   Windsor chvíli zamyšleně mlčel a pak se usmál.

   "Bylo to něco úchylnýho, že jsi mi to nechtěl říct?" uchechtl se.

   "Ne, to ne. Jen... to bylo prostě divné."

   "Dobře, tohle není sranda," zvážněl teď Luke a položil svůj nápoj na stolek. "Pokud si jsi jistý, že to byla nějaká jednorázová halucinace a nic se ti nestalo, nemusí to být nic vážného. Určitě jsi se zase pořádně nevyspal, že mám pravdu? Nicméně bychom to ale i tak neměli brát na lehkou váhu, takže až půjdeš domů, koupíme ti nějaký prášky na nervy."

   "Dík, Luke. Nemyslíš si doufám, že blázním, že ne?" ujistil se, protože jeho kamarád byl nepředvídatelný.

   "Rozhodně ne, Tome. To je jen přepracovanost a únava, to se může stát každému." 

   Ne, tohle se každému stát nemohlo! Každého nepronásledovala mýtická postava a ještě k tomu ta, co vypadá přesně jako vy, jen je o dost šílenější. Ne, to se rozhodně nestává.

...

   Večer opět ležel u televize, tentokrát v ložnici, jen bez těch dokumentů a taky alkoholu, protože by to s prášky nedělalo asi moc dobrou kombinaci. Dalším rozdílem také bylo to, že ho daný film opravdu zajímal. Toma Hankse obdivoval a Forrest Gump patřil k jeho nejoblíbenějším filmům. Zcela se soustředil na děj, když ucítil, jak se postel vedle něj prohla a zjistil, že vedle něj sedí zase ON.

   Zakřičel opět leknutím a přepadl z boku postele na podlahu. Přes její okraj na něj vykoukla Lokiho tvář, kterou zdobil široký výtlem.

   "Můžeš mi vysvětlit, co hodláš činit na podlaze?"

   "Ty parchante," ulevil si Tom, když se zvedl, v dostatečné vzdálenosti od boha sedícího mu na matraci. Tentokrát byl oblečený do něčeho, co už alespoň z části připomínalo normální oblečení, ale stále bylo v zeleno- černé.

   "Dobrá tedy, asi jsem šílenec," zamumlal sám pro sebe Hiddleston a prsty si promnul kořen nosu.

   "Proč se nazýváš šílencem?" zajímal se Loki, kterému samozřejmě nic neušlo.

   "Protože právě teď mluvím se svým vlastním výplodem fantazie. Ale, když už jsi tu, proč nejsi někdo jiný, proč zrovna... ty?" Rozhodl se, že když už je blázen, může si se svou vlastní halucinací popovídat. Už to bylo jedno.

   "Moc ti nerozumím, smrtelníku," přiznal se zamyšleně bůh.
   "Nerozumíš mi? Jak bys mi ty mohl rozumět?"
   Loki na to neodpověděl, jen na něj koukal. Pak se rozhlížel kolem, až nakonec pohledem sjel k modře zbarvenému povlečení. Trošku se zavrtěl na matraci a znovu se usmál.
   "Je to zde mnohem pohodlnější, než ta tvrdá věc, které říkali postel, ve vězení."
   "Proč jsi byl ve vězení?" zeptal se Tom dřív, než se stačil zarazit. Vážně s ním mluví?!
   Černovlásek se celý roztáhl přes postel a hleděl do stropu.
   "Za takové normální provinění- vraždy, pomáhání nepříteli, maření králových činů, útěky, únosy... Znáš to."
   "Neznám."
   "Na tom nesejde," ušklíbl se bůh. a natočil se pohledem k němu, když si Tom sedal zpátky na postel. Podíval se na něj zcela vyčerpán.
   "Co se děje?" otázal se zvědavě mladý Laufeyson a posadil se k němu.
   "Jsem šílený, prostě a jednoduše šílený," zaúpěl herec.
   "Jsi nejzajímavější smrtelník, co znám, takže asi ano, možná jsi šílený," zasmál se bůh, nad čímž si Tom opět povzdychnul.
   "A co tu tedy vlastně..." Byl umlčen druhými rty, které se na něj ihned přilepily. Vykulil modré oči a pokusil se ho od sebe odstrčit, což se mu nepovedlo. Loki ho pevně držel a jednou rukou mu sjel přes páteř až těsně nad lem jeho kalhot. Pak se od něj na chvilku oddálil.
   "Co to děláš?"
   "Moc mluvíš," ušklíbl se zelenoočko a začal mu olizovat krk.
   Blonďák byl z toho rychlého běhu událostí úplně v šoku a za každou cenu se snažil potlačit vzdech.
  "P- přestaň," zašeptal a skousnul si ret.
  "Nemám důvod, Thomasi," zamumlal Loki a horký dech přelétl přes jeho jemnou a citlivou kůži pod uchem.
   Rukama bloudil pod jeho tričkem, až mu ho neúprosně přetáhl přes hlavu. Potom ho povalil na záda a vrátil se zpátky k rtům. Tom nevědomky pootevřel ústa a Loki do nich okamžitě vstoupil jazykem. Svým rozkrokem se otíral o ten jeho a najednou byly jeho kalhoty těsnější, než bylo zdrávo. Do polibku tiše vzdychnul a pak zvedl hlavu a prohlížel si ho.
   Hiddleston měl zarudlé tváře a oči se mu leskly.
   "P- proč to děláš? Proč si se mnou má mysl tak pohrává?" zafňukal.
   "Stále si myslíš, že jde jen o pouhou hru tvých myšlenek?" Sjel pohledem dolů a s potěšením zjistil, že jeho snažení nenechává Thomase chladným. "Můžu tě přesvědčit o tom, že tomu tak není," řekl tišeji, ještě jednou ho políbil a u toho zajel rukou do jeho kalhot. Tom něco nesrozumitelného zašeptal, trochu se prohnul v zádech a pevně zavřel oči.
   "Uvidíš, jak velkorysý může Loki Laufeyson být," řekl jen, aniž by tušil, jestli ho blonďák vůbec vnímal, nechal mu zmizet kalhoty a jazykem se dopracoval až k jeho, nyní již vztyčenému, údu.
   Obkroužil jeho špičku, potom ho olízl po celé jeho délce, než ho nechal celý zmizet v jeho ústech.
   "L- Loki..."
   Neposlouchal ho a pokračoval v rozdělané práci. Pohyboval hlavou nahoru a dolů v pravidelném tempu a poslouchal jeho vzdychání. Pomáhal si hezky rukou, dráždil i jeho varlata, dokud smrtelník jeho péči nepodlehl a s výkřikem prudce nevyvrcholil.
   Jeho tělo se třáslo odeznívajícím orgasmem, když si, teď už nahý, bůh lehl k němu. S úsměvem ho pozoroval a čekal, až se na něj Tom také podívá.
   "P- proč... tohle... děláš?" vydechl unaveně.
   "Říkal jsem, že jsi mne zaujal, nedával jsi pozor?"
   "A- ale... co... tím... myslíš, Loki?" stále ho nechápal. Možná, že vlastně ani nikdy nepochopí.
   "Na Asgardu ani Jotunheimu není nikdo jako ty. Máme tam i divadelní herce, to jistě, ovšem ne tebe. A já tě chci, Thomasi. chceš mě také?" zeptal se a i přes jeho chvění dál prsty přejížděl po odhalené kůži.
   "Loki..."
   "To není to, co jsem chtěl slyšet."
   "Já... jsem blázen," zopakoval již po několikáté a zakryl si obličej dlaní.
   "Dost možná, ale i já si zasloužím nějakou péči," pronesl bůh a doputoval až k jeho otvoru. Muž zalapal po dechu a pokusil se odkulit, ale on ho nenechal.
   "Já neskončil."
   "Ale-"
   "Už žádné ale, Thomasi, patříš už jen mně," řekl a než se Tom nadál, byl zase nad ním a jeho erekce ho tvrdě tlačila. Loki se ani nepozastavil a přetočil ho na břicho.
   "Pověz mi, byl jsi za svůj krátký život někdy s mužem?"
   Blonďák cítil, jak štíhlé prsty krouží kolem jeho vstupu a aby utlumil další vzdech, zabořil hlavu do polštáře.
   "Mluv!"
   "A- ano, myslím... Ano byl," zamumlal a zanechal na povlečení mokrý flek od slin.
   "Skvělé," ozvalo se za ním, když se jeden z jeho prstů ocitl v Tomově těle.
   "Ach, p- prosím, přestaň."
   "Ne," pronesl bůh umíněně a začal s prstem v něm pohybovat. Po chvíli za jeho tichého kňučení přidal i druhý a zrychlil tempo.
   "Tak znovu se tě zeptám... Chceš mě, smrtelníku?"
   "Já... Chci! Chci tě," zakřičel pod návalem slasti, když bůh narazil na jeho prostatu.
   "Výborně."
   Angličan zaúpěl, když se mu bůh na chvíli zase vzdálil. Přestávalo mu to pomalu myslet a bylo mu nyní vše jedno. Už ho chtěl zatraceně moc cítit v sobě.
   Loki ho pozvedl na všechny čtyři, rukama ho chytil za boky a prudce do něj vniknul. Tom hlasitě vykřikl a z očí mu vyhrkly slzy.
   "To bolí, Loki!"
   "Pst, to zvládneš," utišil ho černovlásek a jazykem mu na zádech a ramenech vytvářel mokré cestičky, než se přesunul k jeho krku, kde se do něj jemně zakousl. "Můžu?" zeptal se pak a blonďák trhaně přikývl.
   Když přirazil poprvé, Tom zakňučel, protože si ještě pořádně nezvykl. Zároveň ale nechtěl, aby ten parchant přestal. Co to s ním udělal?! Loki pokračoval a u toho znovu dráždil jeho bradavky a penis.
   "Víc... Rych- le- ji, Lo- ki," prosil Tom a poklesl v loktech. Bůh lsti se usmál a zrychlil tempo, jak si jeho společník přál. Herec už sice někdy s mužem takhle byl, ale to už bylo hodně dávno, ještě v pubertě a rozhodně to neprožíval tak, jako teď.
   "Můj bože," vykřikl modrooký muž, když znovu dosáhl úlevy. Loki však pokračoval dál ve svém počínání, neakceptujíc jeho prosby.
   "Loki... Já už nemůžu..."
   "Ale můžeš, Thomasi, vím, že ano," zašeptal a začal přirážet ještě více. Zabořil hlavu do ohybu mezi jeho krkem a ramenem, až konečně také vyvrcholil do jeho těla. Potom se zpocený zhroutil do peřin vedle něj a vydýchával se.
   "To nebylo tak hrozné," přiznal po chvilce Tom, když se jeho tělo přestalo třást.
   "To vskutku nebylo," odpověděl mu bůh. Mokré dlouhé vlasy se mu lepily na obličej a druhý muž to se zájmem pozoroval. měl chuť se k němu naklonit a vášnivě ho políbit... kdyby to ovšem nebylo tak strašně divné!
   "Co teď?" vznesl do tichého pokoje otázku smrtelník. Venku už byla dávno tma, což Lokimu, jakožto bohu noci, moc nevadilo a i přes to si toho mladého člověka prohlížel.
   "Teď? Teď to vypadá, že Forrest Gump má syna."
   "Co?"
   Laufeyson se uchechtl a pohodil hlavou směrem k obrazovce televize, kde Jenny zrovna ukazovala Forrestovi svého potomka.
   Tom zavrčel a chtěl vstát, ale Loki ho zatlačil zpět do peřin.
   "Myslím, že tento vztah by mi vyhovoval. Co tobě?"
   Nevěděl, co na říct. Právě měl sex s postavou ze severské mytologie, ke všemu se zápornou postavou ze severské mytologie a k tomu s tou, kterou byl vlastně on sám ve... Bylo to takové zamotané.
   "Na Asgardu mě jistě už hledají, touží po mé smrti, tak bych byl rád, kdybych tenhle čas mohl strávit s tebou, Thoma-"
   "Říkej mi Tome."
   "Tak tedy Tome. Měl by jsi něco proti tomu?"
   "To ani ne, ale... Spatřil Lokiho vyčkávavý pohled. "Myslím, že..." Bylo to těžší, než si myslel a proto udělal jednoduše jenom to, že místo odpovědi ho konečně políbil a tím mu dal dostatečně najevo svůj souhlas.
   Loki mu ho oplácel s jasnou vášní a z rozhodl se si to celé užít, jak jen to půjde. Tom je zvláštní, velmi zvláštní osoba a on si ho pěkně pohlídá. Teda alespoň do doby, než pro něj Odinova armáda nakráčí a odtáhne ho zpět, tentokrát už jistě na popravu. No a co? Loki Laufeyson tu zatím bude. Má azyl, má výborného milence a to mu prozatím stačí.
...
   Po týdnu, kdy se Tom Hiddleston dostavil k natáčení jednoho nového filmu, uviděl zase Lukea.
   "Ahoj, Tome."
   "Ahoj," odpověděl herec spokojeně a dále pročítal scénář.
   "Co to s těma... eh... halucinacema? Pomohlo to?"
   Tom zvedl hlavu, oči mu zazářily a na tváři se mu vykouzlil úsměv.
   "Vlastně ne, ale zvládnout se to nějak dá."


Maya: Zabte mě, jsem zrůda! :D