Pomoc pomoc, unáší mě úchylný šílený gay!
Tak a je to tady. Hepáč se slzami štěstí a doufám, že i smíchu.
Já vím, že na konci povídek bývají většinou muchloscény, ale já na to tak nějak nemám chuť,
takže možná někdy ještě dodám něco jako muchlací epolog.
Jo a ještě jedna věc - v tomhle imaginárním vesmíru je Chris spíš drobnější a není tak namakanej, jak je asi ve skutečnosti. To bude dobrý vědět, až dojdete k té části, kdy Seb nosí Chrise na rameni :-D
Uvidíme se u nějakých dalších povídek.
*Niké*
----------------------------------
"Budeš muset zase začít chodit do posilovny, abys vypadal jako Kapitán Amerika a ne jak bábovka," vyčinil si šeptem.
Lavičky v parku byly plné spících a povalujících se bezdomovců a podezřelých existencí, které po blonďákovi vrhaly lačné pohledy.
Nasadil svižnou chůzi a nazdařbůh zatáčel jednou doprava a podruhé doleva. Netušil, jak zde Sebastiana najde, ale za žádnou cenu se nezastavoval. Měl pocit, že kdyby to udělal, přihlížející lidé ho zmlátí, okradou, znásilní a pohřbí v nějakém keři. Tedy alespoň tak vypadali.
Po chvíli bloudění sem a tam ho konečně uviděl. Stan seděl na jedné z laviček, živý a zdravý. Společnost mu dělaly dvě ženy, které ze všeho nejvíc připomínaly prostitutky v důchodu.
Chris k nim nedočkavě přiletěl a vychrlil na Seba to první, co mu přišlo na jazyk:
"Já vím, že jsi gay!"
Dvě ošklivě zmalované babizny se hlasitě rozesmály, významně bruneta poplácaly po ramenou a za neustávajícího pochechtávání se odebraly svou cestou.
"Tak super." odtušil představitel Buckyho Barnese a měl se také k odchodu.
"Nen, ne počkej!" zarazil ho Evans, usadil ho zpět na lavičku a klekl si k němu.
"Musím ti něco říct... už dlouhou dobu," vydechl a nervózně si promnul ruce.
"Počkej, myslíš, že je na to tady vhodné místo?" rozhlédl se Sebastian nejistě, ale v očích se mu už rozžehly plamínky zvědavosti:
"Jak vůbec víš, že jsem gay?"
"Na vysvětlování bude čas potom!" odbyl jeho otázku světlovlasý: "... teď mi hlavně slib, že mě, po slovech, která ti teď řeknu, nebudeš nenávidět."
Stan se svému příteli zahleděl do očí a, s jemu nepodobnou vážností, pronesl:
"V posledních dnech jsem toho hodně ztratil a rozhodně nechci přijít taky o tebe. Slibuju."
Evans se ztěžka nadechl, aby si dodal odvahy. Oba muži se k sobě naklonili. Ve vzduchu zněla romantická melodie houslí, poletovaly hrdličky a baculatí amorkové rozhazovali jemné plátky růží.
"Já..."
"Co? Neboj se to říct."
"Píšu gay povídky o Avengerech."
"Cože?!"
Ozvěna překvapeného Sebova hlasu se roznesla po celém parku, až k nim všichni přítomní zvědavě zvedli hlavy.
"Víš, co jsi mi slíbil," varoval ho Chris, celý zrudlý.
"Ale že zrovna ty... to mi budeš muset vysvětlit."
Oba muži se zvedli a bok po boku se vydali cestou z parku.
"Chrisi?"
"Hmm?"¨
"A píšeš taky o mně? Teda... o Buckym?"
"Občas jo...," blonďák s obavami sledoval výraz druhého.
Naprostý poker face.
"Tak teď už se z toho nevyvlíkneš - musíš mi něco přečíst."
"Tak jo, ale u mně doma."
"platí."
...
"... Jamesovy tváře se změnily. Už nebyl tím odpudivým zvířetem... ne, na jeho místě stál pohledný mladý muž s dlouhými vlasy, hezkým souměrným obličejem a tmavě modrýma očima. Fascinovaně si prohlížel své sametové ruce, které ještě byly před chvílí pokryté hrubou srstí. Steve k němu nejistě přistoupil a prohlížel si ho láskyplným pohledem svých pláčem promáčených očí. Zvuk kroků Buckyho probral. Zvedl pohled k Rogersovi a rty mu ozdobil nádherný úsměv. 'Dokázal jsi to,' hlas se mu chvěl. Ve vteřině překonali vzdálenost mezi nimi a spočinuli v pevném objetí."Chris zvučně přečetl ještě nepublikovanou část své stucky a bázlivě se otočil na Seba, sedícího na sedačce vedle něj.
"Tak...? Jak se ti to líbilo?"
"No... má to pár faktických chyb. Třeba kde byli ti lovci, kteří ho tam pronásledovali? A taky se člověk občas ztrácí ve tvých rozvitých přívlastcích," pronesl rádoby kriticky Stan a pak, spatřivše Chrisův smutný výraz, se rozesmál:
"Dělám si srandu, je to boží. Jen bych to do tebe neřekl," řekl už vážně.
"Jo, tohle slýcháme my stuckyfilové často," ušklíbl se Evans a jakoby nic se posunul a uvelebil se na Sebově klíně.
"Ještě něco jsem ti chtěl říct, ale zapomněl jsem na to," přiznal se, pohled upřený k zemi.
"Že mě miluješ? Páč na to já čekal," mrkl na něj brunet.
Spisovatel se zamračil nad přítelovou samolibostí, sklouzl mu z klína a uvelebil se zas ve svém vysezeném důlku.
"Ale já myslel, žes říkal, že nejsi na chlapy...," protáhl.
"Byl jsem pitomec!" zavyl bez varování Seb a prudce přisunul si protestujícího blonďáka: "Bál jsem se, že mě nebudeš milovat a tak jsem to v sobě dusil a pak přišla Monica a... a ten striptýz... a pak jsem si to ještě víc posral a ty mě přitom máš tolik rád!"
"Myslíš?"
"No... doufám v to," opravil se Stan a když viděl, že druhému už cukají koutky, vlepil mu rychlou zkušební pusu.
"Prodám byt a budu se stěhovat do nějaké rezidence, kterou mi sežene Patrik," řekl spisovatel, zcela od tématu.
"A proč ne ke mně do vily?" zavrněl Seb a všemožně se snažil Chrise dobývat.
Hercovu odpověď přehlušil hluk z patra nad nimi.
"Sylvo, pocem! Zas teče hajzl!"
Stan tázavě zvedl obočí.
"Soused?"
Chris jen němě přikývl.
"Tak do toho zkus pořádně bouchnout, třeba to přestane," ozval se sousedčin soprán v odpověď.
V zápětí celým panelákem zaduněla taková rána, až se rozkýval lustr a rozcinkalo nádobí ve Chisově kuchyni.
"Tak a dost! Stěhuješ se!" zavelel Stan a přehodil si Chrise přes rameno.
"Ufff, ty jsi nějak ztloustl," poznamenal: "Zavřu si tě doma do sklepa a budu tě sexuálně zneužívat. A budeš o mně psát povídky. A ve chvílích volna budeš trénovat striptýz!"
"Ach ne, pomoc, pomoc, unáší mě úchylný šílený gay!" smál se blonďák, zatímco byl vynášen ze dveří.
Cestou potkali čerstvě zotaveného pana Kennarda, který se právě vrátil z nemocnice. Ten, když je uviděl, otočil se na podpadku a se sádrou a berlemi se kulhal někam přemýšlet o smyslu života.
"Tohle bude ještě legrace," pomyslel si Chris The Slasher, ale vzápětí sykl bolestí, když si ho tmavovlasý na rameni nadhodil, aby se mu lépe nesl.
Dnes večer získá spoustu materiálu pro muchloscény...
Das Ende
