Okouzlení 3. část

Ahojky.
Neuvěříte, co se mi podařilo dopsat. :D Opravdu je tu poslední část Thorcky, která mi ale dala docela zabrat. Tu první polovinu jsem měla hotovou už hodně dlouho, ale včera mě tak nějak napadlo pokračování a... TA- DA! Jsme doma! :D
Každopádně se mi tenhle pár nehorázně líbí a ráda bych na něj někdy v budoucnu napsala něco dalšího. Ale tak samozřejmě záleží i na vás, co byste rádi. Mám rozepsané nějaké Thorki a pár nápadů na IronFrost a Stony, ale nic neslibuji. A samozřejmě dál pokračuji v Poutu.
Za každý komentář budu moc ráda.
Miluju vás. :*
12+
Nic závažného, jen se tam hodně nadává. No jo, když jde o Thora, tak se pak člověk- i bůh- špatně ovládá. :D

Maya

Zdroj: http://thortheavengergod.deviantart.com/ (Zatraceně super!)

   Procházel chodbami paláce, blonďaté mírně vlnité vlasy mu poskakovaly v rytmu kroků a jeho plášť se za ním mihotal. Zabočil doprava a málem se srazil s vysokou dívkou v lehkém brnění.

   "Uh, Sif, omlouvám se," zamumlal. "Neviděla jsi..."

   "...Thora? Ne, také ho nemohu najít. Slyšela jsem od něj, že jej zklamala za Midgardská dívka a doufala jsem v to, že bychom mohli na naši plánovanou výpravu," řekla jako vždy velmi rychle a rozhodně.

   "Obávám se, že to nepůjde má drahá," odpověděl jí Fandral i když věděl, jak moc to oslovení nesnáší. "Všeotec mne požádal, abych jej našel, jelikož s ním potřebuje vyřešit nějaké záležitosti ohledně Lokiho propuštění. Vypadá to, že jestli toho zmetka pustí, nějakou dobu si tu s ním pobude, aby ho tu udržel, kdyby se pokusil utéct."

   Sif zaklela, což obvykle nedělala a Fandral nad tím pozvedl obočí. "No nic, jdeme ho najít," rozhodla a společně se vydali k jeho pokoji.

   "Tam ještě ráno nebyl, už jsem to zkoušela," namítla dáma.

   "Dnes se vrátil z Midgardu, údajně s nějakou další dívkou. Zřejmě pokouší Odinovu trpělivost, služebné říkaly, že si přivedl sympatickou návštěvu," vysvětlil a nervózně se kousl do rtu, když spatřil její nasupený obličej. Sif nebyla zlá ani pomstychtivá či nevděčná, ale Thora měla velmi ráda. To věděli všichni až na samotného boha hromu, který ji nechápavě přehlížel. Pravda byla, že nepatřil k nejbystřejším a vlastně se nezajímal ani o ženy, což se mu dlouho dařilo potlačovat a skrývat se hodně dlouho. Až do teď.

   "Dobrá tedy," odsekla, ale pak se uklidnila. byla velmi chytrá a věděla, že by jí to k ničemu nebylo, když by ho prostě a bezdůvodně seřvala. "Půjdeme mu oznámit, že na něj Odin čeká a že se svou novou dívkou může trávit čas až poté."

   Fandral ji obdivoval, jak dokáže dokonale skrýt své emoce pod nacvičenou nebojácnou maskou. V takových chvílích měl chuť svému budoucímu králi vrazit.

   Dorazili na dané místo, Sif se zrovna chystala zaklepat, když ji v tom zabránil hlas zevnitř Thorových komnat. Mužský hlas.

   "Ach, Thore, po- pokračuj," zavzdychal někdo. Dívka překvapením vykulila oči a podívala se na svého kamaráda, který na to reagoval podobně.

   "Ach, Jamesi," vydechl Thor vzrušeně. Viditelně, tedy spíše slyšitelně, se blížili do finále a oba zvědavci se rozhodli vypařit. Nikdo z nich se na nějaký čas neodvážil nic říct.

   Blonďák se vyčerpaně skulil na bok vedle něj a vydýchával se. Bucky se spokojeně usmál a přitulil se k němu, aby ho mohl bůh obejmout.

   "Neodpověděls mi," špitl, když jim pot na těle usychal a jejich srdce nabrala normálního tempa. Tázavě se na něj podíval. "Ptal jsem se, teda předtím, než jsi se na mě vrhnul, co řeknem tvýmu otci. Teda ne, že by se mi to nelíbilo. Byl jsi úžasnej jako vždy," vysvětlil mu. 

   "Řeknu svému otci pravdu o tom, že jsem se zamiloval do tebe, proto jsem tě sem vzal," řekl mu a políbil ho na čelo. "Nyní mě omluv, budu muset jít a vše mu objasnit. A pak pro tebe přijdu a představím vás."

   Barnes kývl na znamení pochopení, zašmátral rukou přes okraj postele a nalezené kalhoty mu podal. "Ty by ti asi chyběly," dodal se smíchem a sám se ještě zachumlal do peřin z neznámé, ale neskutečně příjemné látky.

   "Cítím se zneužitě," zamumlal, ale místo vážného tónu propukl v menší záchvat smíchu. Celé to působilo komicky.

   "Ale lásko..." posadil se Thor k němu a začal ho hladit po zádech přes peřinu.

   "Prosím tě, běž," uchechtl se Bucky.

   "Pokusím se vrátit co nejdříve," ujistil ho ještě, než ho naposledy políbil a nechal ho v pokoji samotného. Voják ještě na chvíli zavřel oči, aby si před tou nepříjemnou povinností odpočinul. Nikdy se otcům svých bývalých nepředstavoval i když nějaké určitě měl, to si pamatoval. Za jeho doby byla homosexualita nepřístupná a proto museli být vždy opatrní a žít spolu v utajení. Takové vztahy nikdy dlouho nevydržely.

   Thor mezitím došel do velké síně, kde všeotec seděl na obrovském trůně a netvářil se vůbec vesele.

   "Otče," promluvil mladší první a poklekl před ním, aby mu vzdal svou úctu. Docela ho překvapilo, že našel Odina zrovna tady, jako by na něj čekal.
   "Očekával jsem tě již dříve," potvrdil starší jeho obavy. "Cožpak ti tví přátelé neřekli proč?" zeptal se, když spatřil Thorův vyděšený pohled. "Jedná se o tvého bratra," pokračoval potom král a blonďák si na jednu stranu oddechl a na druhou se polekal. Odin však vysvětloval dál. "Myslím, že by mohl dostat šanci na nápravu i přes závažnost jeho provinění. Chtěl jsem ti to oznámit, aby jsi ho o tom uvědomil a seznámil ho s jistými pravidly, synu."
   "To je skvělá zpráva, otče," vydechl nadšeně. Neměl k Lokimu zrovna moc šancí chodit a byl rád, že mu bude udělena možnost vše napravit.
   "A ohledně toho muže, jehož jsi sem přivedl... Rád bych jej poznal a seznámil se s důvodem, proč je zde." Hromovládcem projela vlna nervozity a strachu, ale přesto mlčky kývl.
   "Dojdi pro něj, avšak nejdříve zajdi za svým bratrem," přikázal mu, pak ho obeznámil s pravidly pro Lokiho a propustil ho.
   Thor sestoupil do podzemí a stráže ho pustili dovnitř věznice. Propichován krvežíznivými pohledy došel k cele boha lsti, který zrovna seděl u stolu a něco čmáral. Když uslyšel, že kroky utichly, zvedl oči. Tvář mu ozdobil ten k smrti děsivý úšklebek.
   "Ach, můj milovaný bratříček se konečně ukázal. Zrovna před chvílí jsem na tebe myslel... několikrát," uchechtl se. "Co tě přivádí do těchto nepříznivých končin?"
   "Jsem tu kvůli tvému propuštění, Loki," řekl prostě a pozoroval ho, jak se elegantně postavil a vyšel mu vstříc.
   "Vskutku? Čili strážní mluvili pravdu. Já si myslel, že si mě pouze dobírají," pravil spíše sám pro sebe a úsměv se mu více rozšířil. "Co obnáší ta má takzvaná svoboda, smím- li se zeptat?"
   "Nesmíš opustit Asgard," odpověděl mu.
   "To jsem čekal, ještě něco?"
   "Budeš pod neustálým dohledem mnou nebo nějaké pověřené osoby a je ti přikázáno znatelně omezit svou magii, alespoň pro začátek," dodal Thor. Stráže mezitím Lokiho osvobodily z jeho vězení a on se octl vedle svého nevlastního bratra.
   "To znamená, že budeme opět trávit spoustu času pospolu," ujistil se Laufeyson se smíchem. "Výborně. Myslím, že potřebuji nějaké vzrušení, cítím se osaměle," zakňučel a při chůzi ven z téhle kobky se Thora několikrát "omylem" dotkl.
   "Máme tu návštěvu, bratře," dostal ze sebe bůh hromu nejistě a raději od něj trochu poodstoupil. "Chci vás seznámit."
   "Oh, co se stalo s Jane?" zeptal se naoko smutně. "Pověz, je to nějaká další děvka nebo jsi sebral veškerý svůj okouzlující potenciál a sehnal si muže?" škádlil ho a podle jeho rozpačitého výrazu poznal, že se trefil.
   "A je pohledný?" vyzvídal dál. "Je to někdo od těch vašich šašků? A máš jej v pokoji?"
   "Loki... Ano, je zde, avšak já pro něj dojdu a ty počkáš u otce."
   "No jistě, ten mě rád uvidí," pronesl ironicky. "A ne, musím tvou velmi lákavou nabídku odmítnout a půjdu s tebou. Jestli si ho zanechal nahého v peřinách, rád bych se tímto výjevem pokochal."
   "Ne, Loki," zavrčel.
   "Ale ano, Loki, bude mi potěšením ukázat ti někoho, kdo se ke mně hodí víc než ty," napodobil Thorův hlas a předváděl své bicepsy. Odinson si povzechl a než se s ním stačil znovu pohádat, stanuli před dveřmi do jeho pokoje.
   "Zůstaň. Tady."
   "Když myslíte, princi," zamrkal Loki nevinně a pozoroval ho, jak strčil svou hlavu do dveří.
   "Jamesi? Jsi tu?" Žádná odpověď.
   "Neříkej, že ti ten tvůj přítelíček utekl," zasmál se znovu noční bůh.
   "Muselo se mu něco přihodit. Pravil jsem mu, že má počkat v mých komnatách," zanaříkal Thor a vrátil se na chodbu. Zdálo se, že usilovně přemýšlí. "Musíme se zeptat, zda ho někdo nespatřil," rozhodl nakonec a vyrazil pryč.
   "Najednou jsme opět "my"? Rozkošné, jak- Zadrž! Počkej na mě," zavolal a dlouhými kroky se k němu dostal.
   "Co přesně máš v plánu, Thore? Každého, koho potkáš, se zeptáš, zda neunesl tvého smrtelného přítele? To zní zábavně, rád budu u té podívané přítomen," zahihňal se.
   "Buď zticha, Loki," sykl, když uslyšeli  nějaké hlasy z velké hodovní síně. Rozhodně to neznělo jako moc klidný rozhovor. Ze Sifiina hlasu čišela jakási jedovatost.
   "Ano, avšak Thor je budoucí král! Fakt, že má přítele, ještě k tomu smrtelného, by ho mohl ohrozit," uslyšeli bratři tlumeně a vešli k nim.
   "...Ohrozit? Co to, do prdele, znamená? Jak ho můžu ohrozit, když s ním jenom chodím? Jste banda netolerantních homofobů, všichni," zavrčel Bucky a praštil korbelem o dřevěný stůl, až z něj vystříkl tmavě zbarvený nápoj. Když spatřil hromovládce, jeho napjatý výraz ve tváři trochu povolil.
   "Jamesi, co se stalo?" zeptal se Thor a posadil se k němu. "Myslel jsem, že na mě počkáš."
   "Tak nějak tam přišla tvá matka... teda, královna a pozvala mě na jídlo. Někam se vypařila a já se seznámil s těmahle dvěma," vysvětlil a věnoval Lokimu, který ho přivřenýma očima pozoroval, úšklebek.
   "A o čem se dohadujete?"
   "O tobě, Thore," vložila se do toho opět dáma. "Proč jsi nám to neřekl?"
   "A co?" zeptal se zmateně, než mu zaťukal Barnes na rameno a mírně se usmál, aby to Thorovi docvaklo. "Och, jistě... Jamese miluji celým svým srdcem a byl to právě on, kdo mi ukázal mou pravou stránku, je úžasný," řekl potom a na důkaz svých slov Buckyho objal.
   "Stejně je to zvláštní, kamaráde, že jsi se... s tím nepochlubil už dříve," usmál se nervózně Fandral a Sif věnovala svoji pozornost fleku na podlaze.
   "Otec se s tebou touží seznámit, drahý," oznámil mu a voják sebou trochu trhnul.
   "U- už tak brzo? Zní to trochu děsivě, abych řekl pravdu. Trhá tvůj taťka hlavy?"
   "Zločince nechává popravit, mučit nebo zavřít do věznice, avšak ty jsi se ničím neprovinil, myslím..." pravil nechápavě, ale přítelovo protočení očí ho přesvědčilo, že to zase úplně nepobral.
   "A co přesně hodláš teď dělat?" promluvila znovu válečnice. "Zajdeš za Odinem a oznámíš mu, že dívky tě již omrzely a momentálně to táhneš s chlapem?" vyprskla.
   "Sif..." snažil se ji uklidnit Fandral, protože už jí viditelně docházela trpělivost.
   "Nechápu, oč ti jde," přiznal bůh hromu mírně, nemyslel to zle, ale jeho nesmrtelný kamarád se na něj obořil.
   "Jsi jen prachobyčejný hlupák, Thore! Cožpak myslíš jen na sebe?" vyštěkl, jemně odstrčil dámu a postavil se mu čelem. Thor naštvaně nakrčil obočí a přikročil k němu.
   "Nemáš jediné právo se proti mne takto stavět, Fandrale," procedil skrz zuby. Pomalu přestával vnímat okolí.
   "A proč, Thore? Protože jsi rozmazlený maminčin fracek, který, když se mu zachce, dostane cokoliv? To si myslíš?! Zajímáš se vůbec o ostatní kolem sebe?" zeptal se ho jedovatě a drze mu hleděl do očí, v kterých se vztekem blýskalo. Ještě tak vteřina dvě a dál by se to řešilo pěstmi, ale najednou je probraly hlasy kousek za nimi.
   "Ty šmejde uhlazenej, polib mi prdel, sakra," ječel Bucky a pokoušel se černovlasého boha škrtit. Bez úspěchu. Loki se mu vyškubl a vší silou do něj kopnul, čímž ho málem povalil na zem. Barnes se okamžitě otočil.
   "Tak pojď, ty smrtelný červe. Postav se mi," ponoukal ho se smíchem. James po něm skočil a levou kybernetickou rukou mu věnoval obrovskou ránu do břicha. Ten to nečekal, nohy se mu podlomily a oba žuchli na podlahu. Nelenili a i nadále se zasypávali ranami a nadávkami. Lokimu se podařilo převzít kontrolu a přišpendlit vztekajícího se vojáka pod sebe.
   "Slez ze mě, bastarde," křičel hystericky a pokoušel sebou škubat, ale jeho ruce byly k zemi drženy božskou silou a na nohách mu daný nepřítel seděl.
   "Jen se braň," prskal bůh neplechy a ze všech sil se snažil potlačit zaúpění bolestí, když ho Barnes ze zoufalosti kousl do štíhlé ruky. Zároveň nezaostával a koleny ho divoce kopal do zadku.
   "Naser si," stihl ještě vyštěknout, když ho už bolely zuby a musel ho pustit, a bůh hromu svého nevlastního bratra popadl a vší silou ho od něj odtrhl.
   "V pořádku, Jamesi?" optal se, zatímco držel šklebícího se Lokiho pod krkem. Bucky v odpověď pouze ošklivě zaklel a otřel si krev ze rtu. Obličej ho pálil jako čert, ale byl si jistý, že jeho protivník na tom není o moc líp. Když ho Thor pustil, rozkašlal se a div, že neupadl.
   Hromovládce si ho soucitně prohlédl, přece jenom k němu stále pociťoval tu ochranitelskou bratrskou lásku, ale pak se obrátil na svého miláčka.
   "Jsi-"
   "Jsem v pohodě, Thore," odsekl a bolestivě polkl.
   "Dobrá," vmísil se do napjaté atmosféry znovu Fandral. "Myslím, že pobít se navzájem není nejlepší řešení... ač se tu snažíme o cokoliv."
   "To je moudré, příteli, omlouvám se... Loki, nech toho!" okřikl zelenookého boha, který na Buckyho, vražedně se mračícího, ukazoval prostředníček.
   Situace už nemohla být lepší, když se objevila Frigg. Celou scenérii sjela vyčítavým pohledem a pak se podívala na Thora.
   "Synu, otec vás tři již očekává. Málem povolal stráže, že se Loki pokusil o útěk, když se stále nedostavujete," řekla mírně podrážděně. "Měli byste jít."
   "Jistě, matko," zamumlal hromovládce zahanbeně a jeho dva nápadníci pochopili, že je čas se uklidnit. Fandral se Sif se jim klidili z cesty a ostatní se s královnou vydali za Odinem. Král nervózně seděl na trůně, zřejmě už všechny netrpělivě očekávajíc.
   "Rád se s tebou opět setkávám, králi," zasalutoval Loki a jeho tvář ozdobil sarkastický úsměv. "Děkuji ti za propuštění a tak dále," pokračoval a král se zamračil.
   "Nezapomeň, Loki, že ti mohu tvou svobodu klidně znovu odebrat," varoval ho.
   "Už se bojím," zasmál se černovlásek, ale zmlknul, když ho rozbolelo břicho. Přece jenom robotická ruka, která ho udeřila, byla silnější než lidská, stvořena pro ubližování, a mohla pěkně potrápit i boha.
   "Byl jsi obeznámen s pravidly ohledně tvého propuštění?" zeptal se ho všeotec chladně, nevšímajíc si jeho špatného krytí bolesti.
   "Ano," odpověděl tiše.
   "Dobrá. Nyní je řada mi konečně říci, co zde dělá ten Midgarďan." Při těch slovech se Barnes zachvěl a kromě toho ho mořil neuvěřitelný bolehlav od několika Lokiho dobře mířených ran.
   "Otče, představuji ti Jamese Barnese, mého... přítele, s kterým jsem ve vztahu již několik měsíců," odhodlal se hromovládce konečně mu říct pravdu. Odin zůstal v klidu, jen pozvedl jedno obočí.
   "Přistup, prosím, Jamesi," vyzval ho neutrálně. Bucky ho poslechl a nervózně došel blíže k trůnu. Přemýšlel, jestli se poklonit nebo tak něco, ale takhle zblízka šel z nejmocnějšího ze všech Ásů docela strach. Chvíli se nic nedělo, než smrtelník pochopil, že se od něj něco očekává.
   "Já... hmmm... chodím s Thorem, protože ho miluju a tak, no..."
   "To je vše? Uvědom si, že můj syn je budoucím králem Asgardu a má určité povinnosti, které se týkají i věcí, které mu ty poskytnout nemůžeš," zahřměl podrážděně.
   "Jako třeba?" opáčil drzým tónem.
   "Například dítě," uzemnil ho Odin.
   "Tak to fakt nemůžu," přiznal Bucky poraženecky. Loki se vzadu uchechtl- trochu opatrněji, jelikož břicho ho stále bolelo- a vyprskl něco ve smyslu: "Ale já ano!"
   "Ty mlč, Loki," zařvali všichni tři muži a Frigg, stojící u trůnu, jen protočila oči.
   "Takže to teda znamená co? Že nejsem pro vašeho synáčka ten pravej? A co hodláte dělat s tím, že má rád chlapský prdele, huh? Co se změní, když mu podstrčíte nějakou couru, jen aby království vypadalo dobře?"
   "Jsi drzý, smrtelníku," upozornil ho Odin a vypadalo to, že si každou chvíli stoupne a... Barnes netušil, co on vůbec umí, ale nechtěl dostat nakládačku světelným mečem nebo starobinskou hůlkou. Ale nějak se už nemohl zklidnit.
   "A vy zase homofob," vypadlo z něj nakonec. Čemu tím pomůže, když se bude hádat se starým dědkem?
   Thor, když viděl, jak se otec mračí, se okamžitě postavil před svého miláčka, aby ho v případě potřeby bránil.
   "Otče, nezabíjej ho! Já jej miluji," řekl a držel si ho za zády.
   "Nechci jej zabít," odsekl Odin nechápavě. "Jen budu mnohem klidnější, když se tedy budete chovat, jako kdyby... tu chlapskou prdel, jak se tady James vyjádřil, měl pouze jeden z vás. Nicméně, pokud opravdu toužíte po společném žití, bude tedy nejspíš nutné se podle toho zachovat. Nějaké detaily na svatbě budeme muset tedy předělat, musí se vyřešit věc s dědicem a v neposlední řadě i s vaším oděvem. Pro princezny..."
   "Tak moment," vykoukl Bucky za Thorovým ramenem. "Nebudu chodit v šatičkách, jsem gay ne transka! A počkat, počkat! Eh, svatba? Není to trochu brzo?" zeptal se nejistě a Thor na něj láskyplně pohlédl.
   "Já bych se nebránil, Jamesi."
   "No dobře, ale... Vážně? Myslel jsem, že spolu ještě něco šílenýho provedeme, než se poženeme do chomoutu, ne?" snažil se protestovat. Byl z takových myšlenek šíleně nervózní. Přece jenom se jeho život čím dál rychleji obracel, zdálo se to, jakoby se z mlhy postupně nořil do dalšího snu, mnohem hezčího a dokonalejšího. Vlastně to všechno připomínalo halucinace po úderu do hlavy s těma všema emzákama- přívětivým sexy Vikingem, závistivým bráchou a králem na trůně. Vlastně jestli je tohle sen, proč by nemohl nosit i ty šaty, že?
   "Zbabělče," zahihňal se Loki a Barnes po něm vystartoval. Chystal se ho kovovou rukou udeřit, ale prohnaný bůh lsti ji zmrazil ve vzduchu. Ušklíbl se a pak na něj vyplázl jazyk. Bucky zavrčel a už po něm chtěl skočit, ale- dřív než to stihl udělat Thor- přiběhli dva strážní a odtáhli ty dva od sebe.
   "Shnij v pekle, hlupáku!"
   "Naser si!"
   Hromovládce to celé smutně pozoroval a pak vzhlédl ke svému otci.
   "Tak... co na něj říkáš?"
   "Mohlo to být horší," odpověděl popravdě Odin a dělal, že si těch dvou hádajících se mužů, kteří se na sebe zrovna snaží navzájem doplivnout, nevšímá. "Nejspíš."

Okouzlení 2. část

 Ahojda.
Tak jsem chtěla nějak napsat pokračování toho Thorcky, což jsem taky udělala, ale nějak to nedopadlo tak, jak bych chtěla... Nevím, jaký by to mělo asi být, ale tohle je příšerně přeslazený. Je to až tak moc sladký, že je mi líto sem dávat nějaký varování, ale přece jenom...
15+
Téma: Thor je nenapravitelný romantik s Mjollnirem v kalhotách. :D
Jinak už pracuju na epilogu Loki/ Bucky povídky.
PS: Líbila se mi myšlenka, že by se Bucky seznámil s Lokim jakožto přítel jeho bratra. Takže k téhle původně jednorázovce přidám ještě jednu část, kde k tomu dojde. Mám to rozepsaný, ale teď to nějak stagnuje, ale někdy se k tomu určitě dostanu.
Maya

    "A Loki je teda..."
   "Můj bratr," dokončil za něj Thor větu. Vychrlil na Buckyho moc informací najednou a ten se to teď snažil nějak strávit.
   "Ledový obr?"
   "Správně," usmál se hromovládce. "Nyní je řada na tobě, Jamesi. Pověz mi něco o sobě," pobídl ho.
   "Ono to není moc pěkný," vymlouval se tmavovlásek. "A navíc si většinu svý minulosti ani nepamatuju," vysvětlil a ledabyle pokrčil rameny. Thor mu věnoval chápavý pohled a chytil ho za ruku, kterou měl položenou na stole.
   Protože to tu ani jeden z nich neznal, vlezli spolu do první kavárny, co našli a okamžitě na sebe strhli moc pozornosti. Lidé tu seděli už podezřele moc dlouho a právě teď je hypnotizovali zvědavými pohledy. Kdo by si nechal ujít pohled na mohutného boha hromu, který si objednal snad vše, co tu měli a hlavně který svádí bývalého zločince s kovovou rukou, kterou neustále omylem ťuká do skleniček a nechtěně je svou silou rozbijí? I přes všechno tohle to ovšem nevypadalo, že by to blonďáka zajímalo.
   "Můžeš to shledávat pozitivním, Jamesi. Byla ti udělena možnost začít nový život a ten bude pouze takový, jaký si ho určíš ty sám," řekl mu chytře.
   "A ty bys chtěl být součástí mýho novýho života?" zeptal se voják. Odpovědí mu byla drobná pusa na ruce za hlasitého jásotu místního davu.
   "Více nežli cokoliv."
   "Tak teda půjdem odsud pryč. Můžem začít nový život někde jinde, než zrovna v týhle kavárně," pravil a následně se uchechtl, když Thor při zvedání drcl do stolu, čímž na ubruse vytvořil hromádku smíchanou z pepře, soli a cukru a místní sebranka na to reagovala smutným "ouuuu."
   "Dobrá tedy," promluvil poté, co se to pokusil marně uklidit a personál ho ujistil, že se o to postará sám. "Půjdu zaplatit."
   "Hele, já platím. Rozmlátil jsem většinu nádobí..." protestoval Barnes, ale on se odbýt nenechal.
   "Já mám zdejší měnu a navíc mám tušení, že je zde zvykem platit za svou dámu," řekl úplně prostě a odešel k pokladně. Bylo slyšet smích a pleskot, ale ani tomuhle Thor nevěnoval nejmenší pozornost. Za chvíli už se vrátil k Buckymu a společně se dostali na čerstvý vzduch.
   Voják se zamyslel. Zajímá se o něj nádherný a bohatý chlap, neměl na co si stěžovat...
   "...nejsem žádná dáma," zavrčel nespokojeně.
   "Jsi má princezna," ujistil ho bůh, načež schytal šťouchanec do boku.
   "Omlouvám se, Jamesi," zakňučel a přitáhl si ho k sobě. "Chci ti tím pouze říci, že tě mám velmi rád, to je vše," vysvětlil mu a políbil ho na čelo. Barnesův nasupený výraz se změnil na usměvavý s rudnoucími tvářemi.
   "Vážně?" zavrněl a více se k němu natiskl. Občany, procházející v ulici okolo nich, přestal vnímat a spíše se věnoval oceánové hloubce blonďákových očí.
   "Samozřejmě," potvrdil mu a sklonil se k němu, aby ho mohl řádně políbit. Trvalo to ale jen pár vteřin, než je ofoukl ledový vítr. Bucky ho pustil.
   "Je už skoro tma a taky trochu zima, nepůjdeme ke mně?" zamrkal nevinně. Thor kývl a i přes protesty ho vzal znovu za ruku, aby ho mohl držet celou cestu, která zase tak dlouhá nebyla, protože Barnesův S.H.I.E.L.D.em přidělený byt byl poblíž.
   "Řekni mi, Thore... To je poprvé, co chodíš s mužem?" zeptal se a k jeho překvapení blonďák nějaký čas váhal, než kývl na souhlas.
   "Ano, je to poprvé, co mám s s mužem vztah. Loki mne měl dříve velmi rád a toužil po společně strávených nocích, avšak já jej odmítl. Nechtěl jsem v něm vidět svého milence."
   James se leknutím rozkašlal. "C- co?! Myslel jsem, že jste bratři," dostal ze sebe po chvíli.
   "Je adoptovaný," vysvětlil.
   Bucky si to v duchu připsal na seznam věcí, o kterých nemluvit a nezmiňovat je.
   Když došli k dané budově a vystoupali schody, musel ho Bucky pustit, aby mohl po kapsách hledat klíče. Uvnitř bytu bylo teplo, domovník zřejmě topil celý den kvůli podzimnímu sychravému počasí. Voják si sundal svou černou mikinu s kapucí, kterou vždy nosil naraženou na hlavu, ale dnes mu ji Thor nedovolil nasadit. Chtěl se na něj dívat.
   "Asi bych se měl osprchovat," promluvil Barnes jako první.
   "Dobrá, myslím, že je mou povinností jíti s tebou," řekl blonďák rozhodně a Bucky na něj překvapeně vzhlédl.
   "Na prvním rande? Ach, ty romantiku," zasmál se.
   "Co na to říci? Jsi vskutku okouzlující, můj milý," odpověděl mu, přitáhl si ho k sobě a políbil, tentokrát trochu jinak. Nyní bylo jejich líbání prosycené vášní a nedočkavostí obou dvou.
   "Tak... půjdeme?" zeptal se nižší, když se od něj odtrhl, tváře rudé a prsty bloudící po bohových napnutých svalech.
   "Já půjdu, ty nemusíš," opravil ho vyšší.
   "Jak to- och," dostal ze sebe Bucky, když ho vzal jeho přítel do náruče a odnášel ho do koupelny.
   "Hehe, ne, musíš tady doleva přes ložnici, tam je koupelna," navigoval ho a rukama mu objímal krk. Zasypával jeho tváře drobnými polibky a spokojeně pohupoval nohama. Thor se smál a položil ho na zem až před sprchovým koutem.
   Opět je strhla vášeň a za divokého líbání se ze sebe snažili strhat veškeré oblečení, jelikož najednou zjistili, že jim překáží. Jen s minimálním přerušováním jejich spojení se Barnes vysoukal z kalhot rovnou i ze spodním prádlem a přes hlavu mu bylo Thorem přetáhnuto tmavé tílko. Viking se na chvíli zastavil, aby si ho mohl prohlédnout. Očima těkal po vyrýsovaných břišních svalech a zastavil se u jeho vzrušeného údu. Silně ho stiskl a začal ho pomalými tahy dráždit. Voják zalapal po dechu, zaryl mu nehty do paží, a pohyboval se pánví proti němu.
   "T- Thore... ah."
   "Ano, Jamesi?"
   "P- pořád jsi o- oblečený," upozornil ho trhaně a blonďák ho pustil, aby si mohl nacvičenými pohyby sundat svrchní část brnění, vyzout vysoké boty a nakonec se zbavit těsných kalhot, pod kterými už byl jen jeho penis.
   "Páni," vydechl tmavovlásek překvapený jeho délkou. Vzal tentokrát on za ruku ho, vstoupil s ním do sprchy a nastavil vodu. Oběma padaly dlouhé mokré vlasy do tváře. Thor si ty svoje shrnul dozadu, musel se usmát, jak roztomile James vypadá a chvíli na něj zíral.
   "Něco je špatně?" zeptal se Bucky opatrně, když se delší dobu nic nedělo a sjel očima na svou kovovou ruku, která byla ošklivě spojená s jeho kůží. Odinson mu ale vzal tvář do dlaní a natočil ho k sobě.
   "Vše je v nejlepším pořádku, pouze si nemůžu užít pohled na tebe, jsi nádherný," sdělil mu a znovu ho objal. Jejich rozkroky se o sebe otřely a oba vzrušeně zavzdychali.
   "Ty víc," ujistil ho voják, než se jejich rty znovu setkaly v polibku. Hladili se, kam jen dosáhli a zkoumali tělo toho druhého. Poté před ním Bucky klesl na kolena, aby mohl mít přímo před sebou jeho chloubu čekající na jeho dotek. Neváhal a mučivě pomalými tahy přes ní přejížděl, svou kybernetickou rukou ho občas chladil, než ho pojal do úst a začal mu ho nestydatě kouřit. Asgarďan zasténal a vnořil mu prsty do mokrých vlasů, aby ho donutil udělat, co chce a zrychlit tempo. Přirážel do jeho úst, přestával se ovládat, než Barnes znovu zpomalil a jazykem se pak vrátil k dráždění jeho špičky.
   "Ach... Pojď za mnou, Jamesi," zachraptěl a vytáhl ho k sobě nahoru, aby ho mohl znovu políbit. Rukama přitom objímal jeho pas a hladil zadek. Prstem zabloudil níž a propracoval se dovnitř jeho těla. Mladší muž zakňučel a bolestí vytřeštil oči. Tohle nedělal už hodně dlouho.
   "T- tady?" vydechl nadrženě, když se prst v něm začal pohybovat.
   "Chceš?"
   "Ano," nedočkavě.
   Znovu obmotal ruce kolem jeho pasu a postupně s ním dosedl na studenou podlahu sprchy. Teplá voda dopadala v drobných kapkách na jejich žhavá těla, takže jim zima nebyla a když Thor přetočil Barnese na všechny čtyři, posloužila jim i místo lubrikantu. Vrátil se zpátky k přípravě, Bucky poklesl v loktech a spokojeně vrněl. Když narazil na jeho prostatu, prohnul se v zádech jako luk a zašeptal milencovo jméno.
   "V pořádku? Dělám to správně? Neubližuji ti?" optal se ho nejistě, protože s tímhle neměl žádné zkušenosti
   "A- ano, Thore, u- už si mě můžeš vzít," řekl James toužebně, roztáhl nohy do sebe a víc na něj vyšpulil své pozadí. Druhý muž to pochopil, vzal do dlaní svůj pulzující úd a pomalu do něj začal pronikat. Tmavovlásek nedokázal zadržet hlasité steny, ve kterých se skrývala značná doba v osamění.
   Byl v něm až po kořen a čekal, až si zvykne. Bucky se prohnul proti němu a tak začal s přirážením. Bylo mu příjemné, když se kolem něj tak úzce stáhlo Barnesovo tělo, docela jiné než u ženy. Zavzdychal, chytil ho za boky a pokračoval v drsnějším tempu, když ho k tomu jeho přítel vybídl.
   Po nějaké době zpomalil, položil se na jeho prohýbající se záda, jemně dráždil jeho penis a špital mu do ouška slova lásky. U toho pouze kroutil boky, aby tak trochu oddálil konec jejich spojení.
   "Ach, Thore," zakňučel voják frustrovaně ze zpomalení.
   "Copak, broučku?" olizoval jeho mokrý krk a odhrnoval mu vlasy na stranu.
   "Ne- přes- tá- vej."
   "Nepřestanu," ujistil ho, zase trochu zrychlil a i přes ne moc pohodlný úhel ho políbil. Barnes zasténal do polibku. Poté už konečně dosáhl úlevy a Thor cítil jeho horké sperma mezi prsty. Po pár zbrklých přírazech ho následoval a ještě chvíli s ním zůstal na místě, aby se zklidnil.
   Vystoupil z něho, načež ho Bucky něžně objal. "Bylo to úžasné," šeptl a jak byl k němu natisknutý, mohl cítit hlasitý tlukot srdce obou dvou.
   "Díky tobě, má princezno. To ty jsi úžasný." James mu to nevyvracel ani neprotestoval proti tomu oslovení a začal se znovu věnovat jeho rtům Nemohl se jich nabažit, stejně jako Thor těch jeho. Vyrušila je až studená voda, která začala téct ze sprchy, protože teplou už vyčerpali a než se vymotali  ven, byli už promrzlí.
   Rychle se utřeli a pak se zamotali stále nazí do hřejivých peřin. Unaveně se k sobě přitulili, Bucky si položil hlavu na hromovládcovu hruď a přitáhl si deku až pod bradu.
   "Děkuji ti, Jamesi," ozvalo se po chvíli.
   "Hmm?" zůstal dál v této poloze, jen mu dlaní přejížděl po břichu, to se mu zatraceně líbilo.
   "Myslím, že bez tebe bych nebyl šťastný."
   "A teď seš?"
   "Zcela," potvrdil mu blonďák.
   "A čím to?"
   "Mám u sebe tu nejkouzelnější osobu, jakou jsem kdy poznal," vysvětli mu.
   "Koho?" škádlil ho dál Bucky. "Snad ne toho svýho úchylnýho brášku čaroděje? Taky bych se s ním rád seznámil."
   "Ty můj malý pokušiteli," uchechtl se Viking a následně z jeho úst vyšel další procítěný vzdech. Barnes se jen uličnicky usmál a docupital prsty ještě níž, aby mohl jeho mužství vzít celé do ruky a promnout ho.
   "Nezvládl bys druhý kolo?" zeptal se provokativně a schoval hlavu pod peřinu. Thor místo odpovědi pouze znovu zasténal, zaklonil hlavu a zavřel oči. Zároveň z něho odhrnul deku. Buckyho šikovný jazyk a prsty způsobily, že netrvalo dlouho a byl opět vzrušený. Voják začal hlavou pohybovat v pravidelném tempu nahoru a dolů a jazykem tvořil tlak na jeho žalud. Po chvíli se znovu zvednul, položil se vedle něj a sledoval, jak zrychleně dýchá.
   "Čím jsem si to vysloužil?" usmál se Odinson a to už ho přetočil z boku na záda a opatrně ho zalehl.
   "Taky bych se na to mohl ptát," zacvrlikal hnědovlásek a Thor ho políbil. Potom si motýlími polibky propracovával cestu přes jeho krk, bříško, chvíli se věnoval jeho penisu, než začal olizovat jeho otvor. Tentokrát se mu věnoval velmi pomaloučku, aby si tyto jejich první, vlastně druhé, chvíle v milostném spojení plně užili.
   Usoudil, že by to stačilo, vrátil se k němu, aby mohl znovu zlíbat ten obličej zrudlý vášní. Na chvíli v něm spatřil něco divočejšího, než jej Barnes ve vteřině přetočil a on skončil opět na zádech. Bucky vzal jeho penis do ruky a pomalu si na něj sedal. U toho si skousl ret, zavřel oči. Thor ho pozoroval, držíc jeho pas, aby mu v tom mohl pomáhat.
   Když už v něm byl Thor skoro celý, zapřel se, začal se pomalu pohybovat zpátky a kroutit boky. Dlaně si položil na blonďákovu svalnatou hruď a snažil se utlumit hlasité vzdechy.
   "Chci tě slyšet, Jamesi," pravil bůh a Bucky na něj zmateně zamrkal velkýma modrýma kukadlama. Poté se vesele ušklíbl a začal s rychlejším tempem, aby tak donutil zasténat hromovládce.
   "A já zas tebe," oplatil mu a sklonil se pro další polibek.
   Teď už se neovládal ani jeden, hlasitě vzdychali, osahávali se, mazlili, líbali, milovali a škádlili. Po celou noc. Nebylo divu, že se ráno nechtělo ani jednomu stávat z důvodu naprostého vyčerpání a bolesti svalů. Takže několik dalších dní v podstatě nevylézali z domu a plně se věnovali sobě navzájem. Ostatní počká.

Okouzlení

Ahojky.

Přináším vám jednorázovku s úplně novým párem, se strašně zajímavým párem dle mého skromného názoru. :D 

Dejte mi, prosím, vědět, co na to říkáte, je to přece jenom (zase) zvláštní. Jestli se vám to bude líbit, mohla bych k tomu napsat ještě jednu část, nějakou víc muchlací. :)

Maya

   "Nekecej! Vážně si náš kapitán "Navždy panic" našel buchtu?" vykulil Tony oči překvapením, načež si pořádně přihnul z bůhví čeho, co měl ve skleničce. Clint přikývl a uchechtl se.

   "Nevidím na tom nic žertovného," přiznal Thor zmateně, což ty dva pobavilo ještě víc.

   "Ono na tom totiž nic vtipnýho není," uklidňovala ho rudovláska a protočila oči. "Jste jak malí! Tak si Steve našel ženskou, to je toho... Je sexy, já bych taky neodmítla," dodala speciálně pro lukostřelce, který okamžitě zbystřil a šlo vidět, že se mu hlavou míchají možnosti, jak se Rogerse co nejefektivněji a nejbrutálněji zbavit.

   Bruce to všechno nervózně pozoroval, seděl od nich trochu dál a žmoulal kapesník. Ten den se měli všichni poslušně dostavit na jednu z Furyho ohromně zábavných sezení, ale šéf se zatím nějak nedostavil. Vlastně jim chyběl i Steve a tak se Clint s Tonym dál vesele bavili na jeho účet.
   "Jen je to trochu překvapivý, nic víc," řekl Stark, když se přestal smát Bartonovu vražednému výrazu.
   "Vážení, mám pro vás skvělou novinu," zacvrlikal Steve okamžitě, co se objevil ve dveřích.
   "Hej! Kdy nám ukážeš tu svou babu?" ozval se znovu Iron man a všichni v místnosti zpozorněli. Rogers jen zaúpěl.
   "Proč?"
   "To je jedno, tak kdy?" naléhal dál miliardář, ohromně ho to totiž zajímalo. Kapitán místo odpovědi jen zavrtěl hlavou a pokračoval po svém.
   "Mluvil jsem o něčem jiném. Můj přítel Bucky je zpátky, už si vzpomněl a za týden ho pustí z nemocnice, kde skončil kvůli tomu... poslednímu výbuchu... vlastně za něj mohl sám, ale... Důležité je, že bude v pořádku," oznámil jim.
   "To je úžasné, Steve," potvrdila mu Natasha, protože věděla, jak moc mu na Barnesovi záleží.
   "Omlouvám se za svou nevědomost, avšak nemám ponětí, kdo je Bucky," špitl Thor. Rogers mu chtěl něco říct, ale Tony ho předběhl.
   "Vikingu, ty seš fakt asi mimo. Vždyť od tý doby, co se objevil legendární Winter soldier, nemluví kapitán o ničem jiným. Měl by jsi chodit na porady častěji," napodobil Furyho hlas a schválně zavřel jedno oko. "Ale teď vážně, vojáčku. Řekni, je to tmavovláska nebo bloncka?"
   Do místnosti vešel Nick Fury a jejich oblíbená zábavička začala.  Přesněji řečeno, čekala je klasická hodinová přednáška o tom, co mají a nemají dělat a výtky, které patřily hlavně Starkově nespolehlivosti.
   Poté se všichni rozešli hezky domů, přičemž se hromovládce "odebral ulehnout do Anthonyho komnat," jelikož chtěl druhý den ráno navštívit Jane. Miliardář vlastně ani moc neprotestoval a z důvodu hravé nálady se ho celý den pokoušel opít. Nakonec se zhroutil úplně na šrot k zemi sám a bůh se mohl jít v klidu vyspat.
... (druhý den, poledne)
   Steve zaklel, což obvykle nedělal, když mu vypadl talíř s jídlem z ruky a roztřískl se o podlahu. Začal střepy rychle sbírat, dokud někdo nezaklepal. Povzdychl si a rozběhl se ke dveřím, které otevřel možná až s příliš velkou vervou.
   "Ach, Thore, ani nevíš, jak moc rád tě teď vidím," vyhrkl a zatáhl ho dovnitř. Odinson ani nestačil říct důvod své návštěvy a Rogers už zase zmizel v kuchyni. "Mám na tebe obrovskou prosbu," pokračoval a energeticky uklízel nepořádek z podlahy. Ze skříně v ložnici (Thor ani nepostřehl, že se tam dostal) začal vyhazovat na postel nějaké oblečení.
   "Strašně moc bys mi pomohl, kdybys tohle donesl do nemocnice," ukázal na tašku v rohu místnosti a narazil na sebe bílou košili. "Zapomněl jsem, že dnes jdu s Grace do divadla, úplně mi to vypadlo! Šíleně se tam těšila, koupila nám ty vstupenky už před pár týdny a já blbec to úplně zazdil." Nasazoval si černé kalhoty. "Měl jsem donést tyhle věci Buckymu a obojí nestíhám." Thor už to konečně pochopil.
   "Čili mne chceš požádat, abych tam šel za tebe?" potvrdil si.
   "Byl bych ti vděčný. Špatně jsem si to naplánoval a kdyby ti to nevadilo..."
   "Udělám to pro tebe, příteli," pravil mu hromovládce a Steve se na chvíli zarazil a cuchal si vlasy na jednu stranu, aby vypadal trochu normálněji.
   "Počkat. Neměl jsi být dneska s Jane?"
   "S tím si nedělej starosti, Steve. Zajdu za... uh..."
   "...Buckym," doplnil ho kapitán s vděčným úsměvem a podal mu tašku. "Díky, nevím, co bych si bez tebe počal."
   Blonďatý bůh jen přikývl a vyběhli ven. Rogers se ještě za chůze obouval, málem zapomněl zamknout a po cestě mu vysvětloval, že má zajít k recepční, zadat jméno James Barnes a oni ho tam zavedou.
   Thor tam pak samotný procházel chodbami zdánlivého labyrintu a poutal u toho dost pozornosti svou nemotorností. I když mu nadiktovali patro a pokoj, nějak se ztratil. Ke všemu mu z hlavy vypadlo jeho jméno a tak co chvíli vešel do nějakého špatného pokoje.
   "Hledám muže, jehož jméno jsem zapomněl," zopakoval už po několikáté, když vkročil do jedné z mnoha zbývajících možných místnosti, kde by ho teoreticky mohl najít. "Avšak možná by pomohlo, že jsem zde byl vyslán Stevenem Rogersem," dokončil větu s pokrčením ramen a podíval se na jediného muže, který tu byl, jak na něj z postele zmateně pomrkává. Zvláštní, většinou pacienti nebývají po jednom v pokojích, alespoň co si bůh stačil zatím všimnout.
   "Proč nepřišel Steve?" zeptal se nechápavě a on tak mohl spatřit kus kovu místo ruky, který mu vykukoval z pod rukávů nemocniční košile. Vlastně na něj zíral dost dlouho.
   "Oh, omlouvám se. Na co jsi se tázal?" probral se po chvíli, když mu svou zdravou rukou zamával před obličejem.
   "Sedni," rozkázal mu a Thor ho poslechl. Položil věci pro něj vedle lůžka a pak si unaveně položil obličej do dlaní.
   "Co ti je?"
   Thor zvedl trochu hlavu a povzdechl si.
   "Dnes mě opustila má dívka, jelikož jsem u ní prý nebyl dostatečně často, nevěnoval se jí a navíc se seznámila s Richardem," rozhodl se s ním podělit o své trápení.
   "Pak si najdi jinou, o co jde? Nemyslím si, že ty bys měl o nápadnice nouze," řekl mu Bucky, když si jej pořádně prohlédl. Nemohl odtrhnout pohled od těch svalů, rýsujících se pod upnutým černým tílkem, modrých očí, které vypadaly jako dva zářivé kamínky a celkově od toho jeho roztomilého štěněčího výrazu, když byl smutný...
   "Nejde o tohle. Myslel jsem si, že jsem Jane miloval z celého srdce, ale opět jsem se mýlil...
Nemohu si k sobě vybrat svou vyvolenou, jelikož..." nějak se mu ta věta nechtěla dokončit.
   Barnes si sčísl tmavé vlasy dozadu a pomalu tomu začínal rozumět.
   "Ty nejsi na holky, že je to tak?" optal se ho a s napětím pozoroval, jak sebou vyděšeně cuknul. Dlouhou dobu nic neříkal.
   "Jak jsi na to přišel?"
   "Mám docela dobrý pozorovací schopnosti, alespoň teda teď, když už mám všechno v hlavě v pořádku," usmál se a zaťukal si na čelo. "Ale proč tě to tak žere? Myslím, že je to  téhle době normální, ne? Tak nějak v to doufám..."
   "Pořád nejsem s touto dobou na Midgardu moc obeznámen, ale o to nejde. Jde o mého otce, který mě nutí k sňatku s klidně i cizí dívkou, jen abych mohl usednout na trůn."
   James byldocela mimo, ale chtěl tomu muži nějak pomoct.
   "Tvůj táta to pochopí," řekl po menším rozmyslu. "Tátové jsou mrzouti skoro furt, ale určitě tě má rád a... eh... pochopí to. Cos říkal, že tvůj otec dělá?"
   "Můj otec je králem Asgardu, nejmocnější ze všech Ásů," přiznal blonďák a setkal se zase s jeho nechápavým výrazem. Tohle Buckyho dost vyvedlo z míry, nevěděl, jestli je blázen on nebo ten druhý.
   Aha, no... A tvoje jméno? Nakráčel jsi sem bez toho, aby ses představil."
   "Thor Odinson. A ty budeš jistě Bu-... Bar-...B-..."
   "Bucky! Skoro trefa," rozesmál se a hromovládce také. "Ale jinak se jmenuju James Barnes."
   "Rád tě poznávám," řekl Thor mile a myslel to vážně. Poté si vzpomněl na důvod, proč tu je a opatrně na Barnese přes přikrývku položil tašku.
   "Díky, jsem rád, žes přišel. Ale kde je Steve?"
   "Naplánoval si moc povinností na dnešní den, tudíž mne požádal, abych ho zastoupil," odpověděl. "Nicméně jsem tomu rád, alespoň jsem poznal velmi zajímavého společníka a byl bych potěšen, kdyby-"
   "Omlouvám se, že vás ruším," skočila mu do řeči sestřička, ale tón jejího hlasu vůbec nezněl omluvně. "Doktor už dělá problémy, že jste tu moc dlouho a všichni pacienti už jedli, až na..." koukla se do papírů."Až na pana Barnese, takže vás musím požádat, abyste odešel."
   Thor kývl a vstal. Naposledy ještě hodil pohledem po Buckym.
   "Doufám v to, že se ještě brzy setkáme. Nevadilo by ti, kdybych ještě někdy přišel?" zeptal se a srdce mu bilo jako o závod nedočkavostí.
   "Budu moc rád," řekl voják s úsměvem.
    "Výborně. Musím nyní na Asgard vyřešit nějaké záležitosti, avšak brzy budu zpět."
   "To s tím Asgardem mi budeš muset ještě vysvětlit," připomněl mu James ještě, než ho naštvaná pracovnice v tomhle ústavu svými zlými pohledy vystrnadila ven.
   Bylo to okouzlující, jak rychle se bohu hromu dokázal dostat do hlavy. Usmyslel si, že se s tím smrtelníkem musí setkat znovu co nejdříve.
   "Buzny," řekla si žena sama pro sebe a začala mu servírovat jídlo.
...
   Bucky seděl smutně na jedné z laviček v tomhle ústavu a snažil se soustředit na knížku, co mu sem Steve předtím donesl. Nějak to nešlo. Prý měl horory rád, ale teď mu nějak nešlo bát se. Závistivě pokukoval po dětech, kteří tu měli rodiče, kteří je zásobovali cukrovinkami, dívkám, ke kterým zde chodili na návštěvy jejich chlapci s růžemi... Rogers za ním chodil každý den, to je pravda, ale nebylo to ono, neměl na něj moc času a když tu byl déle, motala se kolem něj ta jeho. Grace byla hodná, hezká, snažila se, ale jemu prostě lezla na nervy. Ještěže už jde zítra domů.
   "Ahoj, Petere," pozdravil chlapce, který se posadil vedle něj.
   "Dobrý den, pane Barnesi."
   "Kolikrát ti to budu říkat, pro tebe Bucky, ne pan Barnes, ok?" usmál se a Peter také. Kluk mu nabídl z balíčku gumových medvídků, které sem tajně jeho návštěva propašovala.
   "Byli jsme všichni na procházce na zahradě," pochlubil se. "A přinesli mi nový knížky."
   "Už zase, to čteš strašně rychle nebo jen kecáš," zasmál se voják a chlapec na něj vyplázl jazyk. Poté zvedl stoh knih, většinou nějakých chytrých encyklopedií nebo akčních komixů. Zvláštní kombinace. Bucky věděl, že Peter tu bude ještě alespoň měsíc, kvůli nějaké operaci, co ho ještě čeká, takže mu nosili vše, aby se nenudil.
   "Tohle je Spiderman, Wolverine, Bat man... A tohle je o dinosaurech, tohle taky o dinosaurech, tohle jsou savci, ryby... Jo a tohle se ti bude líbit," zvolal, po tváři se mu rozlil další spokojený úsměv, rychle otevřel jednu vetší knížku a listoval. "Je tam na obrázku ten tvůj přítel," zamumlal a hledal dál.
   "Můj přítel? Jak to myslíš? Myslíš... Steva?"
   Zakroutil nesouhlasně hlavou. "Jak byl v tvým pokoji, viděl jsem ho před pár dny po obědě."
   "Eh.. Thora?"
   "Jo toho," pravil a ukázal mu stránku v encyklopedii, kde byl nakreslený mohutný vládce hromu s Mjollnirem v ruce a blesky nad hlavou.
   "To přeci není ten chlap, co tu byl," protestoval hnědovlásek, ale dál si obrázek pozorně prohlížel.
   "Ale je," bránil se Peter a začal číst text, který se u toho nacházel. Muž to pozorně poslouchal, chvílemi se i smál, ale konec přestal vnímat, když viděl vysokého blonďáka s obrovskou kyticí stát u jedné z sestřiček a cosi jí říkat. Vlasy měl svázané v culík a na sobě měl zase to rozkošné tílko. U srdce ho píchla žárlivost.
   "Ty neposloucháš, Bucky," zavrčel Peter uraženě, pak si ale taky všiml Thora stojícího kousek od nich. Ten si jich ale zatím nevšiml a rozpačitě se dál bavil se zaměstnankyní.
   "C- co? Poslouchám tě, jen jsem se zamyslel."
   "Běž za ním."
   "Proč bych měl? A vůbec, co se do toho plantáš?!" okřikl ho, ale zle to rozhodně nevyznělo.
   "Dobře, jak myslíš. Půjdu si číst," řekl, sbalil si už prázdný balíček od bonbónů, schoval ho pod knihy, které si vzal všechny do náruče a s klepáním bačkůrek se vydal pryč. Samozřejmě hezky kolem těch dvou. Zastavil se u nich, poslechl si, co mu paní říká a pak zatahal za Thorovu volnou ruku, aby si ho stáhl níž. Něco mu zašeptal do ucha. Bucky nevěděl co, ale i tak by se hanbou propadl do země, když se na něj hromovládce překvapeně podíval a usmál se. Peter si pak vesele odcupital pryč, Thor se vydal k lavičce a rozpačitě vypadající sestřičku nechali všichni být. Ta si jen nespokojeně odfrkla a zmizela pryč.
   "Zdravím, Jamesi, hledal jsem tě, avšak v pokoji jsi nebyl," řekl mu a podal mu velkou kytici. "Ta je pro tebe."
   Barnes na ni zůstal chvilku vyjeveně zírat, než si ji s poděkováním převzal. "Dáme ji do vázy, co mám v pokoji," řekl mu a postavil se. S rudými tvářemi se protáhl kolem něj a pak společně došli k jeho dočasnému azylu, kde pak hezky květiny naaranžoval. "Nechtěl by jsi se trochu projít, Jamesi? Lady Sestra pravila, že můžeme spolu na zahradu."
   Bucky se neudržel a vyprskl smíchy. "Ona se nejmenuje Sestra," dostal ze sebe mezi smíchem. "To je její povolání... heh... Ani nevím, jak se ta čarodějnice jmenuje," už se jen hloupě culil, ale znovu spustil salvu smíchu, když se Thor zeptal, kde tu ženu "obdařili magií." Smál se ještě, když už byli na čerstvém vzduchu, kde už sotva popadal dech a v naprosté euforii sebou málem praštil o trávu. Naštěstí ho jeho přítel oddaně zachytil.
   "Pozor, princezno, ať si neublížíš. Co bych pak z tebe měl?" zašeptal mu, což Barnese nejen uklidnilo, ale také hodně překvapilo a, znovu se červenajíc, se vyškrábal na nohy. Když teď stáli jen kousek od sebe, všiml si, že blonďák je o dost vyšší a všechno teď z takové blízkosti vnímal mnohem intenzivněji. Líbil se mu, opravdu hodně moc a srdce mu bušilo tak hlasitě, že to snad i musel Thor slyšet.
   "Díky," zamumlal.
   "Zač?"
   "Za to, žes mě chytil a taky za tu kytku a... za to že seš tady se mnou a tak," sklopil pohled a předstíral, jak moc ho zajímá špatně posekaný trávník. Odinson si ho ale k sobě přitáhl hezky zpátky, pevně kolem něj obmotal svalnaté ruce a s úsměvem se díval do tmavomodrých očí plných překvapení a vyčkávání.
   "Jdeš na to docela rychle," řekl James nakonec, ale nedal mu prostor k odpovědi a okamžitě ho  políbil. Thor se hned do polibku zapojil, chtivě ho ochutnával a tiskl ho k sobě tak silně, jak jen mohl. Po chvíli ho neochotně pustil, když už se kolem nich motalo až moc dalších pacientů, kteří je buď s odporem nebo pobavením pozorovali.
   Pohlédl na něj. Barnesovi hořely tváře vášní, dech se mu zrychlil, ale byl spokojený. Bůh na tom byl podobně. Trochu sebou cuknul, když cítil kus kovu dobývající se pod jeho upnuté tílko, což bylo prakticky nemožné, ale když se mu to opravdu povedlo, nepříjemně to zastudilo.
   "Promiň," zašeptal Bucky a stáhl se.
   "Není zač se omlouvat, můj drahý," stiskl obě jeho zápěstí, aby si ho zase přitáhl.
   "Čas na večeři," zakřičel někdo zevnitř a všichni se začali vracet. Kolem dvou mužů proběhl i malý Peter, přičemž oba stihl obdarovat veselým úsměvem, než zase zmizel.
   "Zítra mě propustí," řekl a hromovládcův úsměv se ještě rozšířil.
   "Přijdu pro tebe."
   "Myslím, že Steve přijde... asi i s Grace."
   "V tom případě půjdu i s nimi, abych měl jistotu, že budeš v pořádku."
   "Ještě mi musíš vysvětlit takový to s tím Asgardem a tak," připomněl mu a blonďák na to chápavě přikývl.
   "Přijdeme na nějaké příjemné místo, kde ti poté zodpovím všechny tvé otázky, slibuji." Toužil po tom, to udělat na místě, povídat si s ním, až do západu slunce, kdy s ním romanticky ulehne pouze při svitu hvězd... což ale nebylo zrovna vhodné.
   "Jo.. a Thore," zastavil ho ještě.
   "Ano?"
   "Co otec?"
   "To se vyřeší až později," pravil, políbil ho na tvář a nuceně odešel. Jakmile byl mimo dohled, šťastně poskočil a až moc hlasitě zakřičel. "Ano!" Celou cestu pryč se pak na všechny usmíval a připadal si, jako by už byl ve Valhalle.