Strýček Tony má bonbónky!

Takhle žádná trojka nebude...

Rogers si zhluboka oddechl a vystoupil z proskleného výtahu. Po rozlehlé hale, v níž se ocitl, se rozhlížel se značnou nechutí. Patřila, jako ostatně celá luxusní výšková budova, Anthonymu Starkovi. Ironmanovi. Železný muž, to je symbol pro hrdinství... avšak jméno Stark znamená spíš problémy a komplikace.
Samotného miliardáře nikde neviděl, ale jeho šestý smysl vojáka jej varoval, že na patře není sám. Podezřelé byly už dvě sklenice naplněné nějakou, pravděpodobně alkoholickou, tekutinou. A také...
"Co to k čertu je?" zaklel polohlasně, když si všiml provokující cestičky z okvětních plátků na podlaze. Směřovala do ložnice.
"Steeevie!"zahoukal svůdně hluboký hlas.
Kapitán ztuhl a s vytřeštěnýma očima hleděl na dveře od ložnice, za kterými se nejspíš Stark nacházel. Ty se s dramatickou rychlostí rozlétly a zpoza nich se vynořila chlupatá mužská noha a zavlnila se pohybem typickým pro prostitutky. A ne pro normální muže.
Rogers, naprosto ochromený celou situací, tam jen stál a přemýšlel, jestli utéct do výtahu nebo rovnou pro jistotu vyskočit z okna. Než stihl učinit rozhodnutí, vynořila se zpoza dveří Tonyho hlava. Vlasy mírně rozcuchané, v očích hravý lesk.
"Tak na co čekáš? Pojď sem!" ukázal miliardář dokonalé zuby v perverzním úsměvu.
"Ne."
"Mně se nemusíš bát, kapitáne..."
"Říkal jsi, že se mnou potřebuješ něco probrat, nebo se mýlím?" vybuchl dopáleně Steve. Začínalo mu docházet, že nevědomky padl do jakési zvrácené pasti. Aniž to musel zkoušet, věděl, že výtah ho už zpátky neodveze.
Stark mu četl myšlenky.
"Pojď sem, mám tu něco pro tebe. Začíná to na písmeno bé," lákal ho medovým hláskem.
"Bonbónky? Na to ti neskočí ani sedmileté dítě, Starku!"
Tonyho smích se rozezněl celou halou.
"Nene, vlastně je to... člověk. Muž!"
Steve zvedl oči v sloup a z úst se mu vydralo něco mezi povzdechem a vzlykem.
"Tys někoho unesl?"
"Nene, šel se mnou dobrovolně!" hájil se Stark. Teď z něj byla vidět jenom hlava, ale Steva přepadl podivný pocit, že je ten úchylák možná nahý. Když dlouho nic neříkal, jal se Stark pokračovat.
"Tak já ti teda prozradím, kdo to je. Našel jsem ti Buckyho!" Spokojeně pozoroval Stevovo překvapení a lákal dál:
"Pojď si pro něj, už tady na tebe čekááá..."
"Ne."
"Proč?"
"Mám podezření, že jsi homosexuál!" vyhrkl kapitán, celý zrudlý. Proti homopárům jako takovým nic neměl, ale Tonyho svádění ho přímo děsilo.
Starkovi za dveřmi už docházela trpělivost a rozhodl se kapitána dovléct do ložnice násilím. Ten, uzřivše, že je muž opravdu nahý, neváhal. Bezhlavě proskočil oknem a za chvilku po něm zbyla jen hromádka střepů.
"Já a teplouš? Jak ho to napadlo?" uculil se miliardář nad kapitánovou nedovtípivostí a sledoval, jak ten vyděšený chudák, pochroumaný pádem z desátého patra, mizí za rohem ulice.
Vrátil se do ložnice.
Na posteli tam ležel nahý Bucky s mašličkou kolem hrudníku a tázavě na něj pohlédl.
"Asi jsem na to šel moc rychle. Měl jsem ho nejdřív pozvat do kina, večer mu před domem dát první pusu, seznámit se s jeho rodiči... takhle žádná trojka nebude."