Chris The Slasher - 7.part

YOLO!

Mysleli jste si, že jsem se na tuhle kapitolovku už vykašlala?

Já taky.

Přesto mě to znova trklo, takže tady je už sedmý part.

*Niké*

--------------------------------------------------------------

... Stevovy slzy bezmoci zkrápěly Buckyho pobledlé tváře a zpustlým sálem se rozléhaly zoufalé vzlyky.
"Miluji tě, Jamesi! Neumírej mi!" vzkřikl. Hlas se mu po těch slovech zlomil, stejně jako jeho veškerá naděje. Dechová frekvence druhého muže se čím dál více zeslabovala a on cítil, že...

*cink!*

Spisovatel, vyrušený z práce, trhl hlavou jako pasoucí se tur, který se snaží odehnat otravný hmyz. Navzdory tomuto přerušení se však usmál, když zjistil, co jej způsobilo. Jeho PPP - potenciální postelový parťák - napsal.

Jeremy: Jak ses vyspal, cukrouši? ;-)

"Hmmm... cukrouši," Chris si toto oslovení naprosto zamiloval, stejně jako jeho vynálezce. S Jeremym si dopisoval teprve necelý týden a už se stačil zabouchnout, zaláskovat, zahledět a vzplanout jako školačka.

Chris: Bez tebe? Na nic... :p

Jeremy: Ty svůdníku... :* :O

Chris: :*

Jeremy: Nemyslíš, že už je čas na schůzku?

"A je to tu," vydechl nervózně blonďák. Než odpověděl, okamžik zaváhal. Moc toho o svém PPP neví, jelikož na profilu také nemá fotku... ale pokud nebude vyloženě ohavný, mohou se poznat blíž až na schůzce... a kdyby se z Jeremyho vyklubal úchyl, vezme si pro jistotu kapesní nožík... ale jinak... YOLO!

Chris: Jasný! Co třeba hned dneska večer?

Jeremy: Tak dobře, jdu se připravit :-)

Dál už nemělo cenu snažit se psát, poněvadž Evansovo vzrušení, rozrušení, očekávání a strach narostly do takové míry, že dokázal jen bezúčelně chodit po pokoji a usmívat se jako postižený.
Třeba si konečně najde přítele!
Hodinu před schůzkou jej ovládly šílené výčitky svědomí, že zanedbává svůj blog Stuckymánii... a tak napsal menší vzkaz.

Ahojky, moji milí stuckyfilové,
velmi moc se omlouvám, že dneska nevyjde nová kapča Krásky a zvíře, ale víte proč? 
Protože jdu NA RANDE! Na opravdové rande s mužem! Tak mi držte palce!
Váš ChrisTheSlasher!

"A nechceš to ještě nechat vyhlásit v rozhlase Chrisi?" seřval sám sebe pohoršeně.
Nasoukal se do svých oblíbených tmavých džínů a trika, o němž se domníval, že pěkně rýsuje svaly. Opustil svůj byt a zatímco si to štrádoval po ulici, zavolal Jeremymu.
"Ahoj, tak kde se sejdeme?" hlas toho muže byl Chrisovi podivně povědomý...
"Znáš... vinárnu U Dyonýsova slunce?" naprosto netušil, jak ho napadlo právě tohle místo.
"Myslím, že ano... takže v šest tam," rozloučil se nejistě druhý.
Oba byli zjevně hodně nervózní. Na chatu spolu vesele flirtovali, ale jak to dopadne naživo... to bylo ve hvězdách.
"Jsem přece docela pohledný, svalnatý a... kdo by nechtěl chodit se slavným hercem?" takovéhle řeči byly sice dosti narcistické, ale dodávaly Evansovi odvahu.
Měl trošku zpoždění a když se mu před očima vinárna konečně objevila, někdo už tam stál.
Z dálky bylo vidět poměrně malého muže s rošťácky rozčepýřenými kratšími vlasy barvy podzimního listí. Nejistě se rozhlížel a každého kolemjdoucího rentgenoval zvědavým pohledem, z čehož spisovatel soudil, že to je opravdu jeho PPP.
V Chrisovi narůstal pocit, že toho bruneta zná a když se přiblížil na dostatečnou vzdálenost, aby mohl rozeznat jeho obličej, nepříjemně se mu zhoupl žaludek.
"Co tady doháje dělá Jeremy Renner?" zaklel a schoval se za nejbližší okrasný keř, aby ho jeho kolega a představitel superhrdiny Hawkeye neviděl.
"To musí být jen blbá náhoda," zamručel, popadl svůj telefon a prozvonil svého PPP.
Herec, stojící naproti přes ulici, hovor nedočkavě zvedl.
"Tak kde jsi, cukrouši?"
Evansovi z tváří zmizela veškerá barva. To před prací neuteče ani v milostném životě? Nejdřív Seb, teď Jeremy? Oba jeho přátelé...
"P-Promiň Jeremy, musím tu schůzku zrušit. Vlastně... celkově to asi nevyjde."
I na tu dálku blonďák viděl Rennerovo zklamání.
"Jestli ti záleží na vzhledu, můžu ti poslat svou fotku, ať se nebojíš se se mnou sejít..."
"Ne, o to nejde. Já vím, jak vypadáš," vykoktal.
"Ty jsi někde tady?" druhý se začal rozhlížet a nazdařbůh vykročil jeho směrem, až se Evans musel ukrýt hlouběji do keře.
"N-nejsem! Jen pochop... jsi herec a já..."
"No tak... já právě hledám někoho obyčejného, neznámého! Někoho, kdo by mě bral jako partnera a ne jako slavného herce!" tón Jeremyho hlasu se začal zbarvovat rostoucím rozčarováním.
"Tohle ti já dát nemůžu," Chris rychle hovor položil a jakoby nic vylezl z keře. Se seznamováním nadobro skončil. Akorát lámal i další srdce, kromě toho svého.
Ušel pár spěšných kroků, ale potom mu to nedalo a otočil se zpět.
Renner seděl zničeně na lavičce a ještě pořád hleděl do zčernalého displeje svého mobilu.
"Jsem to ale kus debila," blonďák okamžitě změnil směr a zamířil ke kamarádovi. Když za ním nemůže přijít jako Chris ze seznamky, může za ním přijít jako jeho kamarád Chris Evans. Jen aby Jeremy nic nepoznal.
"Ahoj," pozdravil ho a přisedl si k němu na lavičku:
"Vypadáš sklesle..."
Hnědovlasý herec k němu zvedl bezvýrazný pohled, který se ale hned vzápětí rozjasnil.
"Ahoj Evansi, co tu děláš?" pozdravil.
"Kousek odtud bydlím, zrovna se vracím... z nákupu," spisovatel v duchu děkoval bohu, že v něm Jeremy nepoznal svého PPP.
"Měli zavřeno?"
"Cože?"
"No... že neneseš žádné tašky..."
"Jo, v tom obchodě... ano, bylo už zavřeno... dělají rekonstrukci," plácal roztržitě. Když si všiml přítelova podezřívavého pohledu, rychle se zeptal:
"Co se stalo, že tu takhle sedíš?"
Renner jen mávl rukou a hořce pronesl:
"Další zkažené rande. Vadilo mu... teda vlastně jí... že jsem herec."
Chris měl chuť zeptat se ho, proč skrývá to, že je gay,ale tím by se hned prozradil. Tohle je holt každého věc.
Zničeně si povzdechl a chystal se zavést řeč na nějaké jiné téma, když jeho pozornost upoutala rychle jdoucí rudovláska, která kolem nich prosvištěla jako blesk.
"Nebyla to Monica?"
"Jaká Monica?" zareagoval Jeremy, myšlenkami někde mimo.

Evans mu neodpověděl, místo toho se vydal za ženou. Chtěl ji pozdravit a zeptat se, jak se daří Sebovi, zdálo se však, že zrzka teď o žádnou společnost nestojí. Za chůze si zamračeně četla nějaká lejstra a když dospěla k nejbližšímu odpadkovému koši, rozčileně je roztrhla vejpůl a rázně odkvapila pryč.
Za chvilku už blonďákovi zmizela za rohem ulice a on zůstal nerozhodně stát u koše. Popadla ho šílená zvědavost. Co Monicu tolik rozčílilo?
"Tohle je osobní, opovaž se to vylovit!" napomenula ho jeho svatoušskovská část.
"Když ty papíry vyhodila, zjevně je už nechce! Teď si to může beztrestně vzít kdokoliv...," přemlouval ho Evans-ďábel: "...podívej, půjdou ještě vytáhnout a půjdou i krásně přečíst!"
Herec se odhodlal a ponořil ruku až po loket do odpadní schrány. Získat ta lejstra netrvalo dlouho, přesto si však vysloužil pohoršené pohledy dvou postarších úřednic a jednoho kolemjdoucího obtloustlého chlapečka.
Ovládán zvědavostí spojil dvě roztržené půlky dokumentu. Velký nadpis hlásal:

Prorokol o psychiatrickém vyšetření - pacient Sebastian Stan

PhDr. Monica Green

Evans na svůj objev hleděl s očima navrch hlavy. Teď se může dozvědět, jaké problémy vlastně Seba sužovaly... a teď se prý vrátily.

"Nevíš, na co můžeš narazit!" varoval ho zděšeně Chris-anděl.

"Hele, teď už není cesty zpět. Že si to přečteš, bylo jasný už ve chvíli, kdy ses hrabal v tom odporným koši," zavrněl Chris-ďábel a Evans s ním musel souhlasit.

Teď už není cesty zpět.