Ahoj, přidávám pokračování téhle povídky, protože jsem si uvědomila, že jsem se na to jaksi vykašlala. :)
Slíbila jsem nějak úchylnou, ale nakonec není úchylná (malinko), jen taková dost přeslazená. Kdybyste ale nějaký porno chtěli, dejte vědět na jakej pár a já se pokusím něco napsat.
Doufám, že se bude líbit.
Maya
Podařilo se jim z Furyho vymámit ještě pár hodin na odpočinek, než se pustí do nějaké nové akce. Zničený Tony Stark byl živým důkazem, že ho potřebují. Jejich velitel jim oznámil, že pro ně pošle helikariéru za 4 hodiny, do té doby se mají dát všichni trochu do kupy.
Stark je přesvědčil, že Ironman je plně funkční a odebral se do postele.
Clint z toho všeho neměl zrovna moc dobrou náladu, ale i přesto se nechal Natashou odtáhnout někam trochu dál od ostatních. Její přesvědčovací a uklidňovací způsoby miloval, takže vůbec neprotestoval a na těch pár hodin se spolu vytratili.
Thor seděl na gauči a pozoroval Steva, který nezůstal chvíli v klidu, přecházel po pokoji sem a tam a uklízel. Jeho pomoc odmítal.
"Steve, příteli, uklidni se, nic se neděje," snažil se ho trochu zkrotit, ale nevypadalo to, že by to kapitána nějak zajímalo.
"Ne, něco se děje, Thore," zavrčel a do koše hodil další várku střepů. "S Hydrou není dobré si zahrávat, je to velmi mocná a nebezpečná organizace. Nebude to lehké, bude- Co to děláš?!" Bůh ho neposlouchal, ovinul své paže kolem jeho těla a políbil ho zezadu na krk. Nevnímal jeho cukání a chvění, které bylo spíše rozumové, ta kapitánova citová strana vnímala jeho vůni vlasů po šampónu a hřejivost objetí.
Jemně ho chytil za bradu a podíval se mu do očí. Měl je rád, byly modré, plné nevinnosti a obav, tak nádherné, přitažlivé, mohl by se v jejich hloubce utápět do nekonečna. Toužil po něm už od doby, co ho spatřil poprvé a poprvé ho okouzlil tím svým hypnotickým zrakem.
"Prosím, Steve," zašeptal. "Zkus to se mnou. Já tě miluji již velmi dlouhou dobu, tak moc bych si přál být s tebou," přiznal Thor a Rogersovi se rozbušilo srdce. Štěstím? Touhou? Strachem? Úplně vším! On sám nevěděl, co je láska, nikdy to takhle necítil ale věděl, že tenhle pocit se mu líbí.
Nechal jejich rty spojit se ve velmi něžném polibku. Kapitán z předchozí noci věděl, že blonďatý bůh je ohleduplný, jemný a obětavý vůči němu, ale také velmi vášnivý. Nemohl si na nic stěžovat.
"Nejsem milenec na pár nocí," řekl, když ho pustil. "Nevím, jestli bych dokázal být jen tvým chvilkovým potěšením."
"Ale to nejsi, Steve, nejsi," pošeptal mu do ucha a opatrně ho položil na pohovku, aby se k němu mohl přitulit a utopit ho v zásobě polibků. "Nech mě tě milovat, nech mě tě učinit šťastným." A Rogers ho nechal.
...
Loki šel zcela automaticky za Buckym do jeho pokoje a oba se posadili na postel. Chvíli bylo takové ticho, až to oba nutilo culit se.
"Nějaký odtažitý, Jamesi," usmál se bůh a přisunul se o nepatrný kousek k němu.
"Možná trochu."
"Kde jsme to skončili předtím?" zavrněl.
Voják neodpověděl, byl nějaký zamlklý. Loki se k němu přitulil, ale on nějak nereagoval. To ho namíchlo.
"Já tě tady svádím a ty nic nečiníš. Co se děje?"
"Nemám náladu. Hydra-"
"Teď na to nemysli!"
"Ne, Loki, ty nevíš, s kým máš tu čest," naštvaně ho odstrčil.
"Co si to dovoluješ?" zařval na něj bůh, když se postavil. Bucky si stoupl k němu, byl o kousek menší než on, ale to ho nezarazilo.
"Myslíš si, že jsi bůh, něco víc, než mi všichni ostatní a nemáš důvod si dělat starosti?!"
"Ano, to jsi vystihl," ušklíbl se Loki.
Barnes zavrčel, chytil ho pod krkem a přitiskl ke zdi. Zelenočko byl chvíli překvapený, ale pak se objevil přímo za jeho zády a třísknul s ním o podlahu. Winter soldier zalapal po dechu, ale hned vyskočil a shodil tentokrát on Lokiho.
"Přestaň s tím povyšováním nad ostatní," křikl naň, přikrčil se, aby se mohl bránit jeho výpadu.
"Donuť mě," uchechtl se a skočil na něj. Bucky se přetočil a držel ho pod sebou. Vydýchávali se a zírali přitom na sebe. Pak se políbili.
Polibek byl plný vášně, chtíče, nervozity a dravosti a jejich rty byly teplé a poddajné. Mladý bůh obmotal své nohy kolem jeho těla a rukama si ho přidržel u sebe, aby neměl šanci se odtáhnout. Ten ale nechtěl. Místo toho si na něj lehnul plnou vahou a nepřestával ho ochutnávat. Pak vstali, ale jenom proto, aby se dostali do postele. Oblečení na nich mizelo neuvěřitelnou rychlostí a to nemusel Loki použít ani magii. Nechal Barnese nahoře, aby věděl, jak velkorysý může Laufeyson být a poddal se mu. Pokojem se potom po dlouhou dobu ozývaly hlasité steny, které pak na chvilku zase ustali, kdy si potřebovali oba úplně zpocení odpočinout.
Bolela je celá těla, ale na tváři jim hrál spokojený úsměv. Voják pevně svíral jeho štíhlé tělo u sebe a hladil ho po dlouhých vlasech. Pustil z hlavy všechny své obavy, všechny se pod jeho vlhkými polibky rozplynuly a on si užíval tuto chvilku klidu. Zajímalo ho pouze, jak dlouho to bylo, co naposledy někoho takhle držel a jestli si to užíval tak jako teď.
"Loki... Teď nespi, brzo budeme muset jít," řekl Bucky a podíval se na něj.
"Nespím," zamumlal jen a vykulil na něj svá zelená kukadla, ve kterých teď nebylo vidět žádné zlo, jen byla trochu ztmavlá vášní.
"Neříkej, že ty si unavený, vojáčku?" Ďábelsky se usmál a tentokrát povalil on ho pod sebe.
Karin Pěkně si to užívají.
OdpovědětVymazat