Probuď mě! - 12. kapitola

James Barnes, vězeň číslo 31852

Policejní dodávka vjela do vězeňského areálu, dva policisté vystoupili a šli něco vyřizovat do boudy strážného. Bucky seděl u okna a prohlížel si ty nedobytné šedé zdi, které se měly brzy stát jeho novým domovem. Muži zákona se po nedlouhé chvíli vrátili a nesli s sebou nějaká lejstra. Pak nasedli do vozu a pokračovali do centra obrovského vězeňského komplexu.
Jeli také kolem vězeňského dvora, kam se chodili trestanci procházet. Pár vězňů na Jamese začalo pokřikovat:
"Vítej v ráji prdelko!" zamával na něj mlsně jeden hromotluk zpoza plotu.
Barnes na něj z okna udělal neslušné gesto a v duchu si umínil, že tomuhle chlapíkovi se bude vyhýbat. Dodávka pak opět zastavila a pár policistů jej vyvedl přes betonové prostranství do přijímací haly.
"Hezkej zadek!" slyšel ještě za sebou pokřikovat.
Přijímací hala byla velká, spoře zařízená místnost se spoustou bočních chodeb a obrovským stolem v čele. Za tímto stolem seděla úřednice, která měla zjevně na práci vězně rozřazovat podle jejich provinění. Za zády měla nekonečné police plné šanonů s evidencí zdejších vězňů.
Když kráčeli k úřednici, jeho dozorci mu oznámili:
"Půjdete do vazby a pak k soudu. Na obhájce nemáte nárok."
Pak se postavili ke stolu a předali ženě buckyho papíry. Ta je jen přelétla svým zkušeným okem a suše pravila:
"Barnes, James, vězeň číslo 31852, vazební oddělení D. Soud se koná zítra v 7 hodin 30 minut v místní soudní síni."
Jeden z policistů chytil Barnese pevně za paži a vedl jej na určené místo. Druhý muž tam ještě setrval a předal sekretářce ještě jedno lejstro:
"Příkaz o propuštění Stevena Rogerse," vysvětlil strážník.
"Rogers, Steven, vězeň číslo 31796, vězeňské oddělení A. Tento papír předejte místním dozorcům. Oni už budou vědět," odvětila monotónně úřednice a předala muži jakési další lejstro. Byrokracie...
Pak se už všichni vydali chodbou napravo ke dveřím s tabulkou, která hlásala: "Vězeňské oddíly"
Prošli jimi a octli se ve světlé chodbě lemované dveřmi k jednotlivým oddílům. Chvilku kráčeli a pak došli k oddílu A. Na jeho dveřích bylo napsáno: "Napomáhání k trestné činnosti"
Jeden muž zákona se od nich oddělil a vešel do nich. James se pokusil jej nenápadně následovat, za což si od svého strážce vysloužil ránu obuškem.
"Tudy, sire," strčil jej posměšně vpřed.
Tak se těšil, že konečně uvidí svého přítele a nakonec ne! Bude muset asi počkat, až jej propustí.
Šli dál. Minuli oddíl B - sexuální devianti (Brrr) a oddíl C - peněžní podvody, až dorazili k oddílu D. Na dveřích stálo: "Masové vraždy"
"Vítej doma," ušklíbl se na Buckyho policista.
Pak jej zavedl do vazby a tam jej zanechal, aby se připravil na zítřejší soud. Za zamřížovaným oknem právě zapadalo slunce. James se posadil na tvrdý kavalec a zamyslel se.
Nemá, co by jim řekl. Nemá, jak by se obhájil. Ty lidi prostě zabil a tečka. Tedy je pravda, že byl tehdy naprosto vygumovaný doktory z Hydry, ale to asi nepostačí. Bude si muset prostě vyslechnout ty nekonečné kecy žalobců a pak trpký rozsudek.
Natáhl se na lůžko, přikryl se chatrnou přikrývkou a snažil se usnout. Alespoň, že Steve je na svobodě. Snad Barnesovi odpustí.
Sáhl si do kapsy a vytáhl barevný list javoru, který sebral v lese. V nastávajícím šeru si jej roztržitě prohlížel. Až to všechno skončí, určitě si do nějakého lesa ještě zajde.