Na dvě strany

17. kapitola

Uplynula řádka dnů. Steve, který se neměl při svém čekání čím zaměstnat, ležel na posteli. Neexistoval žádný způsob, jak se s Thorem spojit a dozvědět se, co se děje. Zrovna se chystal jít bezcílně zírat z okna, když tu se najednou uprostřed místnosti rozsvítil kužel světla.

Kapitán nadšeně vyskočil a běžel svého přítele přivítat, jenže místo boha hromu přiletěl do bytu jakýsi nevýrazný muž s uniformou asgardského strážného.

Chvíli se navzájem měřili pohledy a pak promluvil strážný:

"Velký Thor Odinson, vládce hromu a nástupce asgardského trůnu vás zve do paláce."

Stevovi se nelíbil mužův nadřazený tón a ani to, s jakou kýčovitou noblesou svá slova pronesl.

"A proč nepřišel sám?" odsekl podrážděně.

Posel jej sjel otráveným pohledem a neodpověděl.

Místo toho nepatrně kývl a za chvilku už oba letěli duhovým mostem na Asgard.

Když je světelný tunel vyplivl, ztratil Steve rovnováhu a rozplácl se na mramorovou podlahu krásné kruhové stavby. Malátně se zvedl a ani si to tu nestačil řádně prohlédnout a už jej strážný vedl po mostě až do velkolepého asgardského paláce. Pak jej vedl nádhernými vznešenými chodbami s vysokými kamennými sloupy. Kapitán musel žasnout, kam se jen podíval. Nakonec jej jeho průvodce beze slova zanechal v jedné chodbě s otevřenými okny, jimiž dovnitř vál osvěžující vítr. Naproti nim byly překrásné masivní vyřezávané dveře, na nichž bylo ozdobnými písmeny napsáno:

  Thorovy síně

Steve, povzbuzen myšlenkou na svého milého, vešel dovnitř.

A místo toho, aby už KONEČNĚ objal svého Thora, nalezl v honosné místnosti, jeho odporného, nenáviděného, zlého, škodolibého a zjevně volného bratra! Stál zády k němu a hleděl z okna.

"Co jsi udělal s Thorem?" zaječel na něj Rogers rozlíceně.

Loki se k němu otočil a předstíral zdvořilý údiv: "Já? Se svým bratrem?"

"Šel přece za tebou! Nebo ne?!" kapitán ztratil trpělivost a výhružně přešel o několik kroků blíže.

Bůh neplechy neudržel vážnou tvář a po tváři se mu rozlil škodolibý úsměv.

"No... ano," přitakal pomalu: "Ano, přišel za mnou. Ale on to tak CHTĚL! Sám od sebe bych mu to tedy nikdy neudělal. To je i na mě...,"uchechtl se: "...silný kalibr."

Kapitán, už zlostí bez sebe, vzal Lokiho pod krkem a přimáčkl jej ke zdi.

"Co jsi mu provedl?!" zařval na něj z plných plic.

Bůh lsti ale už nebyl schopen slova, jak se smál.

Kapitán už byl odhodlán to z něj vymlátit, když vtom se otevřely dveře a do nich vpadl jako velká voda Thor.

Voják pustil Lokiho, který se dusil smíchy a prohlédl si svého přítele od hlavy k patě. Byl mírně zadýchaný, ale jinak vypadal v pořádku.

"STEVIE!" rozpřáhl ruce, aby jej mohl obejmout: "Budeme mít DĚŤÁTKO!"

A tak budoucí otec, kapitán Amerika, stál jako omráčený a nebyl schopen kloudného slova.

Jen slyšel, jak se ten parchant za ním řehtá, až se za břicho popadá.

KONEC

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------