Iron- Frost 16. kapitola

   Antiovi viditelně dělalo dobře hledět do několika ustrašených tváří, jejíž majitelé byli připoutáni ke zdi.
   "Jsem rád, že jsme tu pohromadě. No není to hezké? Přátelé v posledních chvílích spolu... Umírat společně, vždyť je ta tááák romantické," zasněně sepjal ruce a propletl svoje prsty. Tonymu stále víc připonínal nějaké nevyrostlé děcko pravděpodobně s kupou možných i nemožných úchylek na styl Haniballa Lectera.
   Loki v rohu si odfrknul a zašklebil se. Nepřítel na něj nespokojeně pohlédl a boha zavalily dvě bílé bezobličejové postavy. Ozvalo se pár tupých úderů a Thor zakřičel dřív, než to stačil udělat Tony.
   "Nechte jej být! Za každý škrábanec, který mu uděláte, vás potrestám já s celým Asgardem!"
   Po chvíli na Antiho máchnutí ruky od něj odstoupily a odhalily tak pohled na skučícího boha, kterému z obličeje tekla krev, oči měl bolestně sevřené a zuby zaťaté. Ruce mu unaveně ležely podél těla- vyčerpáním neschopny se bránit- a na zápěstích se mu začaly rozšiřovat fialové fleky od předchozího boje.
   AntNati naň ještě krátce pohlédl a pak opět sjížděl pohledem jednoho z nich po druhém.
   "Pocházím ze světa, který ani Asgardskému lidu není zcela znám. Mohu se nazývati jedním z nejsilnějších mágů," při této větě se znovu podíval na boha lsti, který už jej pozoroval, ale na úšklebek neměl sílu.
   "Možná jsem sobecký, ale tahle planeta mě zaujala... líbí se mi," rozhodil ruce jako nadšená puberťačka. "Vy mi stojíte v cestě a možnosti si ji přivlastnit. Ale jste moc milí, že jste za mnou přišli sami. Bude to snadnější a.. zemřete spolu, to je hezké," usmál se znovu.
   "Postav se do řady. Tohle to ovládání Země šílenci začíná být krapet ohraný, nemyslíte?" Stark se za každou cenu udržet čistou hlavu. Pořád ale nervózně natahoval krk, aby zkontroloval své přátelé... hlavně tedy svého spolubydlícího.
   Když ho viděl, jak tam jen bezmocně sedí. Ten, který si říkal, že je víc než celý tým dohromady. Ten, který se nikdy nedal jen tak zlomit. Ten, který... byl tak vášnivý a úžasný milenec a Tony by o něj nedokázal jen tak přijít.
   Pohledem sjel na ten obojek kolem bohova krku. Takové omezování...
   "Chci tenhle svět," řekl vzdorovitě Anti. 'Prostě děcko,' pomyslel si Stark. 'Osamělý, proradný a šílený děcko.'
   "A dostanu ho! Je s vámi konec, rozumíte?!" Má se rozječel. Najednou promluvil Loki. Jeho chraplavý hlas zněl zcela odhodlaně, jako kdyby věděl přesně, co dělá. Jistě, že věděl, jako vždycky.
   "Amatére," uchechtl se bůh. "Takové hloupé dítě nemá šanci ani proti prosté skupince Midgarďanů. Nejsi nic jiného, než ubožák!"
   Antiovi v očím zableskl hněv a přiblížil se k němu. Opět se na něj vrhli bílí tvorové.
   Tony na to třeštil oči a nebyl schopný vydat ani hlásku. 'Co to, sakra, dělá?' Thor křičel, ať od něj odstoupí.
   Starkovi sjel zrak na druhou stranu místnosti. Byla tam jedna z jeho rukavicí, která mu byla surově odebrána a zdálo se, jako by se pohla. Zazářilo kolem ní slabé světlo Lokiho zelené magie a ona se pomalu posouvala k Tonymu.
   Ten nechápavě zíral. Byli uvězněni na "bůhvíčem", Anti ví čem, nemohl si skrz řetězy zavolat oblek, stejně jako hromovládce Mjollnir. Všiml si, že Anti je zcela zabrán do zasypávání Lokiho nadávkami a ránami. Rukavice od něj byla jen malý kousek.
   Thor si jí také všiml a zmlknul. pouze napínal svaly, jak se snažil řetězy urvat.
   Ironman se napnul a natahovat pravou ruku, aby s ní na rukavici dosáhl. Bůh lsti využil zbytek své magie a tohle už je na něm. Odlákal od něj pozornost za cenu vlastního života... Nesmí zklamat.
   Tony už ucítil pod prsty studeý kousek kovu.