Iron- Frost 19. kapitola (závěr)

Takže je to tu, tohle je poslední kapitola Tony/ Loki povídky. Skončili jsme tam, jak sobec Thor oznámil, že má Loki jít zpátky na Asgard ( Nééé, promiň, Thore). :D 

Snad se bude líbit.

Jo... a je to trošičku 15+.

Maya

   Prostě odešel a nechal Tonyho samotného babrat se ve vlastních pocitech. Vlastně se ani nerozloučil, protože ho Thor odtáhl domů, ještě trochu pomuchlaného od jejich bitvy. A tak, když se všichni dali do kupy, chodil rád dokonce i na Furyho přednášky a bral i sebepitomější mise, aby napravil zamotanou hlavu. 

   A právě, když sledoval nějaký dvěstěpadesátý díl nějakého stupidního seriálu a naléval do sebe něco, co ani nevěděl, co je, projel jeho tělem slabý a dobře známý mráz.

   "Rád tě vidím, Anthony," ozval se hlas hned vedle něj. Cukl sebou, přičemž upustil láhev.

   "Ty idiote! Nevím, co to bylo, ale bylo to dobrý," zavrčel, pozorujíc rozlévající se tekutinu, vsakující se do drahého koberce.

   "To je mi hezké přivítání," uculil se bůh a pohodlně se opřel o opěradlo pohovky.

   "Víš, Loki, lidé klepou."

   "Já ale nejsem člověk."

   Jen něco zamumlal.

   "Proč tak nervózně?" zeptal se klidně a posunul se až k němu. 

   "Štveš mě."

   "Zajímavé. Dřív ti to nevadilo, tohle škádlení jsi miloval."

   "Myslíš to vážně?! Ty sis zdrhnul, klidně sis zmizel na posraný dva měsíce a já nedostal ani sex na rozloučenou," řekl stále podrážděným hlasem a podíval se na něj. Spatřil na jeho tváři mírný úsměv, byl od něj už jen kousek. Mohl se zlobit, když se díval na ten jeho usmívající obličej, když postrádal veškerou ironii a vypadal zcela přirozeně?

   "Já neodešel navždy, tedy pokud si to nepřeješ. Nechtěl jsem se loučit, když se zase vrátím," prohlížel si jej a olízl si rty.

   "Ne, naštvals mě. Můžeš jít," odsekl mu Stark a otočil se zpět k obrazovce. Nevydržel ale trucovat dlouho, jelikož se k němu Loki přilepil a vrhl se velmi chtivě na jeho ústa. Tony mu ihned začal polibek nedočkavě oplácet. Ucítil jeho pohyb a nyní mu seděl na klíně. Manipuloval s ním? Dost možná, ale momentálně mu to bylo jedno.

   "Odpuštěno," zavrněl miliardář do polibku, chytil ho za zadek a přitiskl ho ještě více k sobě. Líbal ho na krku a na jeho světlé kůži tvořil červené flíčky. Bůh se jenom chvěl v jeho náručí.

   "Jak se to, sakra, sundává? Vyšel jsem ze cviku." Zatahal za černozelený Asgardský oděv. Loki se zašklebil a nechal své oblečení zmizet. Seděl na něm teď úplně nahý.

   Tony pohledem sjížděl celou jeho štíhlou postavu, prsty přejížděl po bledé kůži a chvíli přemýšlel nad možností vzít si ho tady a teď.

   "Ložnice bude lepší," zašeptal mu bůh neplechy do ucha, pak vstal, chytil ho za ruku a táhl ho do své oblíbené místnosti v celém tomto domě. Krátký pobyt ve výtahu byl ale natolik prosycený vášní, že to vypadalo na pobyt přes noc tam.

   Loki z Tonyho strhal veškeré oblečení a nakonec se sám položil do peřin a stáhl ho na sebe. Stark slíbával každou část jeho těla, olizoval ta nejcitlivější místečka a bůh ho odměňoval hlasitými vzdechy.

   Spokojeně se věnoval jeho erekci. Muž pod ním se chvěl, kňučel. Tohle Tonymu chybělo- jeho překrásný zelenooký bůh, jeho mluva, jeho sladké rty, jeho štíhlé tělo (pořád o trochu chladnější, než by mělo být), jeho dlouhé prsty, jeho... Ano, jeho délka skutečně dělala čest oslovení "bůh". Loki si tohle užíval, jak jen mohl. Cítil jeho teplá ústa a měl pocit, že už je blízko vrcholu, ale jeho společník to nechtěl ukončit tak rychle.

   Vytáhl se nahoru a vyžádal si další, velmi vášnivý polibek. Pomalu se přestávali ovládat a tak Tony přetočil Lokiho na břicho. Dal mu pusu na krk a pak putoval jazykem po jeho páteři až  zadečku. Asgarďan zavzdychal a vyškrábal se na všechny čtyři. Roztáhl mu nohy od sebe a jemně ho dráždil na tříslech.

   "T- Tony..." zakňučel a roztřásl se, když už ho konečně začal prsty připravovat. Hnědooký muž si užíval jeho sebemenších zvuků, které vydával.

   "T- Tony, prosím..."

   Chytil ho za boky a pomalu do něj pronikal. Rukama mu přejížděl po bocích a zádech, aby se uvolnil. Když si zvyknul, Stark poprvé přirazil a oba zasténali. Loki se začal pohybovat proti němu, zrychlovali tempo. 

   Venku už se setmělo. Dva tmavovlasí muži byli zcela zaměstnaní sami sebou, spojeni v jednoho, nevýslovně spokojeni vzdychali do tmavého pokoje a poddávali se chtíči.

   "Loki..." šeptal Ironman a nořil nos do jeho havraních vlasů. Prodlužoval to, měnil polohy, až nakonec bůh nahlas vykřikl a oddal se slastnému vyvrcholení. Druhý muž ho po pár přírazech následoval a nakonec se oba zhroutili na záda do peřin a vydýchávali se.

   Po chvíli se Loki k Tonymu  přitulil, aby se o něj mohl opřít a dívat se mu do kaštanových očí. Byl unavený, ale rád a na jeho tváři hrál spokojený úsměv.

   "Loki?"

   "Anthony?"

   "Už mi tak neříkej."

   "Pokud uznám za vhodné, ale co jsi mi chtěl říct?"

   "Asi tě miluju," řekl tiše a pohladil boha po tváři. Teď už mohl a chtěl, aby to tak bylo navždy.

   "A kdo ne?" zakřenil se černovlásek a Tony ho přetáhl polštářem.

   "Naser si," zavrčel a pokusil se vstát z postele, ale Loki ho stáhl zpátky. Zatlačil ho do matrace.

   "Taky tě miluji, ty můj blázne." Nechal jejich rty se opět jemně spojit a to stačilo. Nemuseli nic říkat, takhle to bylo dokonalé a oba to tak cítili, to jim stačilo.