Thorki

Tohle je taková pitomina, co jsem psala hlavně ve škole, z důvodu strašně nudných hodin. (V první polovině jsem se ale musela mrknout znovu na film Avengers, abych to nějak sesmolila..) I tak doufám, že se bude líbit.

   Sotva stačil napáchat jen pár škod, už ho zajali a vezli k sobě na základnu. Ale jeho plány nezkazili, naopak. Pomalu, ale jistě realizoval svou myšlenku o ovládnutí Midgardu.

   A tak teď Loki jen seděl a sledoval lidi kolem sebe. Pár naivních smrtelníků, co si myslí, že zachrání svět. V duchu se nad tím ušklíbl, když v tom uslyšel zahřmět hrom.

   Než stačil cokoliv udělat, vtrhl dovnitř ten, který si říkal jeho bratr. Popadl ho kolem krku a vytáhl ven. Prudký poryv větru ho šlehal do tváře tak, že nic neviděl, než s ním Thor praštil o kamenitý povrch.

   Bolest, která mu projela celým tělem, sotva vnímal a jen se křečovitě rozesmál.

   "Kde je ten teserakt?" Hromovládce jen sledoval černovláska ležícího na zemi.

   "Taky jsi mi chyběl," ušklíbl se Loki a Thor jen zavrčel. " Na žertování nemám náladu."

   Loki se začal pomalu zvedat. "Měl bys mi poděkovat," pronesl povýšeně. "Kolik temné energie musel všeotec shromáždit, aby tě bez Bifrostu přenesl sem- na tvou milovanou Zemi?"

   Thor ho chytil kolem krku a podíval se mu do zelených očí. Odmítal v nich vidět nějaké zlo.

   "Myslel jsem, že jsi mrtvý."

   "Truchlil jsi?" pošklebačně.

   "My všichni. náš otec-"

   Tmavovlasý bůh ho umlčel zvednutím prstu. "Tvůj otec," opravil ho. Pak se od něj odtrhnul, načež pokračoval. "Řekl ti o mém pravém původu nebo ne?" Začal se procházet po místě, kde přistáli.

   Thora píchlo u srdce. On ho měl přeci tak moc rád. Začínal se v něm hromadit vztek, že ho Loki vůbec nechápe a ani se pochopit nesnaží.

   "Byli jsme vychováni spolu. Hráli si spolu, bojovali spolu a také spolu trávili noci. Ty si na to nevzpomínáš?" Vykročil za ním a Loki se naň otočil.

   Naprosto ignoroval jeho poznámku o spolu prožitých nocích. "Vzpomínám si na stín, na život ve stínu tvé slávy. Vzpomínám si, že jsi mě hodil do bezedné hlubiny. Mě, který jsem byl tvůj král!"

   "Proto jsi chtěl ze msty zničit svět, který jsem si zamiloval?" zeptal se bloňďák, načež trochu zakroutil hlavou. "Ne, Země je pod mou ochranou Loki."

   Zelenoočko se upřímně zasmál.

   "Tak to ji chráníš vskutku mimořádným způsobem. Lidé se masakrují po stovkách, zatímco ty jalově řečníš. Já jim chci vládnout, co na tom je?"

   "Myslíš, že jsi víc než oni?"

   "No ovšem," povýšeně.

   Bůh hromu si povzdechl.

   "Pak ti uniká pravý smysl vlády. Trůn se k tobě nehodí."

   Najednou mu ho bylo ale opravdu líto. Věřil, že on ve skutečnosti není zlý, jen Loki sám to tak neviděl.

   Jeho bratr ho naštvaně odstrčil.

   "Viděl jsem světy, o kterých ani netušíš. Ve vyhnanství jsem dospěl, Odinův syne. Poznal jsem skutečnou moc teseraktu a až ji ovládnu-"

   "Kdo ti tu moc dal poznat? Kdo řídí toho rádoby krále?" přerušil ho.

   Loki se už vzteky pomalu přestával ovládat a hlasitě zařval: " Já jsem král!"

   A Thorovi už docházela trpělivost. Nemohl se přenést přes to,  jak se mu nejbližší osoba, co měl- bratr, přítel a milenec- vzdaluje. 

   "Tady ne." Chytil ho kolem ramen. "Vzdej se toho teseraktu, opusť ten zhoubný sen a vrať se domů."

   Přitáhl si ho k sobě ještě blíž a znovu se mu zahleděl do pronikavých očí.

   "Potřebuji tě," přiznal tiše. Pak ho jemně políbil, načež se na něj znovu podíval. Loki nejevil žádné známky odporu, jen se vítězoslavně šklebil.

   "Vždycky podlehneš," řekl, ale vytrhnout se mu nepokusil.

   "Uvědom si jednu věc, můj drahý Thore. Odvedeš- li mne na Asgard, otec mě potrestá a ty mě nemusíš ji nikdy spatřit."

   Lokimu už tyhle jeho doteky už delší dobu chyběly, ale zatím se mu podvolit nehodlal.

   "Když přestaneš páchat zlo hned teď, nic ti nehrozí. Loki, prosím, vrať se domů." Poslední slova řekl tišeji a jednou rukou ho pohladil po tváři.

   "Nemám domov," smutně.

   "Vrať se ke mně." Thor ho objal trochu silněji a víc si přitáhl jeho tvář ke své. Viděl, jak se mu lesknou oči, ale stále udržoval kamenný výraz.

   Potom Loki zvedl svou ruku a přiložil ji na tu Thorovu. Stisknul ji.

   "Vážně o mě stojíš?" zeptal se s mírným úšklebkem. Hlavou mu proběhla jen jedna scéna- jak ho hromovládce políbil poprvé a jak ho ty svalnaté ruce u hladily po zádech a...
   Po chvilce ticha uslyšel jeho odpověď těsně u svého ucha a na těle mu naskočila husí kůže.
   "Stojím o tebe a ty to víš. Ty víš, že tě mám rád."
   Loki ho vzal rukou zezadu za vlasy, přitáhl k sobě a hrubě políbil. V jeho polibku bylo cítit napětí, nervozita, vztek, zlost a hlavně chtíč. Chtěl ho, chtěl ho zase vlastnit jako svého milence, stejně jako dříve.
   A Thor chtěl to samé. Toužil po něm jako nikdy dřív. Tak moc mu chyběl.
   Loki dravě  dobýval jeho rty. Škádlil ho, hrál si s ním... Přeci jen to pořád musel být on, kdo má navrch.
   Prsty se prodíral skrz černé vlasy a rukou druhou ho chytil za zadek, aby si ho k sobě mohl natisknout ještě víc. Loki mu přejížděl svýma rukama po bocích a stále ho líbal.
   "Tak to mě poser."
   Thor vytřeštil oči a odlepil se od boha lsti. Ten se zdál také překvapen a otočil se.
   Na skalce stál Ironman  a s otevřenou pusou je pozoroval. Pak ale propukl v smích. Jedním prstem v kovové rukavici ukazoval na mužský pár, neschopen přes chechot mluvit.
   "Vy dva... To je... Páni!"
   Na scéně se objevil kapitán Amerika a nechápavě došel k Tonymu. Ten stále nemohl normálně mluvit a zajíkal se.
   Steve si trochu povzdychl, bylo to něco ve smyslu: Proč jsem musel skončit zrovna tady? Zaujmul pevný postoj a promluvil rozhodným hlasem.
   "Musím vás požádat, abyste nám vydal svého bratra. Zná polohu teseraktu a my potřebujeme, aby se nedostal do špatných rukou."
   Thor si přivolal Mjojnir a ukázal jím na kapitána.
   "Nedoporučuji vám se k němu přiblížit." Poté ukázal směrem k Tonymu. "Mohl by se přestat takhle smát? Je to nedůstojné."
   Rogers si povzdychl ještě jednou nad svým osudem a hodil po dotyčném netrpělivý pohled.
   "Pane Starku, vážně-"
   "Ale no tak, vojáčku. Měl bys vidět to, co před chvílí já." Už se jen culil, když viděl Stevův nechápavý výraz.
   Černovlásek to celé s úšklebkem pozoroval a zašeptal tak, aby to mohl slyšet jen Thor.
   ""Existuje spousta světů, tak proč si jeden z nich nevybrat k dořešení našich záležitostí. A nebo by možná postačil prostý Midgardský hotel." Usmál se a rukou mu přejel po zádech. "Tihle dva se zatím zabaví," kývl hlavou na hádající se smrtelníky.
   Bloňďák kývl, roztočil kladivo, přidržel u sebe Lokiho a rozletěl se pryč za Starkových protestů.
   O dvacet minut později už v jednom hotelovém pokoji hladil zelenooký bůh svalnatý hrudník svého společníka a chvěl se pod jeho péčí.
   "A co potom?" přerušil ticho, načež pod zády ucítil měkkou matraci a díval se přímo do toho nádherného obličeje, který byl přímo nad ním.
   "To počká," zamumlal Thor do polibku a pak už společný čas nekazily zbytečnými slovy.