Přináším vám Thorki jednorázovku. Brzy přidám i poslední kapitolku Stucky povídky a pak začnu s nějakou úplně novou s netradičním párem (páry?). Příjemnou zábavu :)
LOKI:
Po šíleně dlouhé době jsem se dostal z vězení ven. "Ven" byl opravdu nepřesný pojem. Neustálá kontrola a zákaz opustit Asgard mi nevyhovoval ani trochu. Já vím, měl bych být vděčný, že jsem vůbec naživu a tak dále... Ale já ještě něco vymyslím a dám to Odinovi sežrat!
Procházel jsem se palácem a zastavil se u výhledu do zahrady. Brzy za mnou dorazilo to bloňďaté štěně, kterému se mi zatím dařilo úspěšně vyhýbat.
"Rád tě vidím, bratře. " Postavil se vedle mne. V tu chvíli jsem se za to nenáviděl, ale jeho přítomnost mi nevadila. Spolkl jsem tedy kousavou poznámku.
"Také tě rád vidím." Povedlo se mi vymámit ze sebe úsměv, víceméně upřímný. K sakru, já se vážně hodně nudil a lezlo mi to na mozek!
Thor se na mě zářivě usmál, pak však sklopil pohled.
"Co je?"
"Nic," zamumlal a stále zíral do země. Začalo mě to zajímat.
"Co se děje, Thore?" Dával jsem pozor, aby se neuchechtl, Cukaly mi koutky.
"Červenáš se," konstatoval jsem s úšklebkem a nahnul se, abych mu viděl do obličeje.
"J- já..." vykoktával se.
"Ty...? Už jsem se usmíval od ucha k uchu.
"Chy- chyběl jsi mi." Zadíval se na mě rudý jako rajče. Po mém krátkém pobytu na Midgardu jsem se naučil takovýmto přirovnáním a musím uznat, že to bylo trefné.
Já, bůh lži a klamu, jsem sklopil zrak. Nějak jsem nevěděl, co na to říci. To, že by mě někdo postrádal, jsem ani nepomyslel.
"Tak to jsem potěšen, že jsem v někom zanechal takovou stopu, aby..."
THOR:
Po dlouhé době jsem ho opět uviděl. Už jsem to nevydržel a musel jsem ho políbit. Zavřel jsem oči, bál jsem se naň podívat.
Překvapilo mne, že neucuknul. Pomalu, ustrašeně jsem mu rukama obepnul boky. Stále neucuknul.
Vyrušily mě kroky někdo za rohem, někdo se blížil. Vylekaně jsem Lokiho pustil. Díval se na mě těma svýma velkýma zelenýma očima, ale v obličeji měl neutrální výraz.
Přišel k nám jeden strážný.
"Váš otec si vás žádá vidět, princi," řekl ke mne a pak se odporoučel.
"P- promiň," řekl jsem Lokimu a odešel. Nechal jsem ho tam stát a srdce mi divoce bušilo.
LOKI:
Nechal mě tam! Prostě mě políbil a nechal tam samotného! Míchal se ve mně jeden mocit za druhým.
Výhled, kvůli kterému jsem sem z části přišel mě naprosto nezajímal. Musel jsem pryč, srovnat si myšlenky.
THOR:
Řešil jsem s otcem nějaké záležitosti ohledně obrany a Asgardské armády. Zabralo to celý zbytek dne a já se vrátil do svého pokoje až za tmy. Unaveně jsem padl do postele, ale spát jsem nemohl.
Celý další den jsem Lokiho neviděl. Heimdall pouze ujistil, že je stále v Asgardu. Já chodil po zahradách a snažil se si vyčistil hlavu.
Stmívalo se a já ležel opět ve svém pokoji. Někdo zaklepal. Oddychl jsem si, jelikož jsem potřeboval rozptýlení, abych nemusel neustále myslet na... Do místnosti vešel Loki.
Kamená tvář postrádala sebemenší emoce.
"Loki, já... Chtěl jsem jen... Ohledně toho včerejšího dne..."
Nemohl jsem ze sebe dostat srozumitelnou větu a cítil jsem, že opět rudnu.
LOKI:
Proklínal jsem se za to, že jsem za ním přišel. Ale už jsem byl tu a bůh před ničím necouvá!
Došel jsem k němu a naslouchal tomu, co se ze sebe snažil dostat.
"T- tak jsem se tě chtěl... ehm... zeptat, zda..."
"Ano," přerušil jsem jeho přerývavý monolog. "Zkusím to s tebou."
Ztratil jsem snad rozum?
Vzal jsem jeho obličej do dlaní a políbil ho. Cítil jsem jeho chvění a nervozitu, ale také jeho ruce, kterými mě obejmul. Polibek mi nedočkavě oplácel.
...
Od dětství jsem jím pohrdal. Byl to jen nafoukaný svalovec bez mozku a mně úplně ukradený. Bratři jsme asi nikdy pořádně nebyli, ne, že by mi to vadilo. Byl to idiot! Prostě hrouda svalů... s tím nejhezčím obličejem, jaký jsem kdy spatřil.
Víc jsem se přitisknul k osobě vedle mě a zachumlal se do deky. Zavrtal jsem mu nos do vlasů.
Otočil se na mne.
THOR:
Díval se na mě tím svým roztomilým obličejem. Dal jsem mu drobnou pusu.
"Miluji tě," řekl jsem tiše. Už jsme spolu byli dlouho, ale tohle bylo poprvé, co jsem mu to řekl a na chvíli mě z toho zachvátil pocit paniky.
Obmotal kolem mě ruce a usmál se, všichni pozor, upřímně.
LOKI:
Já tebe taky," řekl jsem a nechal jeho rukou přočísnout své dlouhé vlasy.
"Prostě hrouda svalů... s tím nejhezčím obličejem, jaký jsem kdy spatřil." Ohhh, my feels... :3
OdpovědětVymazatDokonalý, boží, skvělý! Zlepšilo náladu, pomohlo přežít školu. Díky za to! ^^
Děkujiiiiii :* :*
OdpovědětVymazat