Na dvě strany

9. kapitola

Bůh hromu vešel do místnosti a v rukou držel řetězy. Pak za chůze promluvil:

"Připravil jsem ty klece. Jsou upraveny na přepravu do Jotunheimu a žádný Avenger nemá šanci se z nich dostat. A tyhle řetězy," ukázal na masivní železná oka ve svých rukou:"... by mohly stačit na..." Šokovaně se zastavil.

"T-Thore? Co se děje?" zakoktal kapitán zoufale.

Na plechovou střechu továrny dopadly první těžké kapky. Zablýsklo se.

Thor se Stevovi do očí nepodíval. Když si však všiml zbraně v bratrově ruce, objevil se mu v obličeji výraz děsu.

"Proč jsi nezůstal na hotelu?" zavyl nešťastně. Obrátil se na Lokiho a děs v něm vystřídala zlost: "Říkal jsem, že ti pomůžu, když necháš Steva být!" rozkřikl se vztekle.

"Když on přišel sám," protáhl samolibě jeho bratr. "Stejně bych ho nezabil. Jen jsem mu chtěl nechat památku," pohlédl na svou dýku: "Jizva po ní nikdy nezmizí."

Zahřmělo a zrezivělou halou už lomcovaly prudké poryvy bouřky.

Thor si vztekle odfrkl a pak zamířil k Rogersovi..

"Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě.

Kapitán místo odpovědi potřásl zmateně hlavou. 

"Ty mu... pomáháš?" zašeptal zrazeně.

Druhý muž se zatvářil zoufale.

"Dělám to kvůli tobě... já... dokážu ti to vysvětlit..."

Najednou však Thor zmizel ve stínech. Ozvalo se křachnutí dveří a dovnitř se za hlasitého nadávání a potyček vklopýtali zbylí členové týmu Avengers. Ironman, Hawkeye a Black Widow sevření dalším houfem šicích panáků ovládaných lokiho magií.

"Výborně," zajásal bůh lsti: "Vítejte, účastníci jednosměrného zájezdu do Jotunheimu, líbezné země ledu, temnoty a smrti!"