Menší tmavovlasý muž se pomalu probouzel. Ležel stále v objetí vyššího muže, který už byl vzhůru, ale nechával svého společníka spát.
Tony cítil teplo druhého těla. Hlavou se mu pomalu promítaly záběry z předchozí noci.
Chvíli on zulíbal Lokiho tělo, pak bůh to jeho. Pořád cítil, jak ho ty dlouhé vlasy lechtaly a jeho polibky byly teplé a vlhké. A... Ani neví, jak se dostali do postele.
Stark se protáhl a ještě trochu rozespale pohlédl na Lokiho. Ten se usmíval.
"Jakpak se spalo, Anthony?" zeptal se klidně.
"Bolí mě zadek," zamumlal Tony a ušklíbl se. Hlavu měl stále opřenou o bohovu hruď a jeho ruce omotané kolem svého těla.
"Ještě aby ne," řekl na to Loki.
Leželi klidně, ale pak zaslechli zvuky ze spodních pater. Uslyšeli bouchání a pak zvuk výtahu.
"Jarvisi, kdo je tu?"
"Pan Thor," odpověděl mu hlas pošklebačným tónem.
"Ty...! Kolikrát ti budu říkat, že máš..."
Nestačil to doříct. Dveře se otevřely a bůh strčil dovnitř svou bloňďatou hlavu. Věděl, že tohle je Lokiho pokoj, protože mu ho se Starkem přidělili, ale nějak nečekal, že tam s ním Tony bude.
V obličeji měl zmatený a vyděšený výraz. Nikdo se ani nehnul.
"Jak jinak," procedil miliardář mezi zuby a posadil se.
Karin to bylo nemilé probuzení.
OdpovědětVymazat