Iron- Frost 11. kapitola

   Loki nebyl ani v koupelně, ani v obývacím pokoji, ani nikde jinde.
   Tonyho píchlo u srdce. Že by prostě zdrhnul? Proč by to dělal? Zrovna teď, když... Na druhou stranu, trest nedostal za to, že dělá, co se po něm chce...
   Myšlenky se mu stočily k tomu, že ho Thor zabije. Když však začal uvažovat nad tím, kolik ran kladivem by musel schytat, aby měl doživotní následky, zazvonil jeho mobil.
   "Ať mi ten jednookej bastard dá už konečně pokoj!" vyštěkl do prázdného pokoje.
   "Musím vám říci, že tentokrát to Nick Fury není, pane."
   Stark se trochu uklidnil.
   "A kdo tedy?"
   "Nemám tohle číslo v záznamech."
   Tony zavrčel a chtěl z místnosti odejít, ale zarazil se, když uslyšel cizí hlas. Nepochybně vycházel z telefonu.
   "Zdravím, Anthony," ozvalo se vesele. Tony ten hlas nepoznával.
   "... Jak?"
   "To není důležité," odpověděl muž na Starkovu nevyřčenou otázku a pokračoval.
   "Snad jsem vás nevzbudil. Jak jste se vyspal, Anthony? Měl jste sladké sny?"
   Tony nervózně polkl. Tohle se mu nelíbilo.
   "C- co... O co ti jde?" zeptal se na rovinu,
   Myslel jsem, že bychom se mohli lépe poznat. Já vás znám, ale vy mne ještě ne. Budeme to muset napravit, nemyslíte? Brzy se uvidíme, ale ještě by vás někdo rád pozdravil," řekl hlas hravě a Tony napjatě poslouchal.
   "Pověz něco svému příteli. Do toho!" povzbuzoval někoho muž na druhém konci linky.
   "Do- došla ti káva," zaslechl Stark Lokiho hlas. Bylo v něm slyšet něco, co by u něj Tony nečekal. Cítil i na dálku jeho zoufalství a... strach. Jako by ho něco zlomilo. Potom se znovu ozval ten druhý.
   "Tak zatím. A nenech mě dlouho čekat," řekl pošklebačně a hovor ukončil.
   "Poloha lokalizována," ozval se Jarvis a Tony se chvíli ani nehnul a sledoval svůj mobil, stále ležící na stole.