Narozeniny

Ahojky.
Tohle je moje první Hiddlesworth povídka, tak doufám, že se vám bude líbit.
Jinak brzy bude poslední díl Loki/ Bucky a někdy v budoucnu Okouzlení 2. část, kterou mám už rozpracovanou. Pak se budu věnovat Chybíš mi, než rozjedu další kapitolovku.
Kdybyste měli přání na nějaký pár nebo tak něco, napište do komentářů.
Přeji hezké počtení.
Maya

   Vysoký blonďátý muž měl ruce zaražené v kapsách, uši schované pod čepicí a krk omotaný teplou šálou. Byl únor, nepřetržitě sněžilo a celkově byla strašná zima i na něj. Začal přemýšlet, jestli si na ten kousek k domu nezavolá taxi, jestli nějaké vůbec v tomto počasí jezdí, když začal jeho mobil vyzvánět. Strašný mráz se mu okamžitě zaryl do kůže, když vytáhl ruku z bundy, aby našel telefon v kapse od kalhot. Přes sněhovou bouři ani neviděl, kdo mu volá a jen tak tak se mu hovor podařilo přijmout bez toho, aby mu upadly zkřehlé prsty.
   "Hemsworth," oznámil, než si uvědomil, že to asi bylo zbytečné. No co, zamrzl mu přeci mozek.
   "Ahoj, Chrisi, tady Tom," oznámil muž na druhém konci linky. "Neruším tě?"
   "Ne, to je v pohodě, zrovna jsem venku. Je jen trochu kosa," zamumlal a snažil se, aby jeho hlas nezněl moc vyklepaně z okolního počasí.
   "Tady prší." Nečekaně. "Ale kvůli tomu nevolám. Chtěl jsem jen vědět, jestli budeš mít čas osmého. Devátého přijede na návštěvu sestra s matkou, tak jsem chtěl strávit i nějaký čas s tebou, kamaráde," vyhrkl rychle, slova vpíjel dohromady tak, že Chris sotva stačil rozluštit, co vlastně říkal.
   "Jako pozítří...? Jo, budu mít volno a Elsa s dětmi jela k rodičům, ale proč... Ježiš, promiň, ty máš narozeniny, že?" neslyšně zaúpěl, když si uvědomil, že na to úplně zapomněl. "Jasně, že přijedu, kámo," zvolal dřív, než stačil Tom odpovědět. "Předpokládám, že se ani nebudeš moct opít, když ti přijede rodina, ale to nám nebrání přecpat se sladkým. Něco ti dovezu, ok?" snažil se zamluvit fakt, že to úplně zazdil. Toma měl moc rád, nechtěl ho zklamat.
   "Eh, fajn... Uvidíme se. A vážně ti nevadí dojíždět z Ameriky až do Londýna?" zeptal se pro jistotu.
   "Ne, to je v pohodě. Co bych pro tebe neudělal, Tome?" zasmál se Chris, načež se i z druhého konce ozvalo "Eheheheh" a už stanul před dveřmi prázdného domu. "Uvidíme se teda pozítří. Zatím ahoj."
   "Těším se. Ahoj."
   Zavěsil a rychle vlezl dovnitř, protože už měl pocit, že z něj brzy bude kostka ledu.
...
   V daný den už po poledni stepoval u dveří, naštěstí pod menší stříškou, jelikož pršelo, ale Thomas se stále neměl k tomu, aby otevřel.
   "Chrisi," zavolal  někdo za ní, ale přes odporný liják ho moc nebylo vidět. Za chvíli ale už byl u něj a blonďák spatřil svého kamaráda s taškou  v ruce, promočeným oblečením a černými vlasy lepící se mu k obličeji.
   "Promiň, byl jsem ještě na nákupu," dostal ze sebe přiškrceně kvůli chladu, zarachotil klíči v zámku a oba se konečně ocitli uvnitř.
   "V pohodě, nic mi není," řekl Chris s úsměvem. Tom trhaně přikývl a odložil tašku. "Dám si rychlou sprchu, ano?" zamumlal a na chvíli mu zmizel.
   Hemsworth to tu už docela znal, měl to tu rád kvůli prostornosti, ale zároveň neuvěřitelné útulnosti. Pustil rádio a zapadl na své oblíbené místo na gauči, protože věděl, že může a jeho kamarád se zlobit nebude, Ten brzy dorazil s vlasy sčesanými dozadu, stále ještě trochu mokrými, nahnul se přes opěradlo pohovky a zadíval se na rozvalujícího se herce.
   "Právě jsem donesl nějaké zákusky, anglické, musíš ochutnat! A lednička je napěchovaná sladkým a chlebíčky," usmál se. "A kdybys to vydržel do té doby, než přijede i má sestra, vsadím se, že odsud neodejdeš, protože slíbila, že si nás vykrmí."
   Ležící Chris se uchechtl a sledoval Tomova modrá očka zářit nadšením. Skoro se v nich ztratil a k tomu ten příjemný melodický hlas s přízvukem... Pak se ale probral a vyskočil. "Taky pro tebe něco mám," zvolal a než se druhý muž vzpamatoval, měl v rukách balíček v rudém obalu. Hned nato Chris doběhl ke stolu, kde položil další, tentokrát Americké a dokonce i Australské- byla fuška je sehnat, zákusky.
   "Můžu to otevřít?" zeptal se Hiddleston nedočkavě.
   "Jasně," pravil druhý muž spokojeně a pusu si okamžitě zacpal něčím z Tomova talíře.
   "Shakespeare! Och, díky, Chrisi," zajásal nadšeně. Jeho kamarád nadšení z obyčejných knížek nikdy pořádně nepochopil, ale hlavně, že byl šťastný. Tom k němu vesele vykročil, věnoval mu přátelské objetí a mumlal slova díků.
   "Nemáš zač, kámo... Je to jen knížka," zasmál se, když ho pustil.
   "Ale tuhle ještě nemám," oponoval mu černovlásek a po skončení chvíle euforie, ji odložil na stůl a také začal uždibovat jídlo. Blonďákův pohled se na malý okamžik stočil k televizi a potom zpátky na spiklenecky se usmívajícího Thomase.
   "Uh, budeme se koukat na nějaký film?" zeptal se. Často se spolu flákali, když měli oba volno a užívali si filmové večery se spoustou jídla. Poté figuru doháněli v posilovně.

   "Mám sérii hororů, schválně, co na to řekneš, je tu..." zapnul telku a projížděl v menu filmy. "Hmm... Tak jo, je tu Sinister, Oculus, Conjuring, Woman in black... a The Apparition, kde mám dojem hraje Seb, ale měl jsem zato, že... Jo je to tu!"

   "Počkat, co... Cabin in the woods? Já nechcííííí! Nechci se dívat na sebe," zakňučel Chris naoko ublíženě.

   "Bude sranda," argumentoval Tom, ale to už byli oba pohodlně usazení a první horor spuštěný.
...
   Po několika hodinách byla už tma, což při sledování jejich strašidelných filmů vůbec nevadilo, naopak to dodávalo lepší efekt.
   "Jsem přežranej," ozvalo se z úst blonďáka. Tom odpověděl souhlasným zaúpěním a pohlédl na něj, jak si spokojeně hladí bříško. "Ale možná bych přece jenom něco snesl," zamumlal, natáhl ruku ke stolku, protože talířky na pohovce už byly prázdné, napnul se a skutálel se na koberec.
   "V pořádku?" Tomova hlava vykoukla přes okraj gauče, aby mohl Chrise zkontrolovat. Ten jen dál spokojeně ležel na podlaze s pusou od ucha k uchu. No dobrá, přece jen si něco málo k pití dali, když Hemsworth při hledání misky otevřel skříňku s alkoholem, rozhodli se společně trošičku ochutnat.
   "Můžu ti říct tajemství?" uchechtl se Chris, když se Tom skulil vedle něj. Mezi gaučem a stolkem nebyla moc velká mezera, takže na sebe byli hodně natisknutí. Ne, že by jim to v tu chvíli moc zrovna vadilo.
   "Musíš," opravil ho nižší muž a rošťácky se zavrtěl, aby se vyšší praštil o ten nízký stůl. "Ty parchante," oplatil mu to a štípl ho. Byli jako malí kluci.
   "Teď to tajemství," upozornil ho černovlásek.
   "Jaký tajemství?"
   "Říkals, že mi řekneš tajemství," zamračil se herec a prstem do něj šťouchl.
   "Fajn," přiznal muž nakonec a usmál se. "Zbožňuju tvůj hlas a ten tvůj úžasnej přízvuk," dostal ze sebe rychle a přesto se snažil, aby se mu kvůli alkoholu nepletl jazyk.
   "Tvůj přízvuk je příšernej," řekl Thomas, který toho vypil možná trochu víc a Chrise to šíleně rozchechtalo.
   "Ty seš teda parchant," okřikl ho znovu ve smíchu, vylezl na něj a chtěl začít se škrcením, ale Tom ho hravě kousl do ruky. Větší muž předstíral bolest a posadil se zpátky na pohovku.
   "Nechtěl jsem ti ublížit," zašeptal Hiddleston možná až příliš starostlivě, vylezl za ním a nalepil se na něj. "Odpusť mi," zavrněl a zabořil mu hlavu do ohybu mezi ramenem a krkem. Chris ho od sebe trochu odtrhnul, aby mu mohl vidět do obličeje. "Teď mi musíš ty říct nějaký tajemství," pravil a Tom vykulil oči.
   "Proč?"
   "No přece protože já ti taky jedno řekl, takže teď jsi na řadě ty," vysvětloval.
   "To není fér," protestoval menší muž, když největší část zatemnění jeho mozku chlastem pominula.
   "Úplně nejvíc fér, je řada na tobě," zopakoval Chris neústupně.
   "Dobře, řekl sis o to," varoval ho Tom. Na chvilku se vzdálil, aby mohl vzít jednohubku z talíře a vrátil se zpátky k němu. Na tváři mu zase hrál ten rozverný úsměv, mírně smíchaný s tím opileckým. "I když vím, že bych neměl... chtěl bych tě políbit," svěřil se mu a když blonďák otevřel pusu, aby něco řekl, položil mu do ní dané jídlo. Ozvaly se nespokojené protesty utlumené potřebou žvýkat. Thomas se zasmál a vlepil u drobnou pusu na tvář.
   "Půjdu spát," špitl, slezl z něj a už byl na cestě do své ložnice. Věděl, že je to špatné, zase tak moc opilý nebyl, aby se nedokázal plně ovládat, jen to bylo prostě... lákavé. Hemsworth už to konečně dojedl a vyběhl za ním. Pozoroval jeho štíhlé tělo, olízl si rty při pohledu na jeho zadek a jednou paží si ho poté přitáhl k sobě.
   "Co to děláš?" překvapeně.
   "Půjdu spát s tebou," oznámil mu prostě a zadíval se mu do očí, které se zaleskly chtíčem a potlačovanou vášní.
   "Ne-e", zakroutil hlavou nakonec a líčka mu zčervenala. "Ty budeš spát hezky v pokoji pro hosty a já sám ve svojí ložnici," řekl mu a odtáhl se od něj, když dorazili ke dveřím jeho pokoje.
   "Uvidíme se zítra," zavrněl a ještě se k němu nahnul, aby mu mohl věnovat další, dost dlouhý polibek na to, aby se dal brát jako přátelský. To málem změnilo jeho rozhodnutí, ale přece jenom rozumná stránka jeho mozku se prodrala opět na povrch, zrudnul ještě víc a se zamumláním "dobrou noc", se zavřel v pokoji.
   Chris zajásal, pak se ale ještě chvíli snažil dobývat do zavřené místnosti, než se taky odebral spát, bohužel ne zrovna ke svému "kamarádu", nýbrž do prázdné postele vedle v pokoji.
...
   Zvuk zvonku mu tvrdě projel lebkou, až bolestivě zaúpěl. Podařilo se mu posadit, když potom uslyšel zvuky od vedle. Odhrnul si blonďaté vlasy z obličeje, opatrně vstal a odbelhal se do koupelny.
   Sprcha mu bodla a jemu bylo už o dost líp. Hodil na sebe oblečení ze včerejška a vydal se do kuchyně, kde spatřil u plotny stát Toma kolem něj se motala trochu nižší blonďatá dívka, která sklízela nepořádek ze stolu, který včera on s druhým hercem vytvořili. Zvedla k němu pohled a usmála se.
   "Dobrý den, vy musíte být Chris," řekla mile s předstíráním, že vůbec nekontroluje jeho instagram každý den. Podala mu ruku a on s ní jemně potřásl.
   "Jo, eh, ahoj. Vy jste určitě Tomova sestra..."
   "Emma," doplnila ho.
   "Jo, jasně, těší mě," zamumlal a podíval se na muže chystajícího jídlo, který na něj smutně koukal. Thomas od něj rychle odtrhl pohled a Chrise píchlo u srdce.
   "Zůstanete na oběd?" zeptala se, čímž ho vytrhla z omámení.
   "Oběd?" nechápavě.
   "Už je poledne," zasmála se.
   "Já... Ne, ne, musím domů. Elsa se vrací dnes i s dětmi," řekl rychle a ignoroval svou rozesmutnělou společnici.
   "Jak myslíte. Půjdu do sprchy, Tome, jsem unavená z cesty. Nachystej to jídlo, prosím, za chvíli přijede mamka," zavolala ještě a zmizela.
   "Tak já půjdu," řekl Chris tiše, Hiddleston kývl a doprovodil ho ke dveřím.
   "Promiň," špitl Angličan a zaryl pohled do země.
   "Za co se omlouváš?" nechápal blonďák.
   "Choval jsem se včera, neměl jsem pít."
   "Náhodou to byla sranda," vyvrátil mu to Hemsworth, ale žaludek se mu stáhl, když si uvědomil, co mu všechno chtěl tu noc udělat.
   "Já... jsem nechtěl... se po tobě tak věšet," šeptal a zvedl k němu modrá kukadla, ve kterých se leskly slzy.
   "To je v pohodě, kámo, nezlobím se."
   "Ne, není to v pohodě."
   "Proč?" zeptal se prostě a snažil se za každou cenu zahnat myšlenku ho pořádně sevřít v náručí jako plyšového medvídka- i když ten by byl proti Tomovi jen z poloviny tak roztomilý- natisknout na sebe jeho štíhlé tělo, aby se mu nerozplakal. Nakonec to byl ale právě Tom, kdo toho druhého objal a on mu to vřele oplácel.
   "Není to v pořádku, protože tě strašně moc miluju a chtěl bych být s tebou i když vím, že je to špatné," uslyšel Chris těsně u svého ucha, tak jemně a slabounce, potom ucítil drobnou pusu na své tváři. Pak ho pustil, oči úplně plné slz a odešel od něj pryč, do jiného pokoje. "Sbohem, Chrisi," stihl ještě říct, než ho tam nechal stát samotného. On nehnutě zůstal na místě, naprosto zmaten. V Australanovi se praly dva protichůdné pocity- jít za ním a utopit ho v zásobě svých polibků plných potlačované touhy nebo odejít pryč a na všechno zapomenout.
   Odešel, ale zapomenout nemohl.
...
   Byla neděle, stmívalo se. Venku zuřila bouřka, prudký liják se křížil s divokým větrem, bylo to až příšerně tragické a dokonale to odráželo Tomovu náladu. Neměl na nic chuť. Zůstal jen ležet na posteli a znovu vytáhl rozpitou flašku. Přemýšlel o tom, jak zítra přijde zase na natáčení a bude hrát nejenom přidělenou roli, ale také roli spokojeného a šťastného Toma Hiddlestona.
   Najednou měl pocit, jakoby slyšel někoho klepat, což bylo za hlasité bouře skoro nemožné. Ignoroval to, ale když se po chvíli rozezvonil zvonek, znovu a znovu, donutilo ho to vstát. Láhev otráveně položil na noční stolek, stejně už z ní moc nezbylo, a došoural se ke vchodovým dveřím.
   Následující výjev se mu zaryl do paměti. Stál tam, trochu delší mokré vlasy se mu z jedné strany lepily na tvář a na té druhé je vítr neúprosně cuchal do boku. I když bylo šero, Chrisovy modré oči zářily a leskly se, vypadaly skoro jako kočičí, když se plíží nocí za myší. Neměl bundu, měl jenom krátké tričko, na kterém nebylo jediné místo suché. Tím, jak se na něj lepilo, krásně obkreslovalo vypracované břišní svaly, ty na rukou byly napjaté a voda z nich pomalu odkapávala dolů. Vypadal zkrátka úchvatně.
   "S- smím d- dovnitř?" zeptal se, hlas trochu pošramocený zimou. Odpovědí mu bylo pouze překvapené přikývnutí.
   "Co tu děláš, Chrisi?" položil nižší otázku, ale pak se rozhodl, že bude lepší mu nejdříve donést alespoň ručník. Blonďák ho přijal.
   "Proč jsi tady?" zkusil to znovu. Chris zvedl hlavu, oddělal si pramen vlasů z očí a usmál se.
   "Mám dojem, že jsem ti ani pořádně nepopřál k narozeninám," řekl, odložil ručník a zvedl se. Thomas protočil oči a potom zaryl pohled do země. Copak ho bude ještě déle trápit?
   "Tome..."
   Žádná reakce.
   "Tome, prosím, podívej se na mě." Neochotně ho poslechl a poté ucítil, jak si ho přitáhl k sobě, ale pořád nic neudělal, nepokoušel se mu vytrhnout.
   "Tome," zašeptal znovu jeho jméno a studenou rukou ho pohladil po tváři. "Byl jsem blbec, odpusť mi to."
   "Odpuštěno, teď můžeš jít," zamumlal, než si to pořádně promyslel. On ho ale stejně neposlouchal.
   "Neodejdu, chci být s tebou. Miluju tě, Tome, už od začátku. Nikdy jsem si to nechtěl připustit... že bych byl gay, ale pravdou je... že tě miluju strašně moc."
   "Neříkej nic, co bys nemohl vzít zpět," varoval ho jeho společník tiše, ale ruky automaticky obmotal kolem jeho boků. Nejspíš nevědomky.
   "Myslím to vážně, už nemůžu déle čekat," řekl ještě, než se políbili. Spousta let potlačovaných citů se projevila na intenzitě vášně polibku. Potom Chris Toma zvedl bez toho, aby jeho rty na byť jen na vteřinku opustily ty Tomovy a přenesl ho do postele. Jemně ho položil do peřin, až po dlouhých minutách se od něj trochu odtáhl a začal mu sundávat košili. Podíval se do jeho modrých očí a chtěl se zeptat, jestli si je tím jistý a jestli to opravdu chce, ale jediný pohled stačil k tomu, aby poznal odpověď. Věnoval se štíhlému tělu s něhou, aby si to ani jeden z nich nemohl rozmyslet.
...
   Probrali se až ráno při zvonění budíku. Hemsworth zavrčel a budík vypnul, ale to už byl Thomas vzhůru.
   "Musím vstávat, za hodinu musím do práce," pronesl chraplavě a sundal ze sebe blonďákovu ruku. Chris si ho ale k sobě přitáhl zpátky, zabořil mu nos do havraních vlasů a políbil ho do nich.
   "Zůstaň dnes se mnou, já si udělal taky volno."
   "Nemůžu. Rád bych, ale nejde to," smutně.
   Zavolej jim, že ti není dobře," řekl a podíval se na něj. Chtěl se vedle něj budit každé ráno, vypadal roztomile s ospaloučkým nevinným výrazem, ale věděl, že to tak jednoduché určitě nebude.
   "Tak dobře," kapituloval Tom po menším rozmyslu a přitulil se k němu. "Doufám, že víš, co děláš," zašeptal a položil si hlavu na jeho hrudník.
   "Mám tě rád a chci být s tebou," ozvalo se prostě.
   "A co tvá rodina. Co tvá i má kariéra?"
   "Kazíš to, Tome."
   "Na to jsi snad nemyslel?"
   "Myslel, Tome, celé ty roky jsem na to myslel. A teď, když už je to konečně tu..." nedokončil větu, nemělo to smysl.
   "Budeme to držet v tajnosti?" zeptal se nešťastně a prsty nervózně obkresloval svaly na milencově břiše.
   "Ať se stane cokoliv, musíš vědět, že tě miluju, ano, Tome? Slib mi, že si to budeš pamatovat."
   "Já tebe taky, Chrisi," špitl a myslel to opravdu upřímně. Nikdy nic nemyslel více vážně a od srdce jako teď. Kdyby tak jen blonďák tušil, jak moc.
   "Nebude to lehké, to nepopírám. Ale my to zvládneme."
   "Zvládneme..."
   "Veselé narozeniny, Tome," řekl Hemsworth ještě, pocuchal mu vlasy a když zvedl hlavu, věnoval mu dlouhý polibek.
   "Tohle jsou mé nejlepší narozeniny a ty jsi můj nejlepší dárek," zasmál se a polibek mu opětoval.
   "A co Shakespeare?" škádlil ho a rukou přejížděl po jeho nahé páteři a zadečku.
   "Já taky můžu jít do tý práce," varoval ho Hiddleston a mírně se otřásl leknutím při intimních dotecích. Na to se Chris jen usmál, objal ho a pevně držel u sebe.
   "To by sis mohl zkusit," zavrněl. Slunce už se vyhouplo na obzor a oni před sebou měli krásně dlouhý mazlící den.