Loki Laufeyson - prosíme nekrmit!

O.K. tak tady je další kapitola.

Tentokrát to bude Loki, kdo se pořádně zapotí. 

Bude jej totiž pronásledovat jedna velice zamilovaná a velice nadržená kapitánova faninka ;-)

Nu, tak hezkou zábavu.

PS: Zítra jedu na lyžák, tak teď týden nic nepřidám.

*Niké*

---------------------------------------------------------------------------------------

Návštěva třetí - Kapitán v nesnázích

Celou místností se ozývá práskání a tříštění nábytku. Loki bere postupně každý, už tak dost omlácený, kus nábytku, co mu přijde pod ruku a důkladně s ním třískne o zeď. Potřebuje nějakou zábavu, nějakou akci! 

Nálady se mu střídají témeř každou hodinu. Apatie, vztek a nostalgie. Buď se tiše pochechtává tomu blbovi Thorovi, tiše leží naprosto bez energie a nebo má naopak té energie přebytek a rozbijí věci.

Momentálně má už milostivá výsost bůh neplechy už dost destrukce svého majetku a chce jít opět nečinně ležet, když tu se náhle pootevřou dveře.

Asgarďan překvapeně vzhlédne a spatří hlavu kapitána Ameriky opatrně nakukující dovnitř. Loki s radostným uspokojením zjišťuje, že se v jeho bledém obličeji zračí strach a nervozita.

"Jaké je tvé ctěné přání, záhadná levitující hlavo?" pozdraví černovlas rozverně.

"Loki, já... něco bych od tebe potřeboval, souká ze sebe voják a každou chvíli se ohlíží za sebe:

"Je tu jedna... řekněme... přátelštější žena a ta mě neustále...,"

"Stevie? Miláčku! Jsi tu?," ozve se náhle z chodby vysoký ženský hlas.

Rogers zesiná a rychle se před pronásledovatelkou ukryje vevnitř.

A jsi můj, pomyslí si škodolibě Loki: "To byla ona?"

Steve ještě pro jistotu zkontroluje prostor za dveřmi a pak se otočí zpět, v očích nesmírný děs.

"Téhle ženě omylem došel milostný dopis, který jsem posílal... někomu jinému."

"Jinému? Jemu? Snad nejsi také teplej, jako..."

"Mlč! Jde o to, že mě ta baba nepustí z budovy. Chce, abych s ní... spal! Ty bys mi dokázal změnit podobu, že ano? Abych kolem ní proklouzl."

Na tváři boha klamu se rozlévá široký úsměv.

"Ano, to bych zcela jistě mohl. Má moc však nesahá za skla této cely," pronese naoko lítostivě a demonstrativně cvrnkne do průhledné přepážky.

To Steva zjevně zklamalo, ale nepřekvapilo. Smutně odchází.

" Lásko? Kapitáne mého srdce! Neviděl jste někdo mého miláčka?" Zase ona.

"Ta jen tak neodejde," poznamená Loki a Rogers se zastaví a na sucho polkne. Musí se rozhodnout.

"Pustím tě ven, ale jen na chvilku, abys mi mohl změnit podobu. Pak tě zase zavřu."

Bůh neplechy svatoušskovsky přikyvuje, ale v očích už mu září nedočkavé jiskřičky.

Steve tiskne tlačítko, cela se otevírá a Loki už neváhá. Strká nepřipraveného kapitána dovnitř a celu za ním opět zavírá. Bere na sebe kapitánovu podobu a kráčí pryč.

"Já jsem tu před ní alespoň v bezpečí! Měl by ses bát, obzvlášť s touhle podobou!" křičí za ním ještě Rogers.

Ale to už si to Loki v kapitánově podobě hezky vykračuje chodbami k východu a kolemjdoucí mu ještě kývají na pozdrav. Tak tohle bylo opravdu snadné.

"Pejsáčku!" vypískne za ním náhle ta kapitánova stalkerka: "Pojď ke mně! Konečně jsem tě našla!"

Asgarďan se otočí a spatří obtloustlou ženu  v upnutých legínách, růžové chundelaté vestičce s příšernými obarvenými zrzavými vlasy v drdolu a odporně křiklavě nalíčeným obličejem. Celým svým zjevem mu připomíná jednoho z těch mittgardských klaunů.

Loki- Steve se jí nejprve velice poděsil, ale vzápětí opět získal svou rovnováhu:

"Mlč, pošetilá ženo! Já nejsem žádný tvůj pejsáček, či jak jsi mě to nazvala! A nyní musím jít."

Ale to už mu ta klaunice visí kolem krku a svými masitými červenými rty jej vášnivě líbá na tváře.

Loki je naprosto ochromen. Taková drzost!

"Tady budeme mít větší soukromí," bere jej za ruku a táhne jej na záchody: "... a ty sladké věci, cos mi v tom dopise sliboval... ach! Tak na co čekáš? Vytáhni to svý nádobíčko!"

Tak tohle boha probralo:

"To nikdy ty... prostopášnice!"

Chce se jí vyvléci pomocí své magie, ale její tlusté tělo všechna kouzla ruší. Když už se její ruce sápají za jeho poklopec, je mu doslova na zvracení. Znásilní ho nějaká šílená ženská!

Nemilosrdně té babě podrazí na zem a pošle ji k zemi. Wrestling, bitch!

"Ano! Ano, ty draku! Pojď do mě! Já to mám rádá tvrdě!"

Na ni nic neplatí! Vznešený bůh klamu prchá jako o život. Pryč! Pryč! Pryč!

"Počkej! Počkej, užijeme si spolu, lásko!" ozývá se ze záchodu.

Nebude to dlouho trvat a zas mu bude v patách. Loki v panice skočí do prvních otevřených dveří a za nimi se úlevně sesune k zemi.

Vzhlédne a s překvapením zjišťuje, že se ocitl zpět ve své místnosti s celou a zavřeným opravdovým kapitánem, který se může při pohledu na rudé skvrny od rtěnky na jeho tvářích a na rozepnutý poklopec smíchy potrhat.

"Kocourku! Lásko!" ozve se zase docela blízko udýchaný vysoký hlas a oba muži vyděšeně ztichnou.

Černovlasý muž se neohrabaně zvedá a rychle otevírá celu.

"Vypadni!" řve na Steva hystericky:"Vypadni, já chci zpátky!"

Steve, oči plné slz od smíchu, zklamaně vylézá ven a poslušně do cely zavírá jejího právoplatného obyvatele.

A pak odchází. Dýchá zhluboka, aby se uklidnil.

"Až uslyšíš její hlas nebo ji uvidíš, uteč. Uteč, protože proti ní ani magie nepomůže," zaskuhral Loki tiše a vzal na sebe svou normální podobu.

"Díky," Rogers se pokusil o úsměv a pak, zkropený ledovým potem, se vyplížil ven.

"Tak tahle návštěva se stala mou novou noční můrou...," pomyslel si Loki a vděčně se schoulil v bezpečí své milované cely.