Takže ahoj, přidávám sem novou kapitolovku, mojí asi první, na téma Stony x Krissy. Krissy je Tonyho a Stevova šestiletá adoptovaná dcerka s pavoučími schpnostmi. Májí se moc rádi, ovšem že by se to obešlo bez problémů, to se říct nedá...
Každopádně se omlouvám, že jsem sem teď moc nepřidávala - měla jsem takový menší (větší) problém, ael ten už je vyřešený a všechno je fajne. :)
Mimoto, odpoledne vám sem jako náhrada přistane ještě jedna trojka... ;) :3
Ale teď už k naší Superfamily :3
Zatím nic, občas 15+
Ann
I Love You, Dads
1. kapitola - Ach ta škola...
Muž vyšel z ředitelny a za ním se po pár
minutách vyplížila malá dívenka se sklopenou hlavou. Vyšla s ním ze školy na
parkoviště a sedla si na zadní sedadlo, zatímco muž si sedl za volant.
Dojeli až před TEN mrakodrap. Nejznámější
mrakodrap v New Yorku, možná i na celém světě.
,,Krissy! Jsi v pořádku?! Neublížila
sis?!" Steve vyskočil ze židle v kuchyni spojené s obývákem a rychle
přešel k holčičce. ,,Jsem v poho," odvětila bezbarvě a dál pokračovala na
sedačku, která se nacházela proti křeslu, do kterého se svalil Tony Stark.
Steve si sednul vedle ní a jestliže byl předtím jeho výraz ustaraný, teď nabral
vážnější tón.
,,Krissy," začal pomalu, ale přísně
Stark a dívenka se trochu víc zamračila a přikrčila se, ,,proč jsi to udělala?
Proč jsi praštila toho kluka?" Steve na něj jen šokovaně pohlédl. Nemohl a
nechtěl tomu uvěřit. Jejich malá, milovaná Krissy a tohle?! Když Tonymu volali
ze školy, myslel, že třeba jen spadla nebo se jí udělalo špatně... Krissy byla
laskavý a mírumilovný člověk, nechápal, proč by něco takového dělala. Stále
neodpověděla.
,,Kris," zvýšil trochu hlas Tony,
,,nenuť mě zeptat se toho kluka." Krissy na chvíli ztuhla a rozplakala se.
Steve jí položil ruku na záda a Tony se naklonil blíž a ošil se. Věděl, že už
si tuhle naštvanou masku nedokáže udržet dlouho.
,,On-on...on! Říkal, že j-jsem divná,
protože mám s-svoje schopnosti, ale hlavně protože mám dva tatínky a to je prý
nechutný a že Iron Man a Kapitán Amerika nejsou žádní superhrdinové, ale
ubožáci a jiný, vážně ošklivý věci!" vypáčila ze sebe, než znovu propukla
v pláč. Tony už už otevíral pusu, aby něco řekl, ale přerušila ho. ,,To není
pravda! Nic z toho není pravda! A já jsem moc ráda, že vás dva mám a moc vás
miluju a je mi jedno, co si myslí ostatní!" vykřikla, než se schoulila do
klubíčka a nebyla k utišení.
Tony na to zíral s otevřenou pusou a Steve
zrovna tak. Věděli a říkali jim, že to nebude mít ve škole ani v životě lehké,
ale slíbili si, že to zvládnou a to se teď jaksi úplně nedělo. ,,Kris,"
opatrně a jemně začal Rogers
,,Dobře," přikývl Steve. ,,Můžu
jít?" ,,Samozřejmě." Kris odešla - odšourala se - do svého pokoje a
Steve s Tonym osaměli. Tony se konečně vzpamatoval. ,,Já toho parchanta-"
vyskočil na nohy. ,,Klid, klid, klid, klid, klid," stačil ho Kapitán
chytit za pas dřív, než mohl něco udělat a oba spadli na gauč. ,,Steve pust mě!
Nikdo nebude ubližovat nebo se posmívat mojí holčičce!" syčel. ,,Hej! Naší
holčičce," opravil ho jemně, ale rázbě Rogers
Žádné komentáře:
Okomentovat