Strýček Tony má bonbónky!

Takhle žádná trojka nebude...

Rogers si zhluboka oddechl a vystoupil z proskleného výtahu. Po rozlehlé hale, v níž se ocitl, se rozhlížel se značnou nechutí. Patřila, jako ostatně celá luxusní výšková budova, Anthonymu Starkovi. Ironmanovi. Železný muž, to je symbol pro hrdinství... avšak jméno Stark znamená spíš problémy a komplikace.
Samotného miliardáře nikde neviděl, ale jeho šestý smysl vojáka jej varoval, že na patře není sám. Podezřelé byly už dvě sklenice naplněné nějakou, pravděpodobně alkoholickou, tekutinou. A také...
"Co to k čertu je?" zaklel polohlasně, když si všiml provokující cestičky z okvětních plátků na podlaze. Směřovala do ložnice.
"Steeevie!"zahoukal svůdně hluboký hlas.
Kapitán ztuhl a s vytřeštěnýma očima hleděl na dveře od ložnice, za kterými se nejspíš Stark nacházel. Ty se s dramatickou rychlostí rozlétly a zpoza nich se vynořila chlupatá mužská noha a zavlnila se pohybem typickým pro prostitutky. A ne pro normální muže.
Rogers, naprosto ochromený celou situací, tam jen stál a přemýšlel, jestli utéct do výtahu nebo rovnou pro jistotu vyskočit z okna. Než stihl učinit rozhodnutí, vynořila se zpoza dveří Tonyho hlava. Vlasy mírně rozcuchané, v očích hravý lesk.
"Tak na co čekáš? Pojď sem!" ukázal miliardář dokonalé zuby v perverzním úsměvu.
"Ne."
"Mně se nemusíš bát, kapitáne..."
"Říkal jsi, že se mnou potřebuješ něco probrat, nebo se mýlím?" vybuchl dopáleně Steve. Začínalo mu docházet, že nevědomky padl do jakési zvrácené pasti. Aniž to musel zkoušet, věděl, že výtah ho už zpátky neodveze.
Stark mu četl myšlenky.
"Pojď sem, mám tu něco pro tebe. Začíná to na písmeno bé," lákal ho medovým hláskem.
"Bonbónky? Na to ti neskočí ani sedmileté dítě, Starku!"
Tonyho smích se rozezněl celou halou.
"Nene, vlastně je to... člověk. Muž!"
Steve zvedl oči v sloup a z úst se mu vydralo něco mezi povzdechem a vzlykem.
"Tys někoho unesl?"
"Nene, šel se mnou dobrovolně!" hájil se Stark. Teď z něj byla vidět jenom hlava, ale Steva přepadl podivný pocit, že je ten úchylák možná nahý. Když dlouho nic neříkal, jal se Stark pokračovat.
"Tak já ti teda prozradím, kdo to je. Našel jsem ti Buckyho!" Spokojeně pozoroval Stevovo překvapení a lákal dál:
"Pojď si pro něj, už tady na tebe čekááá..."
"Ne."
"Proč?"
"Mám podezření, že jsi homosexuál!" vyhrkl kapitán, celý zrudlý. Proti homopárům jako takovým nic neměl, ale Tonyho svádění ho přímo děsilo.
Starkovi za dveřmi už docházela trpělivost a rozhodl se kapitána dovléct do ložnice násilím. Ten, uzřivše, že je muž opravdu nahý, neváhal. Bezhlavě proskočil oknem a za chvilku po něm zbyla jen hromádka střepů.
"Já a teplouš? Jak ho to napadlo?" uculil se miliardář nad kapitánovou nedovtípivostí a sledoval, jak ten vyděšený chudák, pochroumaný pádem z desátého patra, mizí za rohem ulice.
Vrátil se do ložnice.
Na posteli tam ležel nahý Bucky s mašličkou kolem hrudníku a tázavě na něj pohlédl.
"Asi jsem na to šel moc rychle. Měl jsem ho nejdřív pozvat do kina, večer mu před domem dát první pusu, seznámit se s jeho rodiči... takhle žádná trojka nebude."

Avengers zpívánky

Bistro asijský /cover na Bedna od whiskey/

Tenhle nápad mám v hlavě už hezkou chvilku: Co udělat Avengers covery na některé notoricky známé táborovky, který zná prakticky každej? 

Takžééé - Vyhoďte staré zpěvníky, tady jsou nové a VYLEPŠENÉ superhrdinské songy!

*Niké*

-------------------------------------------
Karaoke

Loki:

Dneska už mi fóry ňák nejdou přes pysky,
stojím pevně svázanej v bistru asijským
stojím pevně svázanej, Thor je teda šmejd,
že mě s tou svou partičkou nenechají bejt!

ref.:
To bylo jen jako, já vás nechtěl vykuchat!
Vždyť já jsem Coulsona, pako, měl v hloubi duše rád!
Já o Clinta se staral, jak o brášku vlastního,
Hulka jsem trošku káral, jako svého bližního.

(šeptem pro sebe:)

Mít tak všechny šmejdy pod zemí zarytý,
ovládl bych Mitgard a s ním všecky prevíty
co mě kdysi srali a serou mě i teďka,
já bych s těma "hrdinama" zatočil hnedka!

ref.:
To bylo jen jako, já vás nechtěl vykuchat!
Vždyť s capem jsem chtěl jen nevinně tancovat!
To, že se do mě pustil, za to fakt nemůžu,
ten jeho blbej štít mi dnes nahání hrůzu!

Thor:
Kbyby jsi se, bratře, jen pořád nechtěl rvát,
nemusels být námi dnes tak potupně jat!
Nemusel jsi, Loki, tak bažit po moci
Ne všichni tady chcou být tvoji poskoci!

Loki:
ref.:
To bylo jen jako, já vás nechtěl vykuchat!
Ironmana mám rád, je to můj kamarád!
Black Widow je taky docela v pohodě...
Vždyť vás všecky miluju, tak dojdem k dohodě?!

Až mě zase zavřete, jak se to dělává...
Doufám, že má cela zas nebude smradlavá,
Doufám, že se tam něčím dlouho zabavím
a až zase vylezu, VŠECHNY VÁS ODPRAVÍM!

(Ten trapný pocit, když si uvědomíte, že Loki v tom bistru ve filmu nebyl... Ale co už!

 Tohle je fikce, baby!)

Rap battle - Bitva čtvrtá!

Sharon vs. Bucky

Kdo má chuť na trošku toho hrubého, vulgárního a společensky nekorektního rapu?

Nebuď srab a zazpívej (považuje se vůbec rapování za zpěv? :-D ) to jak pán!

*Niké*

----------------------------------------------------------------------

Doprovodný beat

*Napětí v klubu houstne,začíná hrát hudba, světla se zhasínají a za potlesku na pódium vchází namakanej rozhodčí *

Namakanej rozhodčí:
Dneska se sem pozvala taková slečna,
co si chce se svým sokem účty vyříkat,
je celkem drsná a taky výřečná...
Sharon a Bucky si jdou rap battle rozdat!

* Na pódiu se objevuje raperka Sharon Carter AKA Ta mrcha a z druhé strany stoupá na prkna James Barnes AKA Winter Soldier *

Sharon:
Zrovna, když mám s kapitánem rozjetej vztah
vyhrabe se odnikud tady ten debil,
posral si to v den, kdy překročil Stevův práh,
nikomu nevadilo, když Bucky nebyl!

Steve teď pořád vyhledává jenom jeho,
na naší romantickou pusu zapomněl,
před holku staví kamarádíčka svého,
který navíc jakoby náš vztah rozbít chtěl!

Bucky:
Yeah, that's right, baby! Na lopatky lehneš!
Já jsem ten jasnej Rogersův oblíbenec,
jsi pro něj stěna a s tím má milá nehneš!
Já jsem Caesar a on vavřínový věnec!

Blondýny Steva naprosto nerajcují,
hnědá barva vlasů - to je preference!
Voják zří brunetu a v pozoru stojí,
hleďte na mě jako na jeho snoubence!

Sharon:
No tak prr! Steve je stoprocentní hetero!
Vždyť už Peggy na ústa vášnivě líbal!

Bucky:
To je jen sprostá lež, ty jedna nádhero!
Chudák Steve svou nechuť před ženami skrýval!

Jen se schválně ptej, co se dělo před válkou,
tehdá jsme společně chodívali pařit!
Když se rozjel, přestával trpět morálkou
a holky se pak mohly nadarmo snažit!

Sharon:
No, asi jste opravdu skvělí kámoši,
zvlášť, když mu nasolíš do břicha olovo!
Určitě se mu srdíčko fakt rozbuší,
když ho naklepeš jak kýtu skopovou!

Možná kdysi, teď však nebude mít zájem
o ňákou vlasatou labilní máničku!
Tahle moje slova zní celičkým krajem:
Nahazuju právě balící vějičku!

Bucky:
O co se tu snažíš, ty jedna ženo hnusná?
Už pochybuju o tvojí příčetnosti!
Má vostrá sniperka je naštěstí vkusná,
A učiní té tvé blbosti za dosti!

Sharon:
Asi jsi zapomněl na agentskou sféru,
za mnou stojí celá rota lidí v černým,
nacpou ti do zadku helikariéru
a hned tě vymažou výbuchem jaderným!

Bucky:
SHIELD nebude pomáhat chladným mrtvolám...
Pojď za mnou, ukážu ti jak se bojuje!

Sharon:
Budeš hezký i když ti vlasy vytrhám?
O tom v tomhle sále dost pochybujem!

*Rapeři se do sebe pustí a začnou se mlátit hlava nehlava, až chlupy lítají a kosti křupou*

Bucky:
Steve, pomoz mi! Ona mi ubližuje!

Sharon:
Steve, zachraň mě! On mi dává do zubů!

*Na pódium přichází rozčepýřený a rozespalý Steve Rogers *

Steve:
Co? Tady se ňáký wrestling provozuje?
Nevěděl jsem, že patříte do box klubu!

*Za Stevem přichází Sam Wilson, nahé tělo kryté jen heboučkým froté županem*

Sam:
No tak miláčku, pojď do postele za mnou!
Proč jsi mě opustil takhle z ničeho nic ?

Steve:
Musel jsem jít vyřešit spory těchhle dvou,
Být s tebou dál, má lásko, nic nechci víc.

*Dav ohromeně zašumí*

Bucky:
Až do teď to bylo "boj mně proti tobě",
teď nám však Sam Wilson nový cíl zadává...

Sharon:
Souhlasím! Ať ten teplomil skončí v hrobě,
doufám, že ten župan je látka hořlavá!

KONEC

----------------------------------------------------

Nevíte, jak se jmenuje pár Steve Rogers X Sam Wilson? Já to osobně nikde nenašla :-D

Vložte minci!

Staň se superhrdinou, říkali... bude to zábava, říkali...

Je tu další Frostshield!

Původně to měla být jednorázovka, ale nějak se to rozjelo, takže to rozdělím.

Nečekejte žádný sáhodlouhý román, je to spíš taková jednorázovková blbinka :*

Nebo spíš šíleninka... netuším, jak mě tohle napadlo.

*Niké*

--------------------------------------------

Legenda praví, že poté, co byl lstivý a nebezpečný bůh lsti poražen, vymyslela pro něj část Avengerů krutý, překrutý trest. Pyšný Thor, prohnaný Stark a Nelítostný Fury svého nepřítele spoutali, odebrali mu magii, přelepili pusu lepící páskou a uvrhli do temného, srašidelného a úzkého automatu na kávu, kde byl odsouzen navždy připravovat odporné instantní latté, horké čokolády z prášku a granulované čaje. Tento automat prý pak postavili na jednu z chodeb ústředí SHIELDu, aby jej měli stále pod dohledem. Podle legendy tam Loki, zoufalý a neschopný pohybu, dlí zavřený dodnes, přísně strážen svými neoblomnými vězniteli.

...

"... a toto hlášení o zásahu týmu potřebuji ještě ve třech kopiích s přiloženou dokumentací o zatčených, jejich popisy, podpisy a razítkem ministerstva obrany. Je doufám jasné, že co nejdříve," stříbrem prokvetlý knír vládního úředníka se vzrušeně natřásal a jeho majitel svižně přecházel sem kolem konferenčního stolku, u nějž sedělo sedm nešťastníků.
Avengers byla neporazitelná skupina hrdých válečníků, ale teď spíš připomínali znuděnou partu káraných středoškoláků.
"Pitomá byrokracie," zaklel tiše kapitán Amerika směrem k Ironmanovi.
"Jojo, horší než nacismus, že?" prohodil tmavovlasý a výraz umírajícího devadesátníka  v jeho obličeji nahradil ležérní úsměv.
Steve se nad jeho slovy vážně zamyslel.
"Dalo by se to srovnávat," odvětil nakonec a s mlhou v hlavě sledoval úředníkův knírek.
Tony se hlasitě rozesmál. Ne, že by byla kapitánova slova nějak vtipná, ale znáte to - když se hodně nudíte, rozesměje vás už cokoliv.
Toto vyrušení upoutalo pozornost celé místnosti. Superhrdinové se začali ušklíbat a chlapík z ministerstva si miliardáře změřil skrz své silné brýle přísným pohledem.
"O čem jsem tu teď půl hodiny mluvil, pane Starku?" vyštěkl učitelsky.
"Oddělat prezidenta, nastražit nálože, jed do pití, má to vypadat jako nehoda... blablabla... spolehni se kámo. A teď přestávka na kafe!" plácl drze Ironman.
Avengers už na nic nečekali a jako divoká voda se vyhrnuli z místnosti. Jen kapitán Amerika se na úředníka, bledého pokořením a vztekem, omluvně usmál a ze zdvořilosti si od něj vzal štos papírů, jejž bylo potřeba vyplnit.
Bylo jasné, že se přestávka na kafe dooost protáhne.
A stejně tak bylo jasné, že to šílené papírování zůstane nakonec na Rogersovi.
Cestou ven narazil na zbytek týmu, který ještě zatím neprchl. Thor a Nat postávali u nápojového automatu a sledovali, jak do něj Stark cpe jednu minci za druhou a objednává stále nové a nové nápoje.
"Hrnečku vař!" nakázal Ironman a s gustem zmáčkl tlačítko. Přístroj vyplivl prázdný kelímek a nalil do něj kouřící tekutinu.
Steve se překvapeně zastavil a sledoval, jak brunet celou akci znovu opakuje.
"Já myslel, že tuhle břečku nepiješ," poznamenal.
"Já ne, ale tady kamarád Thor si rád dá... když je to uvařené s láskou...," zapěl Tony a podal hromovládci kelímek.  Ten se pobaveně uchechtl a jedním lokem do sebe kávu kopl. Pak kelímek požitkářsky zmačkal a obloučkem hodil do blízkého koše.
"Co jste si do té kávy přidali?" kapitán zvedl obočí a vyměnil si zmatený pohled s Natashou, která na tom byla zjevně stejně jako on. Naprosto mimo.
"Dej si taky, přinejmenším budeš mít energii na tohle," pobídl ho Stark a ukázal na lejstra v jeho rukou.
Romanovová nad nimi pokrčila rameny a odebrala se pryč. Vzápětí ji následovali i culící se Ironman s bohem hromu.
"Nuda je mocná čarodějka, když dokázala probudit tak velké přátelství mezi Tonym a Thorem," pomyslel si vykulený voják.
"...Anebo že by to bylo tou kávou?" rozvíjel dál svou myšlenku nahlas.
Unaveně vydechl, prostřel si unavené oči a vybral si to nejmenší zlo - horkou čokoládu. S povzbudivě hřejícím nápojem v ruce se vydal domů.

...

Štos papírů se zaduněním přistál na psacím stole.
"Hurá," kapitánovo nadšení bylo nezměrné.
"Staň se superhrdinou, říkali... bude to zábava, říkali..."
Ostražitě upil z přineseného kelímku, ušklíbl se a odložil jej po své pravici. Ještě nikdy ho tak nefascinovalo vybavení jeho bytu. Měl by častěji utírat prach... a taky skladovací pořádek na jeho stole se začínal vymykat normálu...

Pohled mu spočinul na horké čokoládě. Na papírovém kelímku byla vytištěna kýčovitá fotka nějaké usmívající se ženy - made in photoshop - avšak přes její obličej se táhl kostrbatý hnědý nápis:

"Pomoc!!!" 

Kapitán ho prozkoumal blíž. Musel být napsaný holou rukou, podle patrných otisků prstů... Opatrně nápis olízl a ústa se mu znechuceně stáhla. Bylo to psané kávou!
"Jo, Starku, asi jsem tak pitomej, abych zachraňoval automat na kávu," procedil dopáleně, dopil čokoládu a kelímek už bez dalšího přemýšlení vyhodil.

...

Laufeyson netrpělivě odhrnul z obličeje závoj černých vlasů, popadl další kelímek a umístil jej do úzkého proužku světla, který tam prosvítal mezírkou ve stropě, aby lépe viděl. Opřel se o dávkovač vody, aby s mu v rámci možností dobře psalo, namočil si prsty do prášku na přípravu cappuccina, trošku si je namočil a ze všech sil se snažil na kelímku vytvořit nápis.
Ruka se mu třásla, čelo se mu orosilo, ale když byl hotov, rty mu zkřivil šílený pomstychtivý úsměv.
Přes celý kelímek se táhl jasný vzkaz.

...

"Už to mám, dokázal jsem to!" kapitánův jásavý hlas se ozvěnou rozléhal po chodbě, vedoucí ke konferenčnímu sálku.
Nikdo mu však neodpovídal, poněvadž zvyk chodit na porady včas si osvojil zatím jen on.
Ztichl a rozpačitě se zastavil.
Dlouhou chodbou opožděně doznívala ozvěna a...
*ťuk ťuk*
"Co to...," Rogers se přikrčil a po špičkách doťapal k blízko stojícímu automatu. Opravdu to klepání vycházelo zevnitř?
*ťuk ťuk* zaklepal na stěnu.
*DŽAMMM!* v odpověď mu zaduněla taková dělovka, až úlekem odskočil.
"Kdo jsi?"  zahučel na automat.
Nic. Žádná odpověď.
Spěšně vytáhl peněženku, z ní pár drobných a objednal si latté.
Uvnitř stroje to zachrastilo a vzápětí vypadl kelímek. Steve netrpělivě čekal, než se naplní a pak ho rychle vytáhl. Opět byl popsán kostrbatým písmem. Napjatě se dal do čtení:

"Thor je buzna!"

"Počkat... cože?" 

Nedostal moc času na přemýšlení, poněvadž se chodbou začaly rozléhat dunivé kroky.

"Tak co, příteli Anthony, jaký nápoj si dnes dáme?" 

Thor. A Stark.

Latté, nelatté, kapitán kelímek bleskurychle vyhodil do koše a pelášil do konferenční místnosti, aby ho ti dva nespatřili.

Začal mít totiž nepříjemné podezření, za prvé, že ti dva zavřeli někoho nevinného do té plechové skříně, a za druhé, že Thor je gay.

--------------------------------------------------------------------

Věnováno památce obětem, které zahynuly zamčené v automatech na kávu.

Chris The Slasher - 9. FINÁLNÍ part

Pomoc pomoc, unáší mě úchylný šílený gay!

Tak a je to tady. Hepáč se slzami štěstí a doufám, že i smíchu. 

Já vím, že na konci povídek bývají většinou muchloscény, ale já na to tak nějak nemám chuť,

 takže možná někdy ještě dodám něco jako muchlací epolog.

Jo a ještě jedna věc - v tomhle imaginárním vesmíru je Chris spíš drobnější a není tak namakanej, jak je asi ve skutečnosti. To bude dobrý vědět, až dojdete k té části, kdy Seb nosí Chrise na rameni :-D

Uvidíme se u nějakých dalších povídek.

*Niké*

----------------------------------

Chris Evans udýchaně proběhl bránou parku, zastavil se a chytil se za bok, v němž ho bolestivě píchalo. Koníček spisovatele si holt vybral svou krutou daň.
"Budeš muset zase začít chodit do posilovny, abys vypadal jako Kapitán Amerika a ne jak bábovka," vyčinil si šeptem.
Lavičky v parku byly plné spících a povalujících se bezdomovců a podezřelých existencí, které po blonďákovi vrhaly lačné pohledy.
Nasadil svižnou chůzi a nazdařbůh zatáčel jednou doprava a podruhé doleva. Netušil, jak zde Sebastiana najde, ale za žádnou cenu se nezastavoval. Měl pocit, že kdyby to udělal, přihlížející lidé ho zmlátí, okradou, znásilní a pohřbí v nějakém keři. Tedy alespoň tak vypadali.
Po chvíli bloudění sem a tam ho konečně uviděl. Stan seděl na jedné z laviček, živý a zdravý. Společnost mu dělaly dvě ženy, které ze všeho nejvíc připomínaly prostitutky v důchodu.
Chris k nim nedočkavě přiletěl a vychrlil na Seba to první, co mu přišlo na jazyk:
"Já vím, že jsi gay!"
Dvě ošklivě zmalované babizny se hlasitě rozesmály, významně bruneta poplácaly po ramenou a za neustávajícího pochechtávání se odebraly svou cestou.
"Tak super." odtušil představitel Buckyho Barnese a měl se také k odchodu.
"Nen, ne počkej!" zarazil ho Evans, usadil ho zpět na lavičku a klekl si k němu.
"Musím ti něco říct... už dlouhou dobu," vydechl a nervózně si promnul ruce.
"Počkej, myslíš, že je na to tady vhodné místo?" rozhlédl se Sebastian nejistě, ale v očích se mu už rozžehly plamínky zvědavosti:
"Jak vůbec víš, že jsem gay?"
"Na vysvětlování bude čas potom!" odbyl jeho otázku světlovlasý: "... teď mi hlavně slib, že mě, po slovech, která ti teď řeknu, nebudeš nenávidět."
Stan se svému příteli zahleděl do očí a, s jemu nepodobnou vážností, pronesl:
"V posledních dnech jsem toho hodně ztratil a rozhodně nechci přijít taky o tebe. Slibuju."
Evans se ztěžka nadechl, aby si dodal odvahy. Oba muži se k sobě naklonili. Ve vzduchu zněla romantická melodie houslí, poletovaly hrdličky a baculatí amorkové rozhazovali jemné plátky růží.
"Já..."
"Co? Neboj se to říct."
"Píšu gay povídky o Avengerech."
"Cože?!"
Ozvěna překvapeného Sebova hlasu se roznesla po celém parku, až k nim všichni přítomní zvědavě zvedli hlavy.
"Víš, co jsi mi slíbil," varoval ho Chris, celý zrudlý.
"Ale že zrovna ty... to mi budeš muset vysvětlit."
Oba muži se zvedli a bok po boku se vydali cestou z parku.
"Chrisi?"
"Hmm?"¨
"A píšeš taky o mně? Teda... o Buckym?"
"Občas jo...," blonďák s obavami sledoval výraz druhého.
Naprostý poker face.
"Tak teď už se z toho nevyvlíkneš - musíš mi něco přečíst."
"Tak jo, ale u mně doma."
"platí."

...

"... Jamesovy tváře se změnily. Už nebyl tím odpudivým zvířetem... ne, na jeho místě stál pohledný mladý muž s dlouhými vlasy, hezkým souměrným obličejem a tmavě modrýma očima. Fascinovaně si prohlížel své sametové ruce, které ještě byly před chvílí pokryté hrubou srstí. Steve k němu nejistě přistoupil a prohlížel si ho láskyplným pohledem svých pláčem promáčených očí. Zvuk kroků Buckyho probral. Zvedl pohled k Rogersovi a rty mu ozdobil nádherný úsměv. 'Dokázal jsi to,' hlas se mu chvěl. Ve vteřině překonali vzdálenost mezi nimi a spočinuli v pevném objetí."
Chris zvučně přečetl ještě nepublikovanou část své stucky a bázlivě se otočil na Seba, sedícího na sedačce vedle něj.
"Tak...? Jak se ti to líbilo?"
"No... má to pár faktických chyb. Třeba kde byli ti lovci, kteří ho tam pronásledovali? A taky se člověk občas ztrácí ve tvých rozvitých přívlastcích," pronesl rádoby kriticky Stan a pak, spatřivše Chrisův smutný výraz, se rozesmál:
"Dělám si srandu, je to boží. Jen bych to do tebe neřekl," řekl už vážně.
"Jo, tohle slýcháme my stuckyfilové často," ušklíbl se Evans a jakoby nic se posunul a uvelebil se na Sebově klíně.
"Ještě něco jsem ti chtěl říct, ale zapomněl jsem na to," přiznal se, pohled upřený k zemi.
"Že mě miluješ? Páč na to já čekal," mrkl na něj brunet.
Spisovatel se zamračil nad přítelovou samolibostí, sklouzl mu z klína a uvelebil se zas ve svém vysezeném důlku.
"Ale já myslel, žes říkal, že nejsi na chlapy...," protáhl.
"Byl jsem pitomec!" zavyl bez varování Seb a prudce přisunul si protestujícího blonďáka: "Bál jsem se, že mě nebudeš milovat a tak jsem to v sobě dusil a pak přišla Monica a... a ten striptýz... a pak jsem si to ještě víc posral a ty mě přitom máš tolik rád!"
"Myslíš?"
"No... doufám v to," opravil se Stan a když viděl, že druhému už cukají koutky, vlepil mu rychlou zkušební pusu.
"Prodám byt a budu se stěhovat do nějaké rezidence, kterou mi sežene Patrik," řekl spisovatel, zcela od tématu.
"A proč ne ke mně do vily?" zavrněl Seb a všemožně se snažil Chrise dobývat.
Hercovu odpověď přehlušil hluk z patra nad nimi.
"Sylvo, pocem! Zas teče hajzl!"
Stan tázavě zvedl obočí.
"Soused?"
Chris jen němě přikývl.
"Tak do toho zkus pořádně bouchnout, třeba to přestane," ozval se sousedčin soprán v odpověď.
V zápětí celým panelákem zaduněla taková rána, až se rozkýval lustr a rozcinkalo nádobí ve Chisově kuchyni.
"Tak a dost! Stěhuješ se!" zavelel Stan a přehodil si Chrise přes rameno.
"Ufff, ty jsi nějak ztloustl," poznamenal: "Zavřu si tě doma do sklepa a budu tě sexuálně zneužívat. A budeš o mně psát povídky. A ve chvílích volna budeš trénovat striptýz!"
"Ach ne, pomoc, pomoc, unáší mě úchylný šílený gay!" smál se blonďák, zatímco byl vynášen ze dveří.
Cestou potkali čerstvě zotaveného pana Kennarda, který se právě vrátil z nemocnice. Ten, když je uviděl, otočil se na podpadku a se sádrou a berlemi se kulhal někam přemýšlet o smyslu života.
"Tohle bude ještě legrace," pomyslel si Chris The Slasher, ale vzápětí sykl bolestí, když si ho tmavovlasý na rameni nadhodil, aby se mu lépe nesl.
Dnes večer získá spoustu materiálu pro muchloscény...

Das Ende

Chris The Slasher - 8. part

Pseudohomosexuál?

Blížíme se do finále!

Tuhle kapitolu berte ale každopádně hodně z rezervou, co se týče faktů, 

páč jsem ještě nikdy nepsala žádnej protokol o psychiatrickým vyšetření (jestli to vůbec existuje :/ )

Takže pokud tohle čte nějaký psychiatr... nesmějte se mi moc nahlas a nekamenujte mě na ulicích :-D

*Niké*

--------------------------------------

Chris spěšně došel domů, zamkl dveře, vypnul mobil a usadil se ve svém vysezeném důlku na pohovce. Opět k sobě přiložil dvě roztržené půlky první strany a váhavě se na ně zahleděl.

Dramatickou chvíli ticha přerušil hlasitý dusot a řev z patra nad ním:

"Já tomu hňupovi Kennardovi nic neudělal! Na těch schodech upadl sám od sebe!"

"Jo?! A pak se sám od sebe nakopl do koulí, zlomil si tři žebra a rozšlapal si mobil, že?!" vřískala v odpověď sousedka svému obéznímu manželovi.

Evans zvedl oči v sloup.

"To nemůžete ani jeden den držet huby?!" zařval taky.

S potěšením zaznamenal, že hlasy nad ním ztichly. Tedy aspoň na pár sekund.

"Co to bylo?" zazněl ženin tlumený hlas.

"Nevim, možná si ten buzerant, co bydlí pod náma, konečně našel ňákou babu..."

Spisovatel vztekle zkřivil obličej, práskl papíry o stůl, zase zapnul telefon a prozvonil Patrika.

"Chrisi?" hlas jeho manažera zněl vyčerpaně.

"Víš, jak jsi mi nabízel nějaký samostatný dům? Beru ho, ať je kdekoli a vypadá jakkoli. Sousedi si koupili nové megafony."

"Dobře, po něčem se podívám a co nejdřív zařídím stěhování."

"Děkuju," vydechl herec vděčně. 

V odpověď mu zaznělo už jen pípnutí ukončení hovoru, ale z toho si nic nedělal, neboť Patrik byl jedním z těch lidí, kteří se ve stresu a spěchu přímo vyžívají. Důvod k obavám by se spíše naskytl, kdyby ten workoholik neměl nic na práci.

Vrátil se na sedačku a hypnotizoval vytištěné Sebastianovo jméno. Tolik toho pro něj znamenalo... zklamanou lásku, přátelství, taky důvod, proč zůstávat ve svém otřesném bytě, herectví, propařené noci...

A zbytečně oddaloval tu chvíli, kdy nahlédne do papírů.

Kousl se do rtu a nervózně obrátil stránku.

Chorobopis

Stan, Sebastian, věk 34

Rodinná anamnéza: bez psychiatrické heredity

Dětství: Z neúplné rodiny, časté stěhování - Vídeň, New York

...

"Chorobopis... to zní děsivě," zamumlal.

Přeskočil dlouhé odstavce, pojednávající o Sebově dětství, vzdělání, zájmech a povolání, až našel kolonku "Psychiatrická anamnéza".

Pacient se uchyluje k návštěvě psychiatra z důvodu častých stavů úzkosti a depresí. Po rozhovorech o pacientových pocitech a současné situaci dochází psychiatr k následující anamnéze: Muž trpí pseudohomosexualitou, která je způsobena...

"Pseudohomosexualitou? Co to k čertu je?" vyděsil se spisovatel. Nacvakal pojem do vyhledávače, který na něj okamžitě vyplivl definici: "Stav, kdy se člověk mylně domnívá, že je homosexuál"

"Cože? Proč by si sakra Sebastian hrál na homosexuála?" nechápal spisovatel. Opět se tedy začetl do chorobopisu.

... pseudohomosexualitou, která je způsobena platonickou láskou a obdivem, k jinému muži. Verbální a racionální terapií dochází k úplnému odeznění problému a pacient se svobodně rozhoduje být heterosexuálem.

"Láskou a obdivem k jinému muži?" citoval ohromeně. Že by před Monicou chodil Stan ještě s nějakým mužem? Znova si odstavec přečetl. 

"Proč mi ta poslední věta zní jako 'Hučela jsem do něj tak dlouho, že je hetero, až se z něj stal hetero'?"

Začetl se dál, ale dál už byl jen zdlouhavě popisován postup léčení a medikamenty. Listoval a listoval, až dospěl k části dokumentu, jejíž nadpis hlásal:

Záznamy rozhovorů

"Tohle by mohlo odpovědět na nějaké otázky," zamumlal a roztržitě si z ramene smetl kousek omítky, který se odlepil ze stropu působením sousedova šíleného dusání.

Vyšetřující: Dobrý den, usaďte se. Co vás trápí?

Pacient: Trpím depresemi, v noci nemůžu spát.

Vyšetřující: Povězte mi o svých problémech, prosím.

Pacient: Já... mám pocit, že jsem se zamiloval do... do muže.

Vyšetřující: Ale to není důvod, proč byste měl navštěvovat psychiatra, v dnešní době je homosexualita uznávanou orientací a není považována za poruchu...

Pacient: Ale já nejsem homosexuál! Tedy, nechci jím být... pochopte přece, jsem herec!

Vyšetřující: A bojíte se skandálu?

Pacient: To také. Ale hlavně - jaká je šance, že bude mou lásku opětovat? Čtyři procenta?

Vyšetřující: Rozumím. Podle doktora Sigmunda Freuda je každý člověk bisexuál a já vám mohu pomoci zesílit vaší heterosexuální stránku. Teď se vás budu vyptávat na různé otázky z vašeho dětství, vztahů a celkově subjektů, které vás ovlivňují. 

Můžeme začít, Sebastiane? Tedy, jestli vám tak mohu říkat...

Pacient: Slyším na zkratku Seb.

Vyšetřující: Já jsem Monica, těší mě.

Takže, Sebe, smím se vás zeptat, jak se jmenuje ten muž, do kterého jste se zamiloval?

Pacient: Chris. Chris Evans.

...

Blonďákovi se zatmělo před očima. Nevědomě upustil papíry a ty se klouzavými obloučky rozlétly po pokoji.

Myšlení se mu na malou chvilku zcela zastavilo a pak se rozlétlo zběsilým tempem vpřed. Klesl na kolena a začal se přehrabovat v hromadě lejster, aby našel to jedno určité se svým jménem. Zmačkal si ho do kapsy a vyrazil si to přímo k Sebastianově vile, tváře rudé a dech zrychlený.

Jak mohl být tak slepý a nevšimnout si, že je do něj Stan zamilovaný? Pevně doufal, že Monica jeho kamaráda nevyléčila úplně... a že mu bude odpuštěna jeho neodpustitelná nevšímavost.

Otevřít přišla zase Monica, tentokrát ještě nerudnější, než minule.

"Sebastian tu není," vyjela na Chrise bez pozdravu.

"A kde je?"

"Myslím, že šel Lincolnova parku, je to asi půl kilometru," její hlas zněl neobvykle kysele.

Spisovatel spustil oči z jejího naštvaného obličeje a viděl, že se v chodbě válí nespočet krabic a pár kufrů.

"Ty se stěhuješ?" otázal se překvapeně.

"Jo, rozešli jsme se."

"Tak to je mi líto."

"Není," vyjádřila žena Evansovy tiché myšlenky a hlučně zabouchla dveře.

Tak se Chris rozběhl do Lincolnova parku a cítil se jako svobodná čtyřicátnice, která utíká za svou pravou láskou, aby jí řekla, že jí miluje, i když jí ze začátku odmítala. proč se tak cítil, to sám popravdě nevěděl, možná proto, že ta chvíle byla sama o sobě děsně epická a osudová. 

Už dopředu si připravoval své plamenné vyznání lásky a v kapse ho hřál zmuchlaný papírek.

Chris The Slasher - 7.part

YOLO!

Mysleli jste si, že jsem se na tuhle kapitolovku už vykašlala?

Já taky.

Přesto mě to znova trklo, takže tady je už sedmý part.

*Niké*

--------------------------------------------------------------

... Stevovy slzy bezmoci zkrápěly Buckyho pobledlé tváře a zpustlým sálem se rozléhaly zoufalé vzlyky.
"Miluji tě, Jamesi! Neumírej mi!" vzkřikl. Hlas se mu po těch slovech zlomil, stejně jako jeho veškerá naděje. Dechová frekvence druhého muže se čím dál více zeslabovala a on cítil, že...

*cink!*

Spisovatel, vyrušený z práce, trhl hlavou jako pasoucí se tur, který se snaží odehnat otravný hmyz. Navzdory tomuto přerušení se však usmál, když zjistil, co jej způsobilo. Jeho PPP - potenciální postelový parťák - napsal.

Jeremy: Jak ses vyspal, cukrouši? ;-)

"Hmmm... cukrouši," Chris si toto oslovení naprosto zamiloval, stejně jako jeho vynálezce. S Jeremym si dopisoval teprve necelý týden a už se stačil zabouchnout, zaláskovat, zahledět a vzplanout jako školačka.

Chris: Bez tebe? Na nic... :p

Jeremy: Ty svůdníku... :* :O

Chris: :*

Jeremy: Nemyslíš, že už je čas na schůzku?

"A je to tu," vydechl nervózně blonďák. Než odpověděl, okamžik zaváhal. Moc toho o svém PPP neví, jelikož na profilu také nemá fotku... ale pokud nebude vyloženě ohavný, mohou se poznat blíž až na schůzce... a kdyby se z Jeremyho vyklubal úchyl, vezme si pro jistotu kapesní nožík... ale jinak... YOLO!

Chris: Jasný! Co třeba hned dneska večer?

Jeremy: Tak dobře, jdu se připravit :-)

Dál už nemělo cenu snažit se psát, poněvadž Evansovo vzrušení, rozrušení, očekávání a strach narostly do takové míry, že dokázal jen bezúčelně chodit po pokoji a usmívat se jako postižený.
Třeba si konečně najde přítele!
Hodinu před schůzkou jej ovládly šílené výčitky svědomí, že zanedbává svůj blog Stuckymánii... a tak napsal menší vzkaz.

Ahojky, moji milí stuckyfilové,
velmi moc se omlouvám, že dneska nevyjde nová kapča Krásky a zvíře, ale víte proč? 
Protože jdu NA RANDE! Na opravdové rande s mužem! Tak mi držte palce!
Váš ChrisTheSlasher!

"A nechceš to ještě nechat vyhlásit v rozhlase Chrisi?" seřval sám sebe pohoršeně.
Nasoukal se do svých oblíbených tmavých džínů a trika, o němž se domníval, že pěkně rýsuje svaly. Opustil svůj byt a zatímco si to štrádoval po ulici, zavolal Jeremymu.
"Ahoj, tak kde se sejdeme?" hlas toho muže byl Chrisovi podivně povědomý...
"Znáš... vinárnu U Dyonýsova slunce?" naprosto netušil, jak ho napadlo právě tohle místo.
"Myslím, že ano... takže v šest tam," rozloučil se nejistě druhý.
Oba byli zjevně hodně nervózní. Na chatu spolu vesele flirtovali, ale jak to dopadne naživo... to bylo ve hvězdách.
"Jsem přece docela pohledný, svalnatý a... kdo by nechtěl chodit se slavným hercem?" takovéhle řeči byly sice dosti narcistické, ale dodávaly Evansovi odvahu.
Měl trošku zpoždění a když se mu před očima vinárna konečně objevila, někdo už tam stál.
Z dálky bylo vidět poměrně malého muže s rošťácky rozčepýřenými kratšími vlasy barvy podzimního listí. Nejistě se rozhlížel a každého kolemjdoucího rentgenoval zvědavým pohledem, z čehož spisovatel soudil, že to je opravdu jeho PPP.
V Chrisovi narůstal pocit, že toho bruneta zná a když se přiblížil na dostatečnou vzdálenost, aby mohl rozeznat jeho obličej, nepříjemně se mu zhoupl žaludek.
"Co tady doháje dělá Jeremy Renner?" zaklel a schoval se za nejbližší okrasný keř, aby ho jeho kolega a představitel superhrdiny Hawkeye neviděl.
"To musí být jen blbá náhoda," zamručel, popadl svůj telefon a prozvonil svého PPP.
Herec, stojící naproti přes ulici, hovor nedočkavě zvedl.
"Tak kde jsi, cukrouši?"
Evansovi z tváří zmizela veškerá barva. To před prací neuteče ani v milostném životě? Nejdřív Seb, teď Jeremy? Oba jeho přátelé...
"P-Promiň Jeremy, musím tu schůzku zrušit. Vlastně... celkově to asi nevyjde."
I na tu dálku blonďák viděl Rennerovo zklamání.
"Jestli ti záleží na vzhledu, můžu ti poslat svou fotku, ať se nebojíš se se mnou sejít..."
"Ne, o to nejde. Já vím, jak vypadáš," vykoktal.
"Ty jsi někde tady?" druhý se začal rozhlížet a nazdařbůh vykročil jeho směrem, až se Evans musel ukrýt hlouběji do keře.
"N-nejsem! Jen pochop... jsi herec a já..."
"No tak... já právě hledám někoho obyčejného, neznámého! Někoho, kdo by mě bral jako partnera a ne jako slavného herce!" tón Jeremyho hlasu se začal zbarvovat rostoucím rozčarováním.
"Tohle ti já dát nemůžu," Chris rychle hovor položil a jakoby nic vylezl z keře. Se seznamováním nadobro skončil. Akorát lámal i další srdce, kromě toho svého.
Ušel pár spěšných kroků, ale potom mu to nedalo a otočil se zpět.
Renner seděl zničeně na lavičce a ještě pořád hleděl do zčernalého displeje svého mobilu.
"Jsem to ale kus debila," blonďák okamžitě změnil směr a zamířil ke kamarádovi. Když za ním nemůže přijít jako Chris ze seznamky, může za ním přijít jako jeho kamarád Chris Evans. Jen aby Jeremy nic nepoznal.
"Ahoj," pozdravil ho a přisedl si k němu na lavičku:
"Vypadáš sklesle..."
Hnědovlasý herec k němu zvedl bezvýrazný pohled, který se ale hned vzápětí rozjasnil.
"Ahoj Evansi, co tu děláš?" pozdravil.
"Kousek odtud bydlím, zrovna se vracím... z nákupu," spisovatel v duchu děkoval bohu, že v něm Jeremy nepoznal svého PPP.
"Měli zavřeno?"
"Cože?"
"No... že neneseš žádné tašky..."
"Jo, v tom obchodě... ano, bylo už zavřeno... dělají rekonstrukci," plácal roztržitě. Když si všiml přítelova podezřívavého pohledu, rychle se zeptal:
"Co se stalo, že tu takhle sedíš?"
Renner jen mávl rukou a hořce pronesl:
"Další zkažené rande. Vadilo mu... teda vlastně jí... že jsem herec."
Chris měl chuť zeptat se ho, proč skrývá to, že je gay,ale tím by se hned prozradil. Tohle je holt každého věc.
Zničeně si povzdechl a chystal se zavést řeč na nějaké jiné téma, když jeho pozornost upoutala rychle jdoucí rudovláska, která kolem nich prosvištěla jako blesk.
"Nebyla to Monica?"
"Jaká Monica?" zareagoval Jeremy, myšlenkami někde mimo.

Evans mu neodpověděl, místo toho se vydal za ženou. Chtěl ji pozdravit a zeptat se, jak se daří Sebovi, zdálo se však, že zrzka teď o žádnou společnost nestojí. Za chůze si zamračeně četla nějaká lejstra a když dospěla k nejbližšímu odpadkovému koši, rozčileně je roztrhla vejpůl a rázně odkvapila pryč.
Za chvilku už blonďákovi zmizela za rohem ulice a on zůstal nerozhodně stát u koše. Popadla ho šílená zvědavost. Co Monicu tolik rozčílilo?
"Tohle je osobní, opovaž se to vylovit!" napomenula ho jeho svatoušskovská část.
"Když ty papíry vyhodila, zjevně je už nechce! Teď si to může beztrestně vzít kdokoliv...," přemlouval ho Evans-ďábel: "...podívej, půjdou ještě vytáhnout a půjdou i krásně přečíst!"
Herec se odhodlal a ponořil ruku až po loket do odpadní schrány. Získat ta lejstra netrvalo dlouho, přesto si však vysloužil pohoršené pohledy dvou postarších úřednic a jednoho kolemjdoucího obtloustlého chlapečka.
Ovládán zvědavostí spojil dvě roztržené půlky dokumentu. Velký nadpis hlásal:

Prorokol o psychiatrickém vyšetření - pacient Sebastian Stan

PhDr. Monica Green

Evans na svůj objev hleděl s očima navrch hlavy. Teď se může dozvědět, jaké problémy vlastně Seba sužovaly... a teď se prý vrátily.

"Nevíš, na co můžeš narazit!" varoval ho zděšeně Chris-anděl.

"Hele, teď už není cesty zpět. Že si to přečteš, bylo jasný už ve chvíli, kdy ses hrabal v tom odporným koši," zavrněl Chris-ďábel a Evans s ním musel souhlasit.

Teď už není cesty zpět.

Rap battle! - Bitva třetí

Hulk vs. Ironman

Tak jo... další básnička.

Momentálně nepíšu vůbec nic neveršovanýho, páč mi inspirace nějak zahálí a...

 tohle je fajn odreagovačka - žádný děj, ani zápletky.

Doufám, že tím nijak zvlášť netrpíte a do doby,

 než se k nějakým příběhovkám (ehmChrisTheSlasher) vrátím si můžete počíst aspoň toto :-D

*Niké*

---------------------------------------

*Le toto si pusťte k tomu

*Kužely světla prolétnou celým klubem, ustálí se na pódiu. Začíná hrát hudba.*

Namakanej rozhodčí:
Zdravím boys, už se šušká všude,
že dneska bitva vědců bude!

*Na scénu vchází slavný raper Tony Stark AKA Ironman a následuje jej neméně proslulý raper Bruce Banner AKA Hulk*

Tony:
Přesně tak! Ke svojí radosti,
vyzývám doktora blbosti!

Vyfoťte ho, dokud je celej,
za chvíli ho totiž můj rap skvělej

položí stopro na kolena,
nehraju si na džentlmena!

Steva jsem tu taky pokořil
můj potlesk div stěny nezbořil!

Bruce:
Přestaň už plácat prázdnou slámu,
kdybys jen viděl tvojí mámu...

Ohromě se za tě styděla,
když tě zvracet sračky viděla!

Nebo jsi zpíval? To už nevím!
Ty jsi král rapu? Tak to změním!

Tvoje chytrost jsou pouze prachy,
pod koberec zametáš strachy

co se v tobě hromadí pořád,
nakope ti každičkej zlořád!

Tony:
Ty, že bys mě sesadil z trůnu?
Když se naštveš, tak vážíš tunu,

To ale není úspěch jistý,
když rapuje Hulk... je to klystýr.

Tohle není o svalech, kámo
a pokud je mi dobře známo

ty nemáš fantazii na rýmy,
myslíš jen na ňáký enzymy,

rovnice, emulze a plyny,
svět hudby je však zcela jiný!

*Bruce se třese vztekem, začne povážlivě zelenat a...*

Hulk:
Hulk se zlobit! Hulk všechno zničit!

Tony:
Běž se radši ven okysličit.

Hulk:
Hulk rapovat skvěle, ty špíno,
ostatní padat, jak domino

z toho, jak být úžasný, skvělý...

Tony:
Možná v cirkusu by tě chtěli!

Hulk:
Hulka nebavit hra se slovy,
chtít rozdrtit kosti Tondovi!

Tony:
Neříkej mi Tondo-ÓÓÓÓ

*Bruce Banner AKA Hulk popadne svého soka za nohy, ozkouší jeho pružnost a pak ho rozverně mrskne do davu diváků, jako by to byl jen nějaký klacek, co sebral v lese*

Namakanej rozhodčí:
Tony neměl srát tygra v kleci,
budeme ho muset odvléci.

Sanitka už čeká za rohem
prozatím musím říci sbohem.

Rap battle! - Bitva druhá

Jak dlouho už jsem něco nepřidala? Měsíc? :-D

Hanbou se v koutě pokoje třepu,

omluvou přijměte dávku rapu.

*Niké*

------------------------------------------------------------------------

Thor vs. Loki

*le toto si pusťte k tomu*

*Rozsvěcují se reflektory a kouřostroje zahalí pódium do neurčitého oparu, z nějž za potlesku vychází namakaný rozhodčí.*

Namakanej rozhodčí:
Dneska vás, diváci, neklame zdání,
máme tu Asgardské rodinné klání!
Loki a Thor jsou adoptivní bratři,
pojďme je přivítat, jak se to patří.

*potlesk, začíná hrát rapový beat*

Loki:
Z naší family je mi na zvracení,
na celým světě větší hovno není!

Thor:
Díváš se na nás, nebo do zrcadla?

Loki:
Přímo na tebe, ty hromado sádla!

A tvůj otec, ten buzík jednooký,
spíš než z paláce vylezl ze stoky!

Thor:
Já nejsem tlustý, to jsou pouze svaly!
Jedinou pěstí můžu drtit skály!

Všeotec je pánko, to všichni vědí,
Přízvisko buzerant NA TEBE sedí.

Nebo spíš koňomrd měl bych ti říkat?
Na švagra vraníka musím si zvykat.

Namakanej rozhodčí:
Hejhej! Nechcem žádnou diskriminaci!
I mezi rapery jsou úchyláci!

Loki:
S Adrianem jsem se vyspal omylem!
Nejsem úchyl - poznal jsem již spoustu žen!

Thor:
Dobrá dobrá, zanechme toho, bratře.
Rád bych ti to už v téhle battle natřel!

Loki:
Natřel? Leda tak svou hanbou suchý chléb!
To já vládnu rapu! Přede mnou se třep!

Thor:
Čeho se mám bát? Dávám ti na prdel
snáze a častěji, než bych asi chtěl.

Tvůj rap stojí za pořádný kulový,
tvůj plášť vypadá, že nemáš na nový,

Co tě příště spasí od mého hněvu?

Loki:
Zde na Mittgardu sbalím každou děvu.

Ptáš se, jak mě to ochrání před vámi?
Ony jsou má armáda - Loki Army!

Na Asgardu mou krásu neuznali,
tady jsem však pro ženy dokonalý,

Třeba tvoje Jane byla včera skvělá...

Namakanej rozhodčí:
A sakra, tady bude pěkná mela!

Loki:
Od rána do večera poslouchám chválu,
tady se ocení majestát králů!

Dementi jako jsi ty, dřepí v prachu,
můj půvab a chytrost budí dosti strachu.

Nevíš, co dokážou naštvané holky,
zvlášť ty, co píšou tu zvrácenost - thorki.

Mají ostré nehty, svaly na rukou,
tuží si je psaním, jsou mou zárukou!


Thor:
Co je thorki, to ani nechci vědět,
stejně za chvíli budeš v cele sedět.

Můžeš býti sebevětší krasavec,
ale pak stejně, nežli řekneš švec,

všechny ty holky, co tě milovaly,
se budou lepit na mý sexy svaly!

A stejně se vsaď, že když k nim přijdeš blíž,
tak tě ty faninky všechny znásilní.

Dřív, nežli pro tebe do ohně skočí,
chcou se utápět v hloubce tvých očí.

Loki:
Je to pravda? Já vás lidi nesnášim,
budete jíst hořkou rapovou kaši,

Z rukou boha, který budí jenom vztek,

Thor:
Tos fakt řek? Co ten brek?

Loki:
Ten je fake!

Thor:
Jsem se lek!

Loki:
Odcházím neporažený a s hlavou vztyčenou!

Thor:
Tak na to můžeš rovnou zapomenout!

Loki:
Vážně? Chceš, aby se svět dozvěděl...

Thor:
Co?!

Loki:
S kým jsi v loži předvčírem dováděl?

Thor:
Jak to víš, ty stvůro? Máš můj souhlas, jdi.

Loki:
Mám jim říct, že jste vlastně byli... tři?

Namakanej rozhodčí:
A dost! Konec!

---------------------------------------------

Tak se díky včasnému zásahu našeho milovaného namakaného

 rozhodčího svět tu důležitou informaci nedozvěděl. 

Anebo ano?

Loki (šeptem):
S Thorem v loži hřešili ještě dva blonďáci,
byl to kapitán s Fandralem, ti sprosťáci.
Netuším, jak se tento ship nazývá,
ale po večerech mě z něj mrazívá.

Rap Battle!

Ironman vs. Captain America

*Le rapový beat pro zintenzivnění zážitku*

*Reflektory se rozsvěcí, začíná song. Na pódium za potlesku vchází Tony Stark AKA Ironman.*

Tony:

Nazdar všichni, já jsem Tony Stark, Ironman,

úžasný hrdina a miláček všech žen!

Mý high-tech brnění různý triky umí,

když se s něma vytasím, tak každej čumí. (Yeah, check it out!)

*Na scéně se objevuje Steve Rogers AKA Captain America. Vyzývavě do druhého strčí. Potlesk.*

Steve:

Ale ale, nesmrdí tu samochvála?

Tohoto... rádoby "intelektuála"?

Sorry kámo, nepolezu ti do zadku,

přede mnou radši zalez v tu svou skořápku!

Je přece jasný, kdo z nás dvou má síly víc!

Tony:

Možná jsi korba, ale v hlavě nemáš nic!

Steve:

Vážně?! Vždyť tě vlastní vynálezy ničí!

Tony:

Ale já jsem pracháč, maléry mám v pi*i.

Jsem prostě šéf a king, vládnu společnosti, (Hej!)

ty jsi jen hovno na botě spravedlnosti! (Hou!)

Hraješ furt fér hru, na nic jinýho nemáš!

Ženský jsou na rebely, žádná ti nedá!

Steve (rozrapleně):

Páni, to tvý ego je snad nafukovací!

Já být holka, tak z tvý přítomnosti zvracím! (Jou!)

Jsi labilní tvrdohlavec, tak se chováš!

Tony:

Ale no tak cape, co ta sprostá slova?

Steve:

Tu tvojí prdel je tak snadný naklepat, 

nestihneš ani otčenáše odříkat! (Yeah!)

Tony:

Co bych měl odříkávat? Hned tě vykostím!

Ránu laserem do koulí dám ti s radostí!

Jestli teda nějaký máš, ty buzíku...

Co uděláš? Zavoláš na mě maminku?

Steve:

Moje koule si do huby neber!

To znělo teple, že? Nějak si to přeber!

Štítem ti vyrazím z pusy všechny zuby!

Tony:

Zkroutím ti ruce tak, až zapraskaj klouby!

Steve:

Vytrhnu ti ty tvoje perfektní vlasy!

Tony:

I potom budu ten, kdo má víc krásy!

Steve:

Co vymyslíš dál? Stejně budeš poražen!

Tony:

Nebudu. Víš proč? BITCH PLEASE, I AM IRONMAN!

*Tony Stark AKA Ironman vítězně zvedá ruce, klaní se divákům a... plesk!... je sražen štítem Steva Rogerse AKA Captaina Americy.*

Namakanej rozhodčí:

Na rap battle je zakázáno spolu bojovat!

Musím vás, hošánci, diskvalifikovat.

--------------------------------------------------

Kdo si, podle vás, zaslouží vítězství? :-D

Pokud by vás tahle rap battle zaujala, mohly by si to pod mou taktovkou "rozdat" i další páry :-D

pozn.: mírně jsem se inspirovala z písničky Gamer :-D 

(Jo... to je to, co mi už poslední týden furt zní v hlavě :-D )

Chris The Slasher - 6.part

Hledám spíš vážnější vztah,

 ale nebráním se ani nezávaznému flirtu ;-)

Takže je tu další kapitola Chrise The Slashera... kdyby se vám zdála trošku rozvleklejší...

 ...tak se vám to nezdá. Je taková. Ale příště už plánuju pořádnou seznamovačku a nějaké to rande :*

Btw, barevně jsem odlišila pasáže chatu. Doufám, že to nijak neruší při čtení.

*Niké*

-------------------------------------------------------------------

Nad městem se rozprostírala bledá chladná ranní mlha, kterou začínalo nesměle prosvěcovat slunce s příslibem nového krásného dne. Bledé paprsky jemně laskaly závěsy v Chrisově obývacím pokoji a jak zářivý kotouč stoupal výš a výš, doplazily se až k blonďákovi, spícímu hlubokým spánkem na pohovce. Ozářily také monitor laptopu, který měl muž dosud položený na klíně a odsud se mu odrazily přímo do uvolněného obličeje.
Světlo Chrise probudilo. Rozespale zamrkal, zavrtěl se a musel se spěšně narovnat, aby zachytil padající přístroj, který omylem setřásl.
Když už ho držel, znovu jej otevřel a rozhodl se navázat tam, kde přestal. Načetl si na seznamce svůj pracně vyplněný profil a zálibně si jej prohlížel.

Chris Evans

•  35 let
•  svobodný
•  hledá: muže 28-40 let
•  povolání: spisovatel

Ahoj, jmenuju se Chris a žiju v New Yorku. Hledám příjemného, tolerantního a milujícího muže, který by zalepil díru v mém zlomeném srdci. Rád se směju, miluju romantické komedie a čokoládové sušenky. Hledám spíš vážnější vztah, ale nebráním se ani nezávaznému flirtu ;-)

Fotku si na svůj profil raději nedal... rozhodl se, že ji bude posílat až vážnějším zájemcům. Chvilku projížděl seznam potenciálních nápadníků... bylo tam mnoho hezkých tvářiček, ale když spatřil na jednom profilu svojí fotku, začal mít podezření, že hodně mužů tu nebude těmi, kým se zdají.

 Věděl, že jeho fanoušci stuckyfilové čekají na další kapitolu Kráska a zvíře, ale on neměl na psaní ani pomyšlení. Aby se necítil tak provinile, přečetl aspoň pár komentářů:

• Kdy bude další kapitola???

Nic se nezměnilo...

• Často se stává, že láska není člověku opětována. Nevěš hlavu, na světě je spousta lidí, kteří čekají na lásku... Mimochodem, jsem tu nový a opravdu se mi tvůj blog líbí ;-)

"Heleme se, nová tvář! Výborně, takoví lidé jsou báječnými čtenáři. A hlavně komentátory. Okomentovávači. Psači komentů... nebo jak se tomu sakra říká," pochvaloval si.

Úplně zapomněl, že se na blogu zmínil o svém trápení... 

*Cink!*

Chris vzrušením málem nadskočil, když zpozoroval, že mu na seznamce přišla zpráva. Rychle jí rozkliknul:

Peter: Ahoj.

Profilová fotka toho muže byla... jednoduše nádherná. Jestli to opravdu byl on... tak se opravdu divil, že takový nádherný blonďák s modrýma očima si ještě nikoho nenašel. Rozechvěle se dotkl klávesnice. Co má proboha napsat?

Chris: Ahoj :-)

Peter: Máš rád Bondage?

"Bondage? Co to k čertu je?" zamračil se. Nějaké jídlo?

Chris: Promiň, co to je? :-D

Peter: Svazování při sexu. Spoutal bych tě, pak bych si s tebou hrál... líbilo by se ti to.

Že by ho nějaký cizí úchyl svazoval a on se ještě nemohl bránit? Tak to ne. Prý, že by se to Chrisovi líbilo! To sotva... teda... možná v pozdějším stádiu vztahu. Ale tenhle chlap vypadal, že by ho na prvním rande hned uvěznil poutama k posteli a ojel! Už začínal chápat, proč Peter zatím nikoho nenašel. Jestli každý rozhovor začíná takhle...

Chris: Ne.

Peter: Aha. Škoda.

A pak už ani jeden znova nenapsal, což bylo dobře. Evans by si stejně nerozuměl s někým, kdo při chatování nenapíše ani jednoho smajlíka. Povzdechl si a myšlenkami se chtě nechtě zase vrátil k Sebovi. K jeho nádherným oceánovým očím, úsměvu, při němž měkl i ten nejtvrdší kámen... nebo spíš tvrdl?

*crrrrr crrrrr*

Patrik. Jeho manažer. S úlekem si uvědomil, že už si měl dávno studovat scénář... ale úplně se na to vykašlal. Zhluboka se nadechl a připravil se na pořádné seřvání.

"Ahoj Patriku," pozdravil ztěžka.

"Chrisi... jsi v pohodě?" vdechl volající místo řevu.

"Jo... jsem," odpověděl vcelku popravdě.

"Já jen... potkal jsem Sebastiana. Nevypadal moc dobře... prý s Monicou musí odložit svatbu. Pohádali jste se?"

"Něco na ten způsob."

"On tě potřebuje... Potřebuje svýho nejlepšího kamaráda," pronesl Patrik vážně.

"Máš pravdu, chovám se jako idiot, když se s ním nebavím. Zajdu za ním," odvětil odhodlaně herec.

Přátelství se Sebem pro něj bylo přece jen cennější, než jeho zlomené srdce.

Zavěsil, rychle se oblékl a vyrazil na cestu.

...

Otevřel branku a vydal se po cestičce přímo k domovním dveřím Sebovy vily, která pro něj už byla opředena mnoha vzpomínkami. Jedno okno domu bylo otevřeno a ozývaly se z něj tlumené hlasy. Evans se zastavil a napínal uši, aby lépe slyšel. Snad nepřišel nevhod...

"Ale máš přece mě! Mě miluješ!" v prvním člověku rozeznal Monicu. Zněla rozčileně.

"Já... já vím...," odpověděl jí vzápětí tišší, mužský hlas. Sebův hlas.

"O tomhle jsme přece už hodněkrát mluvili... nevracej se k těm starým problémům... Copak si nevzpomínáš, jak jsi byl zoufalý?" domlouvala mu, teď už mírněji, žena.

"Já nevím, jestli vezmu další roli Buckyho," vzlykl Sebastian.

"A proč bys ji nebral?" divila se Monica.

"Kvůli... kvůli Chrisovi. Musí mě nenávidět."

"Co se stalo?"

"Nic!... Totiž... pohádali jsme se."

"Určitě se to mezi vámi zas urovná... jste přece nejlepší..."

*Crrrrrrrnnnng!*

Evans už nevydržel dál poslouchat a zazvonil. Čím dál víc ho ale zajímalo, co to měl tehdy Seb za problémy, kvůli čemu byl tolik zoufalý... a teď se to vrátilo... Downey říkal, že to byla nervozita z herectví - to by bylo možné, když se za pár týdnů začíná natáčet nový kapitán...

"Ano?" otevřít přišla Monica. Rusé vlasy měla tentokrát jednoduše sepnuté sponou. Nevypadala právě nadšeně, když ho uviděla.

"Chtěl bych si promluvit se Sebem."

Střelila po něm podezřívavým pohledem, pak se otočila a zašla zpět do domu. Za chvilku se ke dveřím dostavil její tmavovlasý snoubenec. Tvářil se nanejvýš překvapeně a v očích se mu blýskala troška strachu, který cítil i Chris sám.

"A-Ahoj," pozdravil ho chraplavě. Obvykle rád chodíval ve stylovém a hezkém oblečení, teď na sobě měl jen jednoduché černé tričko a kraťasy. Taky nebylo možné přehlédnout tmavé kruhy pod očima. Opravdu... vypadal hrozně.

"Přišel jsem ti říct, že..."

"Choval jsem se jako debil," přerušil ho Stan: "Chtěl bych..."

"Budeme zase přátelé. Navždy." nenechal ho blonďák domluvit.

Druhý se zatvářil nanejvýš zaraženě.

"Zapomeneme na to. Na tu párty. Na všechno... zlo," pronesl vážně. 

"T-Tak dobře... Děkuju Chrisi," vytlačil ze sebe tmavovlásek.

Chvilku na sebe jen nerozhodně zírali a pak...

"Tak co, Evansi, ty plesnivej násosko? Nezajdem na pivo?"

"S tebou už nikdy, ty ožralo Stanovskej!"

...

Domů dorazil Evans až o dvě hodiny později. Jeho návštěva Sebovi docela zvedla náladu a, ikdyž viditelně nebyl úplně ve své kůži, docela dobře se bavili. Nepili, spíš jen tak povídali a povídali, aby zamluvili to špatné, co se jim stalo. Sebastiana dost překvapilo, že si chce Chris najít přítele na seznamce, ale pak se přidal k Monice, která tvrdila, že se jedná o skvělý nápad. Když se loučili, bylo to, jako by se skoro nic nestalo. Ale jenom jako.

Ve vzduchu visela taková... hranost. Nikdo nebyl úplně upřímný. Ať už Chris, kterému se při pohledu na jeden určitý stolek vybavovaly určité vzpomínky, nebo Seb, kterému se v očích usadil podivný smutek. A Monica... Monica nejspíš něco tušila. Chris si nemohl pomoct, ale to, jak s ním jednala, tomu nasvědčovalo. Byla viditelně ráda, když už odcházel.

Zadumaně spolykal dva rohlíky s máslem a se šunkou z lednice a vrátil se k počítači. Otevřel ho... a co tam nespatřil...

Jeremy: Ahoj :-)

"Jde se hledat vysněného prince," zacvrlikal blonďák. Všechno bylo fajn - měl zpět svého nejlepšího kamaráda, manažera, na kterého se mohl spolehnout... a byl na dobré cestě k nějakému sexoušovi na spaní.

Chris The Slasher - 5.part

Chris potřebuje nabíječe

Čágo,

zápletka už se pěkně rozjíždí a já mám teď docela dost volného času, takže to povalí. 

Kapitola za kapitolou, povídka za povídkou.

I když, tak rychle zase ne. Tak středně rychle.

Užívejte.

*Niké*

-----------------------------------------------------------------

"Doprdele... doprdele!" Chrise probudilo Sebastianovo zoufalé klení.
Celé tělo měl zpocené, hlava ho bolela a vzpomínky na včerejší oslavu se mu vybavovaly jen velmi neochotně a pomalu.
"S-Spali jsme spolu," konstatoval zjevnou skutečnost.
Jeho kamarád seděl na hraně postele, zakrytý jenom dekou, držel se za hlavu a kýval sebou dopředu a dozadu v marné snaze se vzpamatovat.
"Monice ani slovo, rozumíš?" zavrčel zdrceně. Jeho obvyklá dobrá nálada i včerejší opilecká veselost se vypařily:
"Tohle... tohle byla chyba. Už se to nesmí nikdy opakovat, jasný?" procedil mezi sevřenými zuby. Do očí se mu nepodíval, jenom civěl do nikam a snažil se donutit kocovinou zamrzlý mozek k přemýšlení.
Evans se nadzvedl, protřel si zarudlé oči a opatrně došel až k němu. Posadil se jemně ho chytil za ruku.
"Vždyť jsi to přece tak chtěl, vzpomínáš? Říkal jsi, že..."
"KAŠLI NA TO, CO JSEM ŘÍKAL! Já si to nepamatuju! Nevím, co se stalo! Já nemůžu za to, že ses přede mnou začal svlíkat!" křičel Seb, až mu hlas hystericky přeskakoval. Prudce se vytrhl jeho sevření.
"Lžeš, pamatuješ si to," blonďák  přečetl pravdu z přítelových očí.
"A i kdyby, my jsme přece oba heterosexuálové! Na holky!"
"Myslíš?"
Tmavovlasý herec oněměl. Naprázdno otevřel ústa, zase je zavřel a jen na podivně Chrise zahlížel.
Evans se zármutkem v očích vstal, posbíral své oblečení a odnesl jej do vedlejší místnosti, aby se mohl obléct.
Žádný z mužů dlouho nic neřekl, až se odhodlal Sebastian.
"Poslouchej Chrisi, můžeme přece zůstat přá..."
*Prásk*
Dveře bouchly a Stan zůstal ve své vile sám.

...

Když dorazil Chris domů, bylo už něco kolem poledne. Přede dveřmi našel obvyklou zásilku s obědem, sebral ji a nedbale mrskl na stůl v kuchyni. Neměl hlad. Ani chuť. Otevřel kredenc, kde se až úplně vzadu, za krabičkami čaje a sklenicemi s kávou, skrývala jeho tajná rezerva, pět hořkých čokolád. Taková KPZ - krabička poslední záchrany. Akorát, že ne krabička, ale čokolády. Jednu z nich vytáhl, nalámal a postupně si jí narval do pusy. Na uklidnění nervů.
Postavil vodu na kávu a jen se na chvilku zastavil, myšlenky už ho dohnaly.
Využil Sebovy opilosti! Vždyť  chudák má svojí milovanou Monicu! Jak si vůbec mohl myslet, že se do něj Sebastian třeba zamiluje...? Teď zničil i jejich přátelství!
Prudce potřásl hlavou. Musí se těch otravných sraček nějak zbavit. Zalil kávu, a zhluboka se napil. Někde slyšel, že to prý pomáhá proti kocovině.
"Je to hořký a hnusný jako život," ohodnotil nápoj polohlasně a spustil notebook. Svět pohádek a příběhů mu hlavu zaručeně pomůže zapomenout. Uvelebil se ve svém milovaném vysezeném důlku na sedačce a rozklikl si Stuckymánii.com.
Bohužel zapomněl, kde minule skončil, takže se musel vracet, aby si svůj příběh osvěžil (pozn. autora: Založeno na skutečných událostech :-D ). Potom pokračoval:

"Proč nesmím uzřít vaší tvář?" zabědoval Steve a snažil se prohlédnout stíny, v nichž se Bucky skrýval.
"Vyděsil bych vás."
"Někdo takhle milý přece nemůže mít tak ošklivou tvář," odporoval chlapec:
"Je mi tady smutno."
"Máte spoustu krásných šatů, každý den pro vás sluhové chystají hostiny a starají se o vás..."
"Stýská se mi! Přál bych si alespoň na chvilku navštívit svého otce."
"Slíbil jste mi, že tu se mnou zůstanete navždy!"
"Jen jeden den, prosím! Pak už vás nikdy neopustím," žadonil plačtivě...

Dopsal odstavec a kriticky na své dílo pohlédl. Byl to v podstatě smutek vylitý na papír. Jak taky jinak. Sebastian zničil nejen jejich přátelství, ale dokonce i Evansovy povídky. Správně. Teď bude ze všeho vinit toho heterosexuálního parchanta.
Párkrát zamrkal, aby se zbavil slz a nacvakal pár slov pro své věrné čtenáře.

Ahojky, moji milí stuckyfilové!
Dneska to bude na smutnější notu, jelikož mě zklamal někdo, koho jsem moc, moc miloval. Nebo já zklamal jeho. Nebo obojí. Je mi na nic. :-( :-( :-(
Nevím, jak jsem si mohl myslet, že by mě mohl milovat taky.
No nic, nebudu vás už otravovat svými pocity a hezky si počtěte.
Váš Chris The Slasher 

Potřeboval se prostě někde svěřit a jeho přezdívka mu skýtala anonymitu. Potřeboval povzbudit. Zveřejnil kapitolu, vypnul počítač a rozdělal si další čokoládu.
Tiše si ji se zavřenýma očima vychutnával a když se chystal načnout ještě další, zazvonil mobil. Robert Downey.
"Ahoj Chrisi, tak jak jsi včera dopadl? Byl jsi hodně namol, že?"
"Sebastian se choval jako debil," odpověděl herec chladně.
"To on dělává, když je ožralej. Co se stalo?"
"Nic... v pohodě."
"Aha, takže průser? Moc v pohodě nezníš."
"Jsem... mám jenom kocovinu."
"Něco jste zapálili? Ukradli? Někoho zabili? Vždycky se to dá ututlat..."
"Ne, říkám ti, že je všechno v pohodě!"
"Tak jo, pusť mě dovnitř."
"Cože?"
"Pusť mě dovnitř, stojím před tvými dveřmi," vysvětlil Robert a na důkaz zazvonil na zvonek.
Evans se neochotně došoural ke dveřím a otevřel.
"Děkuju," kývl příchozí herec spokojeně hlavou, skopnul si boty a bez okolků se vydal chodbou do obýváku.
Tam se usadil na sedačku a starostlivě na Chrise spustil.
"Nevypadáš vůbec dobře. To hnědý, co máš na puse, to je doufám čokoláda...?"
"Vypadni!" vyštěkl blonďák.
"Hou hou, v klidu!"
"Sedíš na mým místě!" namíchnutě do něj strkal.
"Aha, tak... promiň," omlouval se zmateně Downey a přesunul se dál na sedačku.
Spisovatel se trochu uklidnil a usedl do svého důlku.
"Promiň, je mi mizerně," zakňučel žalostně.
"Sebastian se öpilej chová jako idiot, já to znám," uklidňoval ho představitel Ironamana.
"Jo? Taky ses s ním vyspal?"
Tmavovlasý muž na něj překvapeně vykulil oči.
"Tak to fakt ne... nevěděl jsem, že jste na kluky..."
"On ne. Já ano," vzlykl blonďák a už neovládl proud hořkých slz.
"Tak takhle je to... tahle situace má jediný řešení."
"Jaký?"
"Najdi si nějakýho novýho nabíječe."
Tohle Chris nečekal. Překvapeně ke kamarádovi zvedl své uslzené oči:
"Jak jako?"
"Musíš se sebrat! Za chvilku je natáčení novýho kapitána a jestli tam nemáš být totální troska, potřebuješ zvednout sebevědomí nějakým vztahem. Zkus seznamku," navrhl mu Robert.
"Mě stejně nikdo nebude chtít," vzlykl Evans slabošsky.
Downey zvedl oči v sloup, popadl ho a políbil na rty.
"Co to...?!"
"Já líbám zásadně jen lidi, co mají něco do sebe. Kdybys měl moc velkej nos, beďar na čele, byl bys moc tlustej nebo byl nicka, nedělal bych to. Jsi celkem sexy, když zrovna nemáš červený oči jak králík. Ale chodit s tebou nebudu, mám dojem, že by tě Pepper v naší domácnosti těžce nesla... i když, možná by s menší trojkou jednou za čas souhlasila..."
Blonďák se odhodlaně usmál, otřel si slzy a vstal.
"Děkuju Robe, moc jsi mi pomohl. Udělám to. Najdu si přítele."
"Tak se mi líbíš," pochválil ho tmavovlasý a dal se na odchod:
"A kdyby se ti to náhodou nepodařilo, zavolej a já se zeptám Pepper, jestli bys s námi mohl tvořit milostný trojuhelník."
Chris poděkoval za nabídku, srdečně se rozloučil a vrátil se k počítači.
Náhle se před ním otevřela nová pestrá škála možností. Robertova nabídka sice nebyla úplně k zahození, ale on si přece jen přál někoho cizího a ne kolegu. Mohl by... mohl by mít černé a delší vlasy, jako Bucky-ne jako Seb, to ani náhodou!- a třeba zelené oči a atletickou vysportovanou postavu. A mohl by být vtipný a podnikavý! A mohl by umět vařit, aby už nemusel obědy kupovat...
Nadšeně zapnul seznamku a vybral kategorii "On hledá jeho".

Datum narození:
13.6.1981
Jak moc vám záleží na věku partnera?:
Chris se mírně otřásl při představě, že by se v posteli musel tulit k nějakému bezzubému plesnivému dědovi.
Zaklikl možnost "Středně záleží".
Rodinný stav:
Normálně by zaškrtl možnost "Mentally dating Bucky Barnes", ale vzhledem ke včerejším událostem vybral raději "svobodný". A navíc tam ta první možnost vlastně ani nebyla.
Zaměstnání:
Zamyslel se. Když napíše "herec", budou ho lidi otravovat a chtít po něm autogramy... kdežto "spisovatel" zní tak... epicky romanticky... a lidi nenapadne, že to je právě on, ten slavný představitel kapitána Ameriky... dokud ovšem nepošle svojí fotku...

"Tohle bude ještě na dlouho," vydechl při pohledu na další tři nevyplněné stránky s otázkami.
Postavil na další kávu, po levici si připravil tabulku čokolády a dal se do toho.
"Vydrž, můj nový vysněný princi, už brzy se setkáme!"

Chris The Slasher - 4. part

Striptýz

Ehm... ten nadpis mluví za vše.

12+

*Niké*

-------------------------------------------------------------------------

Někdo zesílil hudbu a uprostřed místnosti lidé vytvořili volný kruh, aby si mohl pár zatancovat. Chris se trochu roztřeseně dovlekl ke kuchyňskému baru, kde už ho vítala plná sklenička od Downeyho Juniora.
"Šli na to trochu rychle, že?" konstatoval Robert pobaveně, když mu neušel blonďákův výraz naprostého a permanentního šoku.
"To tedy ano," Evans kývl na znamení díků a zavdal si pár doušků whiskey. Mnohem lepší, než nějaké zatracené víno...
Chvilku seděli mlčky a spisovatel se rozhlížel po bytě, který nyní vypadal výrazně jinak, než za jeho obvyklých návštěv. Stěny byly vymalovány příjemnými pastelovými barvami, které ladily se dřevěným nábytkem a několika výraznými suvenýry dovezenými z cizích krajů. Obzvlášť v oblibě měl Chris překrásného vyřezávaného slona, kterého si Sebastian dovezl z Indie, ten však dnes na svém místě chyběl a byl surově nahrazen táckem s jednohubkami. Jaká drzost!
Také krémově hnědá sedačka, na které rád sedával, musela pryč, aby uvolnila místo pro tancování.
Při bezvýsledném pátrání po sedačce zavadil očima o tančícího Seba a Moniku. Jak se blížila noc, stále sílící světlo lampionů na dvojici vrhalo tlumenou barevnou záři. Zkrátka se jim nedalo upřít, a i Chris musel připustit, že byli takto opravdu nádherní.
Zvedl ke rtům sklenici a vyprázdnil ji.
"Jak se ti dva vlastně seznámili?" vytrhl ho ze zírání jeho spolusedící.
"Cože? Já nevím... v životě jsem tu ženskou neviděl!"
"Je to kost. A navíc společenská. Určitě pracuje s lidmi," odhadoval ji hnědovlasý.
Pak se náhle otočil o devadesát stupňů a šťouchl do jakéhosi čtyřicátníka, který seděl hned vedle něj.
"Hej ty... kámo... zavoláš mi prosím tě Scarlett? Stojí támhle v druhým rohu místnosti," oslovil ho bez okolků.
"Proč si jí nezavoláš sám ty...," okřikl ho nevrle tázaný, než si uvědomil s kým vlastně mluví.
"P-Promiňte pane Downey, ovšemže ji zavolám," omluvil se, spěšně sklouzl z barové židličky a začal se prodírat davem k pohledné blondýně, obklopené houfem obdivovatelů.
Když jí ten chlapík oslovil, na tváři se jí rozlil úsměv, který se ještě rozšířil, když spatřila Roberta a Sebastiana. Nechala obdivovatele obdivovateli a vydala se přímo k nim.
"Ahoj kluci, ráda vás vidím," pozdravila a  nevědomky obsadila židli tomu čtyřicátníkovi, který jen popadl svou sklenici a smutně se odploužil pryč.
"Ahoj, nevíš, kde se Seb seznámil s Monicou? A co ona vůbec dělá?" Downey šel rovnou k věci.
"Monica je psychiatrička."
"A jak se k sobě dostali?"
Johansson oba herce zpražila pohledem "Vy jste ale šílené drbny!" a pak, ztišeným hlasem, pokračovala:
"On měl nějaké... problémy... a docela často ji navštěvoval."
"Zdá se, že ho vyléčila," poznamenal Robert s úsměvem.
"Asi ano, ikdyž se mi ještě nezdá úplně ve své kůži," zamračila se blondýna.
"Proč jsem si sakra ničeho nevšiml?" prolomil Chris své mlčení.
"Protože jsi nevšímavej zatrolenej pařez," odpověděl pohotově hnědovlasý.
"A Sebastian tě má hodně rád a nechtěl, aby tě to trápilo," dodala trochu citlivěji Scarlett.
"Co to bylo za "problémy"?" chtěl vědět rozhozený blonďák.
"Ehm... znáš to, takový ty herecký psychotrable a tak... znáš to," zahrál to Bert do kouta.
Evans se zvedl, zamumlal něco o jídle a uklidil se do oddělené kuchyně. Tam vzal z lednice jednu z mnoha připravených lahví piva, otevřel ho a zhluboka se napil. Vzápětí se rozkašlal a lahev odložil.
"Proč mi skoro žádnej alkohol nechutná?!" zanadával.
"Protože ho nepiješ dost?" ozval se vedle něj známý hlas.
"Náhodou Stane, jsem už toho dneska vypil docela hodně..."
"Kolik prstů vidíš?" hnědovlasý zvedl ruku se vztyčenými prsty.
"Tři, nejsem pitomej," zavrčel spisovatel.
"Tak jsi toho ještě dost nevypil," zazpíval mu druhý a do ruky mu vtiskl sklenici s vínem:
"Co ta špatná nálada? Na, zkus to archivní, cos přinesl. Je výborné."
"Už jsem ho chutnal."
"A...?"
"Hnus."
"Ale no tak! Čím víc toho ochutnáš, tím víc si to zamiluješ," lákal ho.
"Tak tedy dobrá."
Sebastian na svého kamaráda starostlivě koukal, už otevřel ústa, aby se ho na něco zeptal, když do kuchyně vstoupila jeho nastávající Monica, ruce plné prázdných talířů a sklenic.
"Ukaž, pomůžu ti," vyhrkl honem a převzal od ní část nákladu.
"Hosté se skvěle baví," pronesla spokojeně žena, odložila nádobí a natáhla se pro další talíře plné jídla.
"To jsem rád, přichystala jsi to skvěle," Seb ji objal a políbil do zrzavých vlasů.
"Vezmeš prosím tři flašky vína? A taky už není whiskey, cola a jablečnej džus..."
"Ovšem, lásko."
Monica zase odkvapila a dva přátelé zůstali sami.
"Je báječná, co?" vyhrkl zaláskovaně Sebastian.
"Miluješ ji?" otázal se potichounku Chris.
Tmavovlasý se zarazil a pohlédl mu do očí.
"Ano, asi ano."
"To je dobře!" zahřměl hlasitě Evans a bezhlavě do sebe obrátil celou sklenici.
"No vidíš, jak ti šmakuje," uchechtl se Stan a vzápětí ho ještě víc rozveselilo, když dostal Evans škytavku.
"Tak já jdu tancovat, jdeš taky?"
"Jasnačka!"

...

Odbyla druhá hodina ráno, hosté se pomalu odebrali domů a ve vile zůstali už jen Seb, Monica a Chris, kterému nedovolila odejít přílišná míra alkoholu v krvi a vždycky se vymlel u dveří, takže ho museli doprovodit zpátky k baru.
"Tak já už budu muset, miláčku. Chris tu dneska přespává?" zajímala se zrzka.
"O spaní není ani řeč! My budem slachtat! T-teda chlastat, to jsem chtěl říct. Noc je ještě mladá,"zahlaholil bujaře její snoubenec.
"Ani nápad, už jste vypili dost. Oba dva," nakázala přísně, políbila ho na rozloučenou, oblékla si bundu a odešla.
"Už jdu Evansi. Konečně odešla, teď můžem dopít to archivní víno" zasmál se tmavovlas a na druhý pokus se mu podařilo dosednout na židličku vedle Chrise.
"Vždyť to už je dávno pryč," připomněl mu jeho podnapilý společník.
"Odpočívej v pokoji, výborný to moku!"
"Takže tohle je taková rozlučka se svobodou, že?" konstatoval blonďák. Už se s tím smířil, všechno je v pohodě! Monica je nakonec docela fajn holka! Nalil si cosi, co zbylo na baru.
"To ještě ne, na rozlučce by Monica přece nebyla... a taky by tady byla spousta prostitutek, které by dělaly striptýz," poučil ho druhý.
Evans vzal svého nej kámoše kolem ramen, zaostřil na něj pohled a obřadně pravil:
"Já ti ten striptýz klidně udělám, jestli chceš."
Sebastian na něj drahnou chvíli hleděl s prázdným výrazem ve tváři. A pak se doširoka usmál.
"Dobře, já pořádně osolím hudbu!" zajásal a pelášil si to ke stereu.
Čerstvý striptér dopil, co bylo, trochu neobratně si vylezl na jeden ze stolků a začal se mírně vlnit do hudby. Na to, jak měl naváto, byly jeho pohyby celkem přitažlivé.
"Pohodlně se usaďte, pane."
Sebastian si přisunul židli, uvelebil se na ní a s vyčkávavým úšklebkem ho sledoval.
Písnička byla pomalejší a strhující rocková balada.
Blonďatý herec začal do rytmu uvolněně a svůdně pohybovat boky, pomalu si rozepnul tři vrchní knoflíčky u košile a lehce si dlaněmi přejížděl přes odhalenou hruď. Přitom se očima vytrvale vpíjel do divákových očí, doslova jej hypnotizoval.
Stan se rozpačitě zasmál a nervózně si mnul ruce.
Chris si s plynulostí profesionála svlékl celou košili, smyslně si prohrábl rukou vlasy a pomalu, pomaloučku se začal při tanci otáčet, aby si ho mohl Seb pořádně prohlédnout. Jeho vyrýsované svaly a boky, pohupující se do rytmu...
"Opravdu to děláš porvé? Člověk by řekl, že se tím živíš...," zachraplal roztřeseným hlasem tmavovlasý. Jeho alkoholem rozvolněná mysl se úplně zastavila, jenom mlčky hltal to strhující představení a myšlení se mu náhle přesunulo do úplně jiných partií.
Chris nespěchal. Zbavil se pásku, Pak i kalhot. Teď už slezl ze stolu, přišel k Sebovi blíž, ale ne tak, aby se ho mohl dotknout. Hrál si s ním a s profesionalitou pravého striptéra ho sváděl. Dotýkal se svého polonahého těla, ukazoval se ze všech možných úhlů a nepřestával hledět do modři kamarádových očí, nyní ztmavených vášní.
Píseň začala gradovat. Evans zvyšoval sexuální napětí, stále se přibližoval a pak svému divákovi obkročmo usedl na roztoužený klín. Dýchal zhluboka a klidně a v momentě, kdy po něm druhý vztahoval ruce, se spěšně odtáhl.
Sebastian podrážděně sykl, chtěl se zvednout, ale byl zastaven. Striptér se k němu otočil zády a začal si hrát s lemem svých boxerek. Svůdně si je stáhl až ke kolenům, nechal je sklouznout na zem a pak... se otočil.
Představitel Buckyho Barnese tiše vydechl. Všechny zábrany, které by ho normálně zastavily zmizely někdy ve chvíli, kdy si Chris rozepnul košili.
Vrhl se k Evansovi, který už jej nedokázal odstrčit a vtiskl mu dychtivý polibek. Strhal ze sebe oblečení, popadl blonďáka a odvlekl jej do ložnice.
"Já. Tě. Chci!" zamumlal mezi polibky.
"Jsme na šrot, Stane," protestoval blonďák.
Tento argument ale nebyl uznán,
"Copak ty nechceš? Nekecej, jinak bys nedělal ten stryptíz."
"Chci... vždycky jsem chtěl... ale..."
Rozvášněný Sebastian jejich debatu umlčel hlubokým francouzským polibkem. Pak se spolu milovali. S bolestivou vášní a bezstarostností alkoholového omámení. Nakonec jen vysíleně leželi v naprostém tichu, rušeném jen Chrisovými tichými vzlyky.