Jste transvestita, pane Rogersi?

Tohle je takový volný pokračování Jste homosexuál, pane Rogersi? (stucky)

Je to, jako ostatně i ten první díl, celkem šílený.

Užívejte víkend.

*Niké*

-------------------------------------------------------------------------------

"Tak už?" netrpělivě zabušil na její dveře.James Barnes přecházel sem a tam před koupelnou a šíleně mu kručelo v břiše.
"No... ano, ale připrav se na to, že vypadám příšerně," zakňoural tlumený hlas zevnitř.
Cvakla klika a z koupelny se vynořil Steven Rogers oblečený tak, jak ho ještě nikdo nikdy neviděl a on sám si teď ze srdce přál, aby to tak i zůstalo.
Bledě modré šaty se zlatou krajkou se mu na vypracované hrudi nešťastně napínaly a svalnaté ruce a nohy podivně kontrastovaly s decentní jemností vypůjčeného oděvu. Na čerstvě oholených nohou v silonkách měl tmavé lodičky s nízkým podpatkem velikost čtyřicet tři, které sháněli nejméně půl dne. Na krk a na zápěstí si pověsil zlaté řetízky a na hlavu si posadil blonďatou paruku. Nevypadal jako žena. Vypadal... vypadal tak, že člověk na první pohled poznal, že ta vysoká namakaná postava pod šaty a líčidly je nějaký(zřejmě poněkud zvrhlý) muž.
"Hezkej makeup," pochválil ho Bucky popravdě.
"Však jsem se podíval na kupu tutoriálů na youtube, abych vůbec věděl jak na to," zamručel druhý.
"Tak jo, můžem jít, už mám hlad."
"Tak počkat! Víš, jak zněla dohoda!" začertil se kapitán a významně mu otevřel dveře do koupelny:
"Když už, tak oba."
James se trpce usmál a šel se upravit také.
Když se o pár minut později oba postavili před zrcadlo, celí zrudli. Kapitán studem a Bucky spíš smíchy. Byla to povedená dvojice - k namakané mužatce v modrém se přidala ještě křiklavě namalovaná bruneta s tyrkysovým kompletem, jehož dlouhé rukávy zakrývaly její železnou ruku.
"Říkals, že by dva gayové způsobili v restauraci nechtěný rozruch, ale... nejsou v tomhle dva transvestité ještě mnohem horší?"
"My nejsme transvestité Stevie, my jsme dvě našláplý buchty."
"Ach jo... tak jdeme. A nezabij se na těch podpatkách."
...
*klap klap klap klap*
Dvojité klapání podpatků se rozléhalo ztemnělou ulicí a mísilo se s potutelným smíchem zvědavých kolemjdoucích.
"To už je patnáctý člověk, co si nás fotí," zaskřípal zuby kapitán.
"Ale zase v nás nikdo z nich nepozná hledaného zločince a amerického hrdinu," zakřenil se Barnes a ukázal fotografovi zvednutý nalakovaný prostředníček.
"Hmm... aspoň, že tak. Konečně, už jsme tady."
Obě "ženy" rychle zalezly do světlé, vcelku útulně zařízené restaurace, vybavené dřevěným nábytkem a vkusnými vzorovanými ubrusy. Zabrali si pro sebe jeden ze stolů, usadili se a sotva si stačily pořádně prohlédnout jídelní lístky, už k nim přikvapila servírka v černé košili a s naditou peněženkou u pasu.
"Copak si dáte...eh... pánové?"
Steve s Jamesem se na sebe jen rozpačitě zašklebili a slova se ujal hnědovlasý:
"*ehm ehm* Dámy," opravil ji až směšně vysokým hlasem.
"Ach promiňte. Co to tedy bude dámy?" zeptala se dívka, který zjevně nevěděla, jestli se má smát nebo volat do blázince.
Rogers už opravdu pochopil, že hůř se asi už ztrapnit nedokážou, prolistoval menu a vybral dvě zcela náhodná jídla.
"Krevetový salát s rajčaty a ... hovězí steak a hranolky, zlatíčko," zamrkal na ni.
Servírka jim na stole zapálila svíčku a odešla. I navzdory okolním čumilům se oba začali cítit vcelku dobře. Bylo to koneckonců jejich první rande po dlouhé, předlouhé době.
"Večeře při svíčkách, to je tak romantické," zavrněl Bucky a v očích se mu odrážel žlutooranžový tancující plamínek.
"Je to tu opravdu hezké," přitakal Steve a nedbale si spravil padající paruku.
"Nakonec ani ty šaty nejsou tak...," Bucky se zarazil.
U vchodu do restaurace se ozval křik a vzápětí dovnitř vtrhli tři maskovaní chlapi s pistolemi.
"Všichni na zem!" zařval jeden z nich a  téměř všichni hosté v panice poslechli.
Téměř všichni.
Kapitán vstal.
"Ne, Steve! Prozradíš se!" vyjekl Bucky.
Pozdě. Americký hrdina prudce vyrazil a překvapil nejbližšího zloděje přesně mířenou ranou do čelisti. Pak ho zpacifikoval tvrdou ranou kolene do břicha a otočil se k dalším dvěma, kteří na něj už ale mířili svými zbraněmi.
"K zemi, ženská!"
Rogers se k nim neohroženě vydal, ale v tom se mu zlomil pravý podpatek a on se s překvapeným výkřikem natáhl na zem.  Bandité už namířili hlavně, aby ho nakrmili olovem, když tu se k nim jako blesk přiřítila bruneta v tyrkysovém kompletu, jednomu z nich bolestivě zkroutila ruku, vzala mu pistoli a neomylně s ním toho zbývajícího střelila do nohy.
"To není žádná baba, to je pořádnej kus chlapa," poučil je Bucky mírně zadýchaně, ale triumfálně.
Pak pomohl svému příteli vstát a s gustem ho políbil.
"Rozmazala se ti rtěnka," poznamenal Steve, když skončili: "Díky za záchranu života."
"Nemáš zač," opáčil James a znovu přiblížil svůj obličej k jeho.
Hosté restaurace je ale vyrušili, když začali sborově tleskat a, jak taky jinak, fotit si je na své aparáty.
"Sundej si ty škvorně a pojď, objednáme si pizzu domů," rozhodl nižší.
...

Doma se pak, už odlíčení a převlečení, usadili s jídlem na pohovku a chvíli jenom tiše a šťastně žvýkali. A pak Bucky zapnul televizi.
"Dnes zabránili dva neznámí transvestité přepadení restaurace. Tři ozbrojení a maskovaní muži ohrožovali hosty a personál. Tito muži je přemohli a poté se vytratili bez udání svých jmen nebo nárokování své odměny. Je to další případ toho, že bychom neměli diskriminovat sexuální menšiny, neboť jsou naší společnosti velkým přínosem. Nedávno se ke své homosexualitě přiznal také známý kapitán Amerika, který...," moderátor zpráv vykládal a vykládal a za ním na obrazovce běžely záběry toho, jak dvojce vyřídila ty zločince.
"Háhahaha!"
"Nesměj se, v bitvě by mě taková chyba stála život!"
"Ale ty ses tam tak dobře rozsekal! Poučení zní: Neběhat v podpadkách."
"Už nikdy! Ale je dobře, že nás tak aspoň nepoznali."
"Jé, koukej, oni nás vyfotili i jak se tam vítězně líbáme! To si dáme zarámovat!"
Kapitán svého milého spokojeně objal kolem ramen.
"Ale nakonec musím říct, že nám to opravdu slušelo," pousmál se.
"To si piš! A tu fotku si pověsíme nad postel!"