čtvrtek 23. června 2016

Steve je MŮJ nejlepší kámoš!

Po delší době, která je mi věru trapná a máte mojí omluvu, je tu další jednorázovka.
Je to na pár Balcon.
Teda ono se to jmenuje Falcon Winter, ale uznejte, že Balcon je lepší :-D
Zase se projevila moje úchylka na bitvy v lese. Jo a taky je to mírně (malilinkatě) rasistický, to neberte vážně... ale prostě černoch v povídce, já si nemohla pomoct :-D
Bavte se.
*Niké*
-------------------------------------------------------------

Panuje tma. Taková tma, že člověk automaticky vyloučí možnost výskytu čehokoli živého. Opak je ale pravdou. V té husté a chladné noční černi po nebi tiše klouže okřídlený muž tmavé pleti.
Sam Wilson, neboli Falcon. Věrný sidekick kapitána Ameriky a schopný vzdušný bojovník. Jeho hi-tech výstroj jej spolehlivě drží ve vzduchu a z temné noční oblohy má za úkol celé okolí bedlivě sledovat. Neproklouzne mu ani myš! Steve Rogers na něj spoléhá a on ho ochrání!
Jakoby odnikud se náhle vynoří cizí vrtulník. Wilsona náhlé jasné světlo oslepí, vychýlí se z rovnováhy a... pozdě si všimne muže se strojní puškou na palubě vrtulníku.
Stačí pár dobře mířených ostrých střel a superhrdina Falcon se s tou vší parádou rychle vydá vstříc zemi.
"Fuck! Fuck!" kleje šokem a hanbou.
Jeho šílený pád naštěstí utlumí měkké jehličí místního lesa a on se rozplácne na vlhkém mechu. Rozzlobeně ze sebe strhne zničenou kouřící část obleku a dál se vydává lesem po svých, prst připraven na spoušti kulometu.
*šššššš* "Kapitáne? Tady Falcon, sundali mě," přizná se neochotně do vysílačky.
"Můžeš po svých?"
"Ano," Sam si oddechne, když v Rogersově hlasu nenajde ani stopu vzteku.
"Tak směřuj na severovýchod k jejich základně, setkáme se tam."
Vydá se tedy dál a svým zrakem, vylepšeným speciálními brýlemi, skenuje prostor mezi kmeny stromů. Bylo by to moc hezké místo na procházku, kdyby se tam ovšem neusadili ti prokletí překupníci zbraní. Svižnou chůzí si to mašíruje dál, když za sebou uslyší sotva postřehnutelné zapraskání větvičky. Otočí se právě včas, aby vykryl jakýsi stín, který na něj skočil.
"Co děláš, sakra?!" zanadává, když toho muže pozná.
"Promiň, neviděl jsem tě v té tmě. Úplně splýváš s okolím," omluvil se vcelku lhostejně dlouhovlasý voják.
"Hele, žádný rasistický vtipy, jasný?"
"Tak dobře... kde je Steve?" zeptal se Bucky.
Sam má docela chuť odseknout, že mu, tedy Barnesovi, po tom nic není, ale ovládne se. Tohle je mise a kapitán Amerika je potřebuje.
"Jde na severovýchod do jejich centra."
Už beze slov se oba vydají temným porostem dál a čas od času zkontrolují, zda jdou správným směrem. Nepromluví spolu, ale je jasné, co se odehrává v hlavě každého z nich.
Steve je MŮJ nejlepší kámoš. Byli jsme skvělý tým, než se tu objevil ten druhý! Boji vůbec nerozumí a teď se k nám nacpal...
"Jak dlouho už se s ním znáš?" ozve se nakonec Barnesův hlas.
"Asi půl roku," opáčí Wilson. Ani se nemusí dívat, aby věděl, jak se ten zatracenej voják šklebí.
"Já se s ním znám už asi dvacet let. No a to nepočítám dobu v ledu."
"Byli jste vždycky přátelé?" Sam ani neví, proč se na to ptá. Možná trošku ze žárlivosti.
"Přátelé? My nebyli jen přátelé," pronese významně Winter soldier.
"Jak to m-myslíš?"
"Víš, můj milý černý příteli, já a Steve jsme spolu chvilku... chodili. Ale nevyšlo to kvůli válečné situaci a tehdejší době..."
Falcon cítí, jak rudne a v krku se mu vytváří hořký knedlík. Netušil, že si jsou ti dva tak blízcí. A nelíbí se mu to.
"... možná bychom to mohli dát zase dohromady," uvažuje Bucky dál nahlas a užívá si reakci druhého muže.
Ten výrazně zrychlí krok, aby se od něj co nejvíc distancoval.  Dusá jako slon a bezohledně láme větve jehličnanů.
"Znáš to přirovnání, když je někdo jako páté kolo u vozu?"
"To přesně jsi tu teď ty, ty parchante," zavrčí Wilson a zastaví se, aby mu mohl pohlédnout zpříma do očí.
"Vrazil bych ti, ale nebude mlácení černého gaye diskriminace?" rýpne si James, který už taky naprosto zapomněl na okolní svět a na nějakou misi.
"Já ti to klidně odpustím," doběla rozžhavený Falcon na zimního vojáka skočí, už jsou na zemi a vzájemně se zasypávají ranami hlava nehlava. Bijí se a fackují jako malé holky, různě fixlují, koušou, škrábou a hází jehličí do obličeje svého soka.
*šššššš* "Mám tu problém! Je jich strašně moc a vypadá to, že nejmíň jeden z nich má raketomet! Kde jste?! Bucky! Same!" *šššššš*
Tahle zpráva z vysílačky oba wrestlery probere. Hrozivou sekundu ticha na sobě jen leží a hledí si do očí... a pak se začnou honem a spěšně sbírat, aby svého miláčka zachránili. Sprintují, přeskakují pařezy, vyhýbají se kmenům a znovu přítomná tíha tmavé noci je pohání ještě víc.
Sam Wilson peláší bok po boku s Winter Soldierem a přes všechnu nenávist musí uznat, že ten chlap je opravdu nabušený. Není na něm znát sebemenší únava ani bolest.
Výbuch. Blízký, silný a nezměrně hlasitý. Do rachotu exploze se ozvou dva zděšené výkřiky.
"Steve!"
"Steve!"
Vybíhají na mýtinu a v hrůze zjišťují, že z bunkru, který si tu pašeráci postavili, zbývají jen očernalé a doutnající ruiny. Kapitán nikde. Jako o život se rozběhnou pře louku, když spatří mezi ruinami záblesk blonďatých vlasů. Ve chvilce se jim naskytne se jim pohled na to dílo zkázy.
Mrtvá těla pašeráků mezi zbytky zdiva a přímo uprostřed...
Sam už už radostně vykřikne, když ho Bucky zastaví. V troskách totiž sedí poškrábaný a mírně začouzený první Avenger a u něj blonďatá žena, ve které Wilson poznává agentu SHIELDu, nějakou Shaunu nebo Sandru nebo tak nějak se jmenuje.
A ta ženská má tu drzost objímat jejich Steva!
Falcon i Winter Soldier strnule stojí a z dálky sledují, jak kapitán dívce děkuje. Ovšem nikoli slovy.
"Ten ženskomilnej parchant," utrousí Bucky chmurně.
"Říkal jsi, že je gay!" vyjede po něm Sam zoufale.
"Myslel jsem si to!"
"Já ho miloval!"
"Já taky doprdele!"
Oba se, už dost znechuceni výhledem, obrátí zpět k lesu.
"Znáš to přirovnání, když někdo pláče na špatným hrobě?"
"Teď už jo."
"Čert to vem!" dlouhovlasý voják Falcona popadne, otočí ho k sobě a vlepí mu pořádnou pusu. Polibek ze zlosti, žárlivosti, trapnosti a taky proto, že Sam nakonec není tak špatný.
Hrou a agresivnými výpady svých jazyků se tiše domluvili, že o tomhle "zamilování " Stevovi nikdy neřeknou. Mohl by pak lehko zpychnout, kdyby se dozvěděl, že po něm letí chlapi i baby.
"Víš Same, já mám stejně radši čokoládovou zmrzlinu, než vanilkovou."
"Ty jíš zmrzlinu? Člověk by řekl, že po těch letech v ledu tě na ní přejde chuť..."
"Ty jsi ale parchant... a to se mi líbí."

1 komentář: