pátek 22. dubna 2016

Železné srdce - 7. kapitola

Bouře na obzoru

Po opravdu dlouhé době (za kterou se omlouvám) jsem se konečně nakopla
 a napsala další kapitolu téhle ponuré stony.
Doufám, že jsem se do toho zase dostala a už to pojede jak po másle.
*Niké*
----------------------------------------------------------------------------------------
Anthony Stark tiše seděl na podlaze svého honosného obýváku a jakoby z dáli hleděl na své ruce, stále pokryté krví muže, kterému před chvílí tak surově přerval nit života.
"Proč se mi to tak líbilo? Jaktože nic necítím?" ptal se sám sebe šeptem.
Pomalu si sundal zkrvavený a zničený oblek a zkoumavě si přejel chladnými prsty přes hruď. Byla panensky neporušená a čistá i přesto, že mu do ní před chvílí zajelo deseticentimetrové ostří.
"Jsem nesmrtelný," poznamenal nevzrušeně. Vstal, udělal pár kroků ke dveřím, než mu došlo, že vlastně neví, kam jde. Uvnitř se cítil podivně prázdný a tak jenom stál a lámal si hlavu, co mu vlastně chybí.
"Pane?"
Tony sebou prudce trhl:
"Sakra Jarvisi, tys mě vyděsil!"
"Promiňte, chtěl jsem se pouze zeptat...,"
"Já toho chlapa nechtěl zabít, to tak nějak... samo, jasný?!"
"Ehm... spíš jsem vám chtěl připomenout, že právě úspěšně meškáte další poradu týmu Avengers. Fury je vaší častou absencí znechucen a hrozí, že vás z týmu vyhodí."
"Třesky plesky!" odbyl ho miliardář. Pak se zamračil a zahrozil pěstí do vzduchu:
"A opovaž se někde vytrubovat to s tím zabitým chlapíkem!"
"Můžete se spolehnout," ujistil ho stroj s klidem, jakoby jej jeho pán žádal jen o hrnek kávy a ne o ututlání trestného činu.
...

"Dnes došlo v jedné ze zapadlých uliček města k brutální vraždě. Ten zabitý byl podle všeho nějaký místní kápo. Nebylo těžké najít jeho noshledy a jejich výpověď nás velice znepokojila. Útočník byl podle jejich slov nezranitelný a oplýval prý nadpřirozenou silou. Takový případ už nespadá pod policii a je potřeba, abychom jej vyřešili my. Je dost možné, že tu máme co dočinění s nějakým dalším nadčlověkem," Fury ukončil svůj monolog a rozhlédl se po přítomných.
V konferenční místnosti seděli kromě Furyho také Black Widow, Hawkeye, Doktor Banner a samozřejmě kapitán Amerika. Všichni měli ve tváři tentýž znepokojený výraz a ve vzduchu byly téměř hmatatelné blížící se potíže.
"Máš nějaké zprávy o tom, kde se teď pohybuje Loki," spustil Bruce bez obalu na Thora.
"Chápu, že je to podezřelý číslo jedna, ale takhle bratr nepracuje. On vždycky...," začal ublíženě hromovládce.
"Tak ano nebo ne?" přidala se Natasha, která očividně toužila mít celou věc co nejdříve z krku.
"Ne, nevím kde je," polkl nervózně syn Odinův.
"Ale nemusí to být nutně Loki," zastal se kolegy Steve:"Thor má pravdu, tohle mu moc podobné není. Třeba by něco věděl Tony, kdyby...," zarazil se. Stark, to bylo teď ožehavé téma.
"Kde zase je?" zavrčel Fury s jednookým pohledem upřeným na prázdnou židli mezi Stevem a Natashou.
"Zajedu za ním a zkusím se ho zeptat," rozhodl se Steve a měl se k odchodu.
"Vyřiďte mu, že to bylo naposledy, co nepřišel na poradu," zahrozil velitel přísně.
Superhrdinové jen tiše obrátili oči v sloup, jelikož tuhle větu opakoval Fury skoro pořád.
"A tentokrát to myslím vážně!"
...
O půl hodiny později Rogers s obavami stoupal výtahem Starktower. Vyčerpaně si promnul unavené oči a během krátké jízdy si třídil myšlenky. Stark, vražda, Loki, Avengers...Zhluboka se nadechl a vstoupil do obývacího pokoje.
"Tony?"
Z jedněch dveří se ozvalo tlumené zaklení a vzápětí z nich brunet vyběhl, na tváři děsivý úsměv.
"Steeeveee," protáhl s falešnou srdečností, objal jej kolem ramen a otočil jej zpět k výtahu.
"Došlo k vraždě, kterou zjevně způsobil někdo s nadpři..."
"Hrozně rád tě vidím, ale bohužel na tebe nemám čas, musím pracovat," překřikoval ho a hrubě jej strčil zpět do kabiny.
"Tohle ale vážná věc," namítl Steve, ale to už miliardář mačkal to nejspodnější tlačítko na ovládacím displeji.
"Díky za návštěvu, moc mě to potěšilo. Škoda, že už jdeš!" loučil se nekompromisně Stark s hranou srdečností a škvírou mezi zavírajícími se dveřmi mu vesele mával.
Výtah cinkl a rozjel se dolů se Stevem, který byl ještě zoufalejší a zmatenější než předtím.
Ten pach, který z Tonyho cítil totiž až moc dobře znal.
Byl to pach krve.

Žádné komentáře:

Okomentovat