Chris The Slasher - 6.part

Hledám spíš vážnější vztah,

 ale nebráním se ani nezávaznému flirtu ;-)

Takže je tu další kapitola Chrise The Slashera... kdyby se vám zdála trošku rozvleklejší...

 ...tak se vám to nezdá. Je taková. Ale příště už plánuju pořádnou seznamovačku a nějaké to rande :*

Btw, barevně jsem odlišila pasáže chatu. Doufám, že to nijak neruší při čtení.

*Niké*

-------------------------------------------------------------------

Nad městem se rozprostírala bledá chladná ranní mlha, kterou začínalo nesměle prosvěcovat slunce s příslibem nového krásného dne. Bledé paprsky jemně laskaly závěsy v Chrisově obývacím pokoji a jak zářivý kotouč stoupal výš a výš, doplazily se až k blonďákovi, spícímu hlubokým spánkem na pohovce. Ozářily také monitor laptopu, který měl muž dosud položený na klíně a odsud se mu odrazily přímo do uvolněného obličeje.
Světlo Chrise probudilo. Rozespale zamrkal, zavrtěl se a musel se spěšně narovnat, aby zachytil padající přístroj, který omylem setřásl.
Když už ho držel, znovu jej otevřel a rozhodl se navázat tam, kde přestal. Načetl si na seznamce svůj pracně vyplněný profil a zálibně si jej prohlížel.

Chris Evans

•  35 let
•  svobodný
•  hledá: muže 28-40 let
•  povolání: spisovatel

Ahoj, jmenuju se Chris a žiju v New Yorku. Hledám příjemného, tolerantního a milujícího muže, který by zalepil díru v mém zlomeném srdci. Rád se směju, miluju romantické komedie a čokoládové sušenky. Hledám spíš vážnější vztah, ale nebráním se ani nezávaznému flirtu ;-)

Fotku si na svůj profil raději nedal... rozhodl se, že ji bude posílat až vážnějším zájemcům. Chvilku projížděl seznam potenciálních nápadníků... bylo tam mnoho hezkých tvářiček, ale když spatřil na jednom profilu svojí fotku, začal mít podezření, že hodně mužů tu nebude těmi, kým se zdají.

 Věděl, že jeho fanoušci stuckyfilové čekají na další kapitolu Kráska a zvíře, ale on neměl na psaní ani pomyšlení. Aby se necítil tak provinile, přečetl aspoň pár komentářů:

• Kdy bude další kapitola???

Nic se nezměnilo...

• Často se stává, že láska není člověku opětována. Nevěš hlavu, na světě je spousta lidí, kteří čekají na lásku... Mimochodem, jsem tu nový a opravdu se mi tvůj blog líbí ;-)

"Heleme se, nová tvář! Výborně, takoví lidé jsou báječnými čtenáři. A hlavně komentátory. Okomentovávači. Psači komentů... nebo jak se tomu sakra říká," pochvaloval si.

Úplně zapomněl, že se na blogu zmínil o svém trápení... 

*Cink!*

Chris vzrušením málem nadskočil, když zpozoroval, že mu na seznamce přišla zpráva. Rychle jí rozkliknul:

Peter: Ahoj.

Profilová fotka toho muže byla... jednoduše nádherná. Jestli to opravdu byl on... tak se opravdu divil, že takový nádherný blonďák s modrýma očima si ještě nikoho nenašel. Rozechvěle se dotkl klávesnice. Co má proboha napsat?

Chris: Ahoj :-)

Peter: Máš rád Bondage?

"Bondage? Co to k čertu je?" zamračil se. Nějaké jídlo?

Chris: Promiň, co to je? :-D

Peter: Svazování při sexu. Spoutal bych tě, pak bych si s tebou hrál... líbilo by se ti to.

Že by ho nějaký cizí úchyl svazoval a on se ještě nemohl bránit? Tak to ne. Prý, že by se to Chrisovi líbilo! To sotva... teda... možná v pozdějším stádiu vztahu. Ale tenhle chlap vypadal, že by ho na prvním rande hned uvěznil poutama k posteli a ojel! Už začínal chápat, proč Peter zatím nikoho nenašel. Jestli každý rozhovor začíná takhle...

Chris: Ne.

Peter: Aha. Škoda.

A pak už ani jeden znova nenapsal, což bylo dobře. Evans by si stejně nerozuměl s někým, kdo při chatování nenapíše ani jednoho smajlíka. Povzdechl si a myšlenkami se chtě nechtě zase vrátil k Sebovi. K jeho nádherným oceánovým očím, úsměvu, při němž měkl i ten nejtvrdší kámen... nebo spíš tvrdl?

*crrrrr crrrrr*

Patrik. Jeho manažer. S úlekem si uvědomil, že už si měl dávno studovat scénář... ale úplně se na to vykašlal. Zhluboka se nadechl a připravil se na pořádné seřvání.

"Ahoj Patriku," pozdravil ztěžka.

"Chrisi... jsi v pohodě?" vdechl volající místo řevu.

"Jo... jsem," odpověděl vcelku popravdě.

"Já jen... potkal jsem Sebastiana. Nevypadal moc dobře... prý s Monicou musí odložit svatbu. Pohádali jste se?"

"Něco na ten způsob."

"On tě potřebuje... Potřebuje svýho nejlepšího kamaráda," pronesl Patrik vážně.

"Máš pravdu, chovám se jako idiot, když se s ním nebavím. Zajdu za ním," odvětil odhodlaně herec.

Přátelství se Sebem pro něj bylo přece jen cennější, než jeho zlomené srdce.

Zavěsil, rychle se oblékl a vyrazil na cestu.

...

Otevřel branku a vydal se po cestičce přímo k domovním dveřím Sebovy vily, která pro něj už byla opředena mnoha vzpomínkami. Jedno okno domu bylo otevřeno a ozývaly se z něj tlumené hlasy. Evans se zastavil a napínal uši, aby lépe slyšel. Snad nepřišel nevhod...

"Ale máš přece mě! Mě miluješ!" v prvním člověku rozeznal Monicu. Zněla rozčileně.

"Já... já vím...," odpověděl jí vzápětí tišší, mužský hlas. Sebův hlas.

"O tomhle jsme přece už hodněkrát mluvili... nevracej se k těm starým problémům... Copak si nevzpomínáš, jak jsi byl zoufalý?" domlouvala mu, teď už mírněji, žena.

"Já nevím, jestli vezmu další roli Buckyho," vzlykl Sebastian.

"A proč bys ji nebral?" divila se Monica.

"Kvůli... kvůli Chrisovi. Musí mě nenávidět."

"Co se stalo?"

"Nic!... Totiž... pohádali jsme se."

"Určitě se to mezi vámi zas urovná... jste přece nejlepší..."

*Crrrrrrrnnnng!*

Evans už nevydržel dál poslouchat a zazvonil. Čím dál víc ho ale zajímalo, co to měl tehdy Seb za problémy, kvůli čemu byl tolik zoufalý... a teď se to vrátilo... Downey říkal, že to byla nervozita z herectví - to by bylo možné, když se za pár týdnů začíná natáčet nový kapitán...

"Ano?" otevřít přišla Monica. Rusé vlasy měla tentokrát jednoduše sepnuté sponou. Nevypadala právě nadšeně, když ho uviděla.

"Chtěl bych si promluvit se Sebem."

Střelila po něm podezřívavým pohledem, pak se otočila a zašla zpět do domu. Za chvilku se ke dveřím dostavil její tmavovlasý snoubenec. Tvářil se nanejvýš překvapeně a v očích se mu blýskala troška strachu, který cítil i Chris sám.

"A-Ahoj," pozdravil ho chraplavě. Obvykle rád chodíval ve stylovém a hezkém oblečení, teď na sobě měl jen jednoduché černé tričko a kraťasy. Taky nebylo možné přehlédnout tmavé kruhy pod očima. Opravdu... vypadal hrozně.

"Přišel jsem ti říct, že..."

"Choval jsem se jako debil," přerušil ho Stan: "Chtěl bych..."

"Budeme zase přátelé. Navždy." nenechal ho blonďák domluvit.

Druhý se zatvářil nanejvýš zaraženě.

"Zapomeneme na to. Na tu párty. Na všechno... zlo," pronesl vážně. 

"T-Tak dobře... Děkuju Chrisi," vytlačil ze sebe tmavovlásek.

Chvilku na sebe jen nerozhodně zírali a pak...

"Tak co, Evansi, ty plesnivej násosko? Nezajdem na pivo?"

"S tebou už nikdy, ty ožralo Stanovskej!"

...

Domů dorazil Evans až o dvě hodiny později. Jeho návštěva Sebovi docela zvedla náladu a, ikdyž viditelně nebyl úplně ve své kůži, docela dobře se bavili. Nepili, spíš jen tak povídali a povídali, aby zamluvili to špatné, co se jim stalo. Sebastiana dost překvapilo, že si chce Chris najít přítele na seznamce, ale pak se přidal k Monice, která tvrdila, že se jedná o skvělý nápad. Když se loučili, bylo to, jako by se skoro nic nestalo. Ale jenom jako.

Ve vzduchu visela taková... hranost. Nikdo nebyl úplně upřímný. Ať už Chris, kterému se při pohledu na jeden určitý stolek vybavovaly určité vzpomínky, nebo Seb, kterému se v očích usadil podivný smutek. A Monica... Monica nejspíš něco tušila. Chris si nemohl pomoct, ale to, jak s ním jednala, tomu nasvědčovalo. Byla viditelně ráda, když už odcházel.

Zadumaně spolykal dva rohlíky s máslem a se šunkou z lednice a vrátil se k počítači. Otevřel ho... a co tam nespatřil...

Jeremy: Ahoj :-)

"Jde se hledat vysněného prince," zacvrlikal blonďák. Všechno bylo fajn - měl zpět svého nejlepšího kamaráda, manažera, na kterého se mohl spolehnout... a byl na dobré cestě k nějakému sexoušovi na spaní.